Při pomyšlení na pohár se mi vybaví skvělí fanoušci, vzpomíná Zmrhal
Jak jste si jako hráč Slavie užíval pohárová utkání?
„Pohárové zápasy jsem si samozřejmě moc užíval. Když na tom byla Slavia lépe a lépe, dostávali jsme se dál v poháru a bylo to skvělé. Dvakrát jsme pohár společně vyhráli. Bylo to lepší, než když jsme v minulosti třeba vypadli s Ústím. Vzpomínky mám ale na ta vítězná střetnutí.“
Občas se v poháru stane, že tým z první ligy vypadne se slabším soupeřem z nižší soutěže. Jak jste taková utkání zvládal?
„Už jsem o tom mluvil, některé zápasy jsem si užil, jiné moc ne. Když hrajete proti týmům z nižších soutěží, chtějí se na vás co nejvíce vytáhnout, předvést se a ukázat, co v nich je, což se jim i párkrát povedlo. To bylo zrovna třeba s tím Ústím, přes ně se nám přejít nepodařilo. Takový zápas se mi nehrál dobře. Když se nám začalo hodně dařit, bylo to jiné, pak jsme porazili téměř každého.“
Dá se srovnat výhra v domácím poháru se ziskem titulu?
„Myslím, že se to s tím srovnat dá. Já mám sice dva ligové tituly a dva poháry, ale jeden z nich přišel v sezoně, kdy se nevyhrál titul. Ligový titul je asi o trochu víc, protože se k němu musíte probít a trvá to déle než v poháru. Nesmírně si ale vážím doublu, kdy jsme vyhráli ligu i pohár. To je pro mě nejvíc.“
Jak je v porovnání s Českem vnímaná pohárová soutěž v Itálii?
„To zatím nemůžu říct, protože jsme bohužel hned na začátku vypadli v prvním kole, a navíc s týmem z nižší soutěže. Přesně se potvrdilo, jak je to neodhadnutelné. Nepřišlo mi ale, že by se na ten zápas kladly nějaké vysoké nároky. Víc jsme se soustředili na ligu, ale to neznamená, že je dobře, že jsme vypadli. Tak to dopadnout nemělo.“
Bylo hodně složité při posledním triumfu v MOL Cupu udržet soustředěnost na pohár? V jednu chvíli jste totiž hráli i tři soutěže najednou...
„Neřekl bych, že to bylo nějak extrémně složité. Samozřejmě jsme se na to jak my, tak trenéři strašně nadřeli a dali do toho maximum, ale prostě to tak nějak plynule šlo, jak to mělo jít. Já si vše tehdy hrozně užíval, i když bylo hodně zápasů. To je ten důvod, proč děláte fotbal, abyste hráli zápasy. Je to vrchol týdne a my třeba měli i dva, nebyl prakticky ani čas moc trénovat. Moc mě to bavilo, rád na to vzpomínám.“
Vzpomínáte si na své dvě finále, ve kterých jste odehrál plný počet minut?
„Ano, na oba zápasy si pamatuji. Nebylo to ani v jednom nějak jednoduché, ale nejvíce si vzpomínám, že za námi dorazili fanoušci se skvělou podporou a mohli jsme se jim odměnit výhrou. Díky tomu, že jsme v obou případech vyhráli, vzpomíná se na to samozřejmě ještě lépe.“
Máte nějaká speciální vzpomínky na pohárová utkání s týmy z nižších soutěží?
„Ano, co bych asi tak mohl vyzdvihnout je fakt, že jsem se tam potkal s několika kluky, se kterými jsem hrával v žácích nebo v dorostu Slavie. Dlouho jsem je neviděl. Bylo hezké vidět je po delší době, měli jsme si toho hodně co povědět.“
Jak vnímáte současnou situaci okolo koronaviru, která je v Itálii, kde působíte, velmi složitá?
„Aktuální stav snáším asi jako všichni, k tomu snad ani není víc co říkat. V Itálii to je teď šílené, nevím ani, čím to je. Ten stav je opravdu kritický, nelze vycházet z bytu, ani na procházku, je karanténa, policisté všude hlídkují. Ale není se čemu divit vzhledem k těm číslům. Není to prostě jednoduchá doba, ale asi si tím musíme všichni projít a musíme to zvládnout, aby se fotbal co nejdříve vrátil.“
