Před 95 lety se narodil Ladislav Hlaváček

Nejrychlejší pravé křídlo u nás. Tak se říkalo Ladislavu Hlaváčkovi, který nastřílel v červenobílém dresu celkem 148 branek.

Fotogalerie

Ladislav Hlaváček se narodil 26. června 1925. Do ligové jedenáctky našeho klubu se vřítil jako uragán. Přímočarý rychlík s tvrdou střelou se stal okamžitě oblíbencem fanoušků. Psal se rok 1947 a jemu bylo 22 let. Přišel z Kolína a byl, jak se říká, „hotovým hráčem“. Jeho kariéra ale přinesla neuvěřitelné množství zvratů a skončila nečekaně a předčasně.

  • 1948
  • Naprostý koncert útoku Slavie Hlaváče – Hemele – Bican – Kopecký – Vlk. S ním přišel i ligový rekord v poměru 15:1 v posledním kole s SK České Budějovice.
  • 1949
  • Bleskově útočící pravé křídlo („hladkou stovku“ mu atleti na Slavii naměřili za 11 vteřin) excelovalo v nečekaně vítězném duelu Československo – Maďarsko 5:2 na Strahově. Jeho dva góly byly označeny třemi slovy: Rychlost, vtip, inteligence.
  • 1950
  • Vedle úspěšného účinkování ve slávistickém dresu složil s úspěchem všechny zkoušky na „technice“ a získal titul stavebního inženýra. Otcova stavební firma v Kolíně byla ale znárodněna „bez náhrady“ a Ladislav Hlaváček musel měnit své civilní plány.
  • 1951
  • Na konci ligy hrála Slavia zoufalý zápas „kdo s koho“ o záchranu v Teplicích. Po vykonstruovaném „novoborském případu“, kdy červenobílí byli připraveni o celou jedenáctku hráčů, chtěla udělat Slavia vše pro to, aby se v lize zachránila. V Teplicích vyhrála neuvěřitelně 6:2. Hlaváček vstřelil 4 góly, na další dva nahrál. Záchranu to ale nepřineslo. V dohrávané frašce Vítkovice – Teplice 1:1 bylo o osudu Slavie rozhodnuto. Poprvé sestoupila.
  • 1952
  • Nejlepší hráč Slavie byl povolán na vojnu. Musí nastoupit na stavbu k PTP („černí baroni“), kde fotbal vůbec nehrál.
  • 1953
  • Do fotbalu ho vrátil odvážnou interpelací při vojenském výběrovém turnaji u samotného ministra legendární hráč Slavie Ota Hemele! Ministr souhlasil k zařazení mezi mužstvo vojáků hrajících „po službě“. Hlaváček oslnil a „povýšil“. Nikoli hodností, ale útvarem. Ota Hemele byl také na vojně a s dalšími slávisty oblékal dres ÚDA Praha (dnes Dukla). Stali se mistry ligy.
  • 1954
  • Ladislav Hlaváček a Ota Hemele hráli spolu jako „na staré Slavii“ pravou stranu útoku. I v reprezentaci. Ale ta na světovém šampionátu propadla a „dozvuky“ se řešily i v ÚDA. Ota Hemele šel do civilu, Láďa Hlaváček „dosluhoval“.
  • 1955
  • Vojáci se pustili do přestavby mužstva a začali omlazovat. Ladislav Hlaváček ale stále hrál. Dokonce i finále Středoevropského poháru! Ve středu útoku vedle něho zrálo pro reprezentaci trio Dvořák – Borovička – Přáda.
  • 1956
  • Náhlý, nečekaný a předčasný konec. Před jedním ligovým zápasem se náš hrdina „nějak necítil“. Trenér Kolský ho okamžitě poslal k „vojenským lékařům“ do Střešovic. Nález byl neuvěřitelný: hráč před několika dny prodělal infarkt! Závěr byl striktní: konec fotbalu.
  • 1957
  • Ladislav Hlaváček z vděčnosti k armádnímu klubu (nyní už Dukla Praha) a vynaložené péči, zůstal v klubu. Slavia (nyní už Dynamo) o jeho osud neprojevila zájem a vojenští činovníci mu nabídli práci u mládeže. Vedle Musila, Ježka, Mirky a po chvíli i Seiferta pracoval jako trenér „po službě“.
  • 1965
  • Ladislav Hlaváček se vrátil ke své stavařské profesi. Přestal s fotbalem úplně, s kouřením však nikoli i přes výstrahy lékařů. Po založení Odboru přátel docházel mezi červenobílé internacionály, ale ke hře už se přemluvit nenechal.
  • 2005
  • Ladislav Hlaváček byl odměněn vedením českého fotbalu cenou doktora Václava Jíry „za oddanost fotbalu“ u příležitosti své životní „osmdesátky“.
  • 2014
  • 21. dubna Ladislav Hlaváček odešel do fotbalového nebe.

Červen 1948. Poslední ligové kolo. Tato Slavia vytvořila dodnes nepřekonaný rekord naší ligy v duelu s SK České Budějovice 15:1. Góly: Bican 7, Bradáč 3, Hlaváček 2, Kopecký 1, Hemele 1 a Trnka 1. Bican dal tehdy rekordních 7 gólů a tisk připomínal, že 5 z nich právě po úniku Hlaváčka a přesné přihrávce do jasné brankové příležitosti. Horní řada zleva: Ladislav Hlaváček, Pepi Bican, Vítězslav Deršák, Bohumil Říha, Stanislav Kocourek, Jiří Hanke a Antonín Bradáč. Dolní řada zleva: Vlasta Kopecký, František Vlk, Jiří Trnka a Ota Hemele.

Aktuálně

Zápas jsme zvládli jako tým. Hráli jsme velice dobře

dnes
Po remízovém derby si čas na pár otázek našel i brankář sešívaných a dost možná i největší letošní osobnost ligy Ondřej Kolář. Ten se stal i rekordmanem v počtu vychytaných nul za sezonu. „Číslo, které jsme překonali, je neuvěřitelné,“ míní gólman.

Byl to náročný rok. Byli jsme ale nejlepší a jsme po právu mistři

včera
Jan Bořil dovedl Slavii jako kapitán k titulu a mohl jej tak po posledním zápase slavnostně zvednout nad hlavu. „Být kapitánem je pro mě obrovská osobní pocta. Už jenom to stát se kapitánem, natož zvednout pohár," dojímal se po derby.

Obhajoba byla ještě těžší, než zisk prvního titulu

včera
Sešívaní v posledním zápase sezony remizovali se Spartou a zvedli nad hlavu pohár pro mistra ligy. „Jediná kaňka je, že jsme nevstřelili kýženou branku," říká Jindřich Trpišovský.

Další články