První zkušenost se španělským fotbalem
Je zápas s Genkem váš největší trenérský úspěch, i s ohledem na to, že jste do utkání zvolil překvapivou, ale zřejmě nejlepší možnou taktiku?
„Troufnu si říci, že postoupit mezi šestnáct nejlepších týmů Evropské ligy je pro náš trenérský tým zatím asi největší úspěch. Výsledku samozřejmě pomohly i všechny okolnosti okolo, sestava nebyla jen mé rozhodnutí, seděli jsme nad tím dlouhou dobu všichni dohromady. Viděli jsme spoustu záznamů a bylo tam více faktorů v rozhodování, koho pošleme na hřiště. Říkat si s trenéry ale vždycky můžeme cokoliv, důležité pak je, aby někdo šel a tu taktiku uskutečnil. To hráči splnili špičkově, zvládli to skvěle.
Složení tříčlenné zálohy, kterou jste do zápasu vyslal, bylo hodně nečekané, netradiční. Můžete podobné rozestavení použít třeba i v ligovém utkání, nebo si myslíte, že je to recept ušitý pro zápasy na evropské scéně?
„Každé utkání je odlišné. Zápas v Genku byl úplně jiný než následující dvě ligová kola, která nás čekají. Bude se hrát na jiném terénu, soupeř bude mít jinou typologii. V tu chvíli nám sestava, kterou jsme na hřiště poslali, vycházela jako nejlepší možný krok, chtěli jsme především co nejvíce otupit sílu soupeře v záložní řadě. Nejen, že to kluci splnili skvěle, ale hlavní bylo, že se jedná o konstruktivní hráče, kteří se dovedou udržet na míči. Nemůžete soupeře jen ubránit. Když získáte míč, potřebujete být kondičně schopný dostat se s ním nahoru a neztratit jej. Ibrahim Traoré s Alexem Králem tohle splnili úplně skvěle, v obranné i útočné fázi. Traoré byl u obou dvou prvních branek, které jsme dali. Taktika byla postavená na hru soupeře, my jsme jediní, kdo vidí hráče každý den a víme, v jakém jsou stavu. Nejenom fyzickém, mentálním a běžeckém, pro náš styl je nejdůležitější, aby hráč měl energii a byl na hřišti schopen plnit zadané úkoly.“
Co bylo vaše nejdůležitější poselství hráčům po nepovedeném zápase v Plzni, před náročnou odvetou Evropské ligy v Genku?
„Nejdůležitější bylo mentální nastavení týmu. Oproti zápasu s Plzní jsme v Genku byli daleko dravější, odvážnější a agresivnější. Šli jsme do utkání s mentalitou a přesvědčením, že ho zvládneme, ať se děje cokoliv. Viz ten nešťastný gól, který jsme krátce po začátku dostali, ve finále týmu naopak pomohl. Reakce hráčů, kteří ať už na lavici, nebo na hřišti drželi při sobě a snažili se Ondru Koláře podržet, ukázala to odlišné nastavení oproti duelu v Plzni. Největší rozdíl byl zkrátka v přesvědčení a sebevědomí na trávníku.“
Vaším dalším soupeřem ve FORTUNA:LIZE bude Slovácko, kterému se daří. Loni jste s ním v Edenu remizovali 0:0. Je to pro vás klíčový zápas, ve kterém budete chtít navázat na utkání s Genkem?
„Každý zápas je klíčový. Čeká nás samozřejmě strašně nepříjemné utkání, Slovácko hraje výborně. Je to tým silný v defenzivě, hodně běhá a bude spoléhat na rychlé protiútoky. Stav hřiště mu bude také vyhovovat. Je to stejně těžké utkání jako v Plzni, nebo s Genkem, i když to třeba někdo bude podceňovat. Důležité bude rozpoložení hráčů, máme tři dny na to, abychom je po čtvrtku dali do kupy. Slovácko se na nás určitě pečlivě chystá, viděli nás v televizi a budou si říkat, že nás teď musejí nachytat. Bude to hodně složité. Jsme rádi, že alespoň hrajeme doma.“
V Evropské lize vám osmifinálový los přiřkl za soupeře Sevillu. Jaké máte povědomí o svém dalším soupeři?
„Španělsko je jednou z mála zemí, proti které jsem ještě s žádným svým týmem nehrál. Jedná se o moji první zkušenost se španělským fotbalem. Ani si nevybavuji, že bychom hráli s nějakým španělským týmem přípravné utkání. Milan Baroš v Liberci vždy při losu říkal: „Hlavně ne Španěly, to je devadesát minut bez balonu.” Na druhou stranu, hrála s nimi Olomouc a hrála výborně. To ale je sedm měsíců zpátky, od té doby je Sevilla v trochu jiném rozpoložení. Vím, že hrají v rozestavení na tři stopery, budeme se je snažit nasledovat a nakoukat na videu. Až na samotném hřišti ale uvidíme, jak nám soupeřův herní styl bude vyhovovat.“
Jedná se o ten top tým, který jste si pro fanoušky do Edenu přál?
„Je to něco mezi. Jsme samozřejmě rádi, že jsme se vyhnuli třeba Krasnodaru a jiným týmům, které jsme si nepřáli. Hodně jsme nechtěli například Salzburg, se kterým jsme hráli na přípravném kempu a viděli jsme je tam každý den. Je to skvělý tým a bylo by to s nimi nesmírně složité. Takže bych řekl, že panuje taková průměrná spokojenost. Hodně jsem si přál anglické týmy a Inter Milán, ale Sevilla je samozřejmě také velký tým a pamatuji si, že jsem viděl jejich pohárový zápas, ve kterém porazili Barcelonu. Hráli výborně, Slavia už s nimi má zkušenost, takže uvidíme. Myslím si, že pro fanoušky i pro nás je to velký tým, nastupují za ně skvělí hráči.“
Jak vidíte postupové šance? Myslíte, že by určitou roli mohlo hrát podcenění ze strany soupeře?
„Podcenění asi žádné nebude, zvláště poté, co je proháněla Olomouc. Mají zkušenost s českým fotbalem, hraje za ně Tomáš Vaclík, kterého trénoval náš trenér brankářů a já jsem ho také zažil. Ten je určitě upozorní, že máme dobré hráče, s některými hraje i v národním týmu. Navíc si myslím, že v té šestnáctce přeživších už nikdo nikoho nepodcení.“
