Společný trénink je lepší, problém je nejistota

Po více než měsíci se slávisté vrátili po malých skupinkách ke společnému tréninku. „Pro hráče je to určitě lepší než běhat po lese, je to pozitivní změna. Nejhorší je pro nás ale nejistota,“ komentuje návrat Jindřich Trpišovský.

Mužstvo má za sebou více než měsíc individuální přípravy v domácím prostředí. Zažil jste z trenérského hlediska něco podobného?
„Nikdy. Tahle situace je ale naprosto nová úplně pro všechny, nejen pro nás. Je to situace úplně ve všem atypická. Nic podobného jsem nezažil.“

Jak moc náročné bylo vymýšlet společně s ostatními trenéry individuální plány tak, aby to hráče alespoň trochu bavilo?
„Podle mě to ani nejde. Když někomu plánujete, že musí od pondělí do soboty běhat a posilovat, asi to možná ani nejde udělat tak, aby je to bavilo. Náročná je hlavně ale ta nejistota, kdy ani nevíte, co jak bude a kdy a jestli vůbec se bude hrát. Kdyby byly tyhle věci známé, i trénink se bude vnímat jinak. Většina náplně tréninkového plánu byla v režii kondičních trenérů. My jsme komunikovali v rámci možností alespoň trochu více s hráči, kteří mají přístup k zahradě, nebo nějaké větší ploše a snažili jsme se jim říct, co by šlo alespoň omezeně zlepšit. Celkově to bylo ale pro hráče přirozeně velmi náročné období.“

Minulý týden jste se konečně sešli alespoň na tréninky ve dvojicích. Teď už ve větších skupinách. Cítíte, že to je pro hráče i vás částečná vzpruha?
„Myslím si, že jsme hlavně rádi, že se vidíme. Pro kluky je obrovská změna najednou neběhat po lese a mít aspoň nějaký kontakt s míčem na hřišti. Je to samozřejmě pozitivní změna, ale na druhou stranu je to úplně jiný druh sportu, co teď trénujeme. Fotbal je založený na kontaktu, na krytí míče, na soubojích, na hře ve vzduchu, a když se k sobě nemůžeme přiblížit, tak to není fotbal. Pro hráče je ale stoprocentně lepší se alespoň takhle sejít a trénovat ve skupině než běhat po lese. S fotbalem jako týmovým sportem to ale nemá příliš společného. Rozvíjíme jenom nějaké technické dovednosti, obnovujeme jistý cit pro míč. Určitě je i tak, na čem pracovat. Můžeme se soustředit na věci, na které v průběhu sezony nemají hráči čas. Skupinu tvoří šest až osm hráčů, jsou tam dva trenéři a je tam větší prostor pro věnování se detailům. Obrovsky tomu ale chybí ten kontakt.“

Dá se tak říct, že to, jak trénink nyní vypadá, se plnohodnotnému tréninku vůbec ještě neblíží?
„Ano. Dalo by se to popsat jako taková ruská zimní příprava, která trvá nějaké tři, čtyři měsíce. Hráči měsíc běhali po lese, nabírali objemy a teď jim začíná další fáze, kde už je nějaký kontakt s míčem. Hráči si vrací zpět návyky, na které byli zvyklí. Ta třetí složka tu ale zatím chybí. To jsou souboje, to je soupeř. Tahle složka všechno mění. Můžete se snažit cokoliv dokonale simulovat, ale dokud tam není to soubojové rozhodování při kontaktu se soupeřem, nácvik přečíslení, tak je to jenom poloviční, je to bez třešničky na dortu.“

Potřebovali byste tedy alespoň dva, tři týdny společné přípravy, pokud by se rozhodlo, že se liga obnoví?
„Asi ano, ale na druhou stranu si myslím, že i v přípravných obdobích závisí připravenost spíše na úrovni zátěže. Kluci umí hrát fotbal stejně teď, jako ho budou umět hrát za 14 dní. Souvisí to spíše s únavou, kdy potřebujeme jistou dobu, aby se jim odplavila a oni měli zpět potřebnou dynamiku. Teoreticky si myslím, že jsou hráči schopní hrát i za kratší dobu, ale nesmíme zapomenout na to, že toho mají i hodně v hlavách. Určitě mají v hlavách to, že se bude případně hrát bez diváků, nikdo z nich také neví, co se stane, když někdo ze spoluhráčů nebo soupeřů případně onemocní. To jsou věci, které vás demotivují. Něco děláte, těšíte se, až se bude opět hrát, ale zároveň nevíte, co se bude dít, když se něco stane. Musíme si uvědomit, že ostatní lidi zažívají daleko složitější starosti než my, nechceme si stěžovat. Pokud se ale bavíme čistě o fotbalové práci, tak obvykle týden trénujete, abyste poráželi soupeře, pak máte individuál a den volno. A potom celé znovu. Teď nám chybí to, proč to celé děláme. Pokud bych měl ale odhadnout, kdy by mohli kluci nastoupit, mohli bychom hrát klidně za týden, o tom to není. Spíše bychom ale potřebovali znát datum obnovy ligy, abychom to k němu mohli směřovat. To je to nejdůležitější, co potřebujeme vědět, aby hráči nebyli zbytečně přetížení. Sice je čas na věci, na které normálně není prostor, ale intenzita tréninku je tak výrazně vyšší. Hráči jsou přetížení, svaly zakyselené. Jde tak spíš o tohle, ne nějakou souhru.“

Fotogalerie

Aktuálně

Klára Cahynová zpátky ve Slavii

včera
Po dvou letech se do Slavie vrací zkušená reprezentantka Klára Cahynová, která přichází z německého 1. FFC Turbine Potsdam.

Zemřel vítěz Českého poháru a mitr Evropy Pavol Biroš

před 2 dny
Do fotbalového nebe odešel 12. srpna vítěz Českého poháru 1974 se Slavií a mistr Evropy 1976 Pavol Biroš. Bylo mu 67 let. Čest jeho památce!

B-tým v přípravě zdolal rezervu Norimberku

před 3 dny
Sešívaný B-tým se v rámci přípravy střetl s rezervou Norimberka. Na Xaverově svého soupeře zdolal 2:1.

Další články