Před 95 lety se narodil Ladislav Hlaváček
Ladislav Hlaváček se narodil 26. června 1925. Do ligové jedenáctky našeho klubu se vřítil jako uragán. Přímočarý rychlík s tvrdou střelou se stal okamžitě oblíbencem fanoušků. Psal se rok 1947 a jemu bylo 22 let. Přišel z Kolína a byl, jak se říká, „hotovým hráčem“. Jeho kariéra ale přinesla neuvěřitelné množství zvratů a skončila nečekaně a předčasně.
- 1948
- Naprostý koncert útoku Slavie Hlaváče – Hemele – Bican – Kopecký – Vlk. S ním přišel i ligový rekord v poměru 15:1 v posledním kole s SK České Budějovice.
- 1949
- Bleskově útočící pravé křídlo („hladkou stovku“ mu atleti na Slavii naměřili za 11 vteřin) excelovalo v nečekaně vítězném duelu Československo – Maďarsko 5:2 na Strahově. Jeho dva góly byly označeny třemi slovy: Rychlost, vtip, inteligence.
- 1950
- Vedle úspěšného účinkování ve slávistickém dresu složil s úspěchem všechny zkoušky na „technice“ a získal titul stavebního inženýra. Otcova stavební firma v Kolíně byla ale znárodněna „bez náhrady“ a Ladislav Hlaváček musel měnit své civilní plány.
- 1951
- Na konci ligy hrála Slavia zoufalý zápas „kdo s koho“ o záchranu v Teplicích. Po vykonstruovaném „novoborském případu“, kdy červenobílí byli připraveni o celou jedenáctku hráčů, chtěla udělat Slavia vše pro to, aby se v lize zachránila. V Teplicích vyhrála neuvěřitelně 6:2. Hlaváček vstřelil 4 góly, na další dva nahrál. Záchranu to ale nepřineslo. V dohrávané frašce Vítkovice – Teplice 1:1 bylo o osudu Slavie rozhodnuto. Poprvé sestoupila.
- 1952
- Nejlepší hráč Slavie byl povolán na vojnu. Musí nastoupit na stavbu k PTP („černí baroni“), kde fotbal vůbec nehrál.
- 1953
- Do fotbalu ho vrátil odvážnou interpelací při vojenském výběrovém turnaji u samotného ministra legendární hráč Slavie Ota Hemele! Ministr souhlasil k zařazení mezi mužstvo vojáků hrajících „po službě“. Hlaváček oslnil a „povýšil“. Nikoli hodností, ale útvarem. Ota Hemele byl také na vojně a s dalšími slávisty oblékal dres ÚDA Praha (dnes Dukla). Stali se mistry ligy.
- 1954
- Ladislav Hlaváček a Ota Hemele hráli spolu jako „na staré Slavii“ pravou stranu útoku. I v reprezentaci. Ale ta na světovém šampionátu propadla a „dozvuky“ se řešily i v ÚDA. Ota Hemele šel do civilu, Láďa Hlaváček „dosluhoval“.
- 1955
- Vojáci se pustili do přestavby mužstva a začali omlazovat. Ladislav Hlaváček ale stále hrál. Dokonce i finále Středoevropského poháru! Ve středu útoku vedle něho zrálo pro reprezentaci trio Dvořák – Borovička – Přáda.
- 1956
- Náhlý, nečekaný a předčasný konec. Před jedním ligovým zápasem se náš hrdina „nějak necítil“. Trenér Kolský ho okamžitě poslal k „vojenským lékařům“ do Střešovic. Nález byl neuvěřitelný: hráč před několika dny prodělal infarkt! Závěr byl striktní: konec fotbalu.
- 1957
- Ladislav Hlaváček z vděčnosti k armádnímu klubu (nyní už Dukla Praha) a vynaložené péči, zůstal v klubu. Slavia (nyní už Dynamo) o jeho osud neprojevila zájem a vojenští činovníci mu nabídli práci u mládeže. Vedle Musila, Ježka, Mirky a po chvíli i Seiferta pracoval jako trenér „po službě“.
- 1965
- Ladislav Hlaváček se vrátil ke své stavařské profesi. Přestal s fotbalem úplně, s kouřením však nikoli i přes výstrahy lékařů. Po založení Odboru přátel docházel mezi červenobílé internacionály, ale ke hře už se přemluvit nenechal.
- 2005
- Ladislav Hlaváček byl odměněn vedením českého fotbalu cenou doktora Václava Jíry „za oddanost fotbalu“ u příležitosti své životní „osmdesátky“.
- 2014
- 21. dubna Ladislav Hlaváček odešel do fotbalového nebe.
Červen 1948. Poslední ligové kolo. Tato Slavia vytvořila dodnes nepřekonaný rekord naší ligy v duelu s SK České Budějovice 15:1. Góly: Bican 7, Bradáč 3, Hlaváček 2, Kopecký 1, Hemele 1 a Trnka 1. Bican dal tehdy rekordních 7 gólů a tisk připomínal, že 5 z nich právě po úniku Hlaváčka a přesné přihrávce do jasné brankové příležitosti. Horní řada zleva: Ladislav Hlaváček, Pepi Bican, Vítězslav Deršák, Bohumil Říha, Stanislav Kocourek, Jiří Hanke a Antonín Bradáč. Dolní řada zleva: Vlasta Kopecký, František Vlk, Jiří Trnka a Ota Hemele.
