Události 17. listopadu na Slavii
Sedmnáctý listopad připadl v roce 1989 na pátek. Druhý den hrála Slavia ligu s Vítkovicemi. Červenobílí vyhráli zápas 11. kola 2:0 a jen někteří (ti, co poslouchali zahraniční stanice) měli útržkovité informace o průvodu studentů Prahou a zásahu policie na Národní třídě.
Když ale za týden v sobotu 25. listopadu do Edenu dorazila k mistrovskému utkání Rudá Hvězda Cheb, tak už to v naší zemi vřelo. Den před zápasem byl odvolán muž číslo jedna Komunistické strany Československa Miloš Jakeš. Stávkovalo se takřka „na všech frontách“ a veřejnost požadovala totéž od sportovců. Hrát nebo nehrát? Ve fotbalovém sekretariátu se objevil RSDr. Karel Báča, nedávný člen výboru a nyní předseda politicko-výchovné komise fotbalového svazu a s ním i jeho nástupce v klubu Bohumil Denemark, předseda KSČ v podniku Konstruktiva. Sekretariátem hřmělo, že se zápas musí za každou cenu odehrát.
Rozhodnutí nakonec padlo v hráčských šatnách. Místo výboru se chopil iniciativy Odbor přátel. Předseda odbočky v Bělé pod Bezdězem Miroslav Dlouhý spolu s hráči obou mužstev připravili jasný postoj i stanovisko: Hrát se nebude!
Obě jedenáctky včetně rozhodčích nastoupily na hrací plochu a divákům sdělily svůj zásadní postoj k současnosti. Oba kapitáni – kapitán Slavie Pavel Řehák a kapitán soupeře Rudé Hvězdy Cheb Jaroslav Šilhavý (od příštího přestupního termínu už byl slávistou) podepsali zápis.
„Oba týmy nastoupily na trávník, pozdravili jsme se, roztáhli jsme před sebe státní vlajku a já jsem promluvil do mikrofonu. Bylo to něco v tom smyslu: Vážení diváci, nezlobte se, dnešní utkání kvůli situaci v republice a zásahu 17. listopadu na Národní třídě neodehrajeme... Diváci povstali, zatleskali a šlo se zase domů,” vzpomíná tehdejší kapitán Slavie Pavel Řehák.
Na hrací ploše ještě kromě nich poskytovali mnozí rozhovory médiím. Za Slavii Zdeněk Jánoš, Milan Šimůnek, Luděk Klusáček nebo František Veselý mladší, za soupeře „odvážlivci“ (Rudá hvězda byla klubem ministerstva vnitra a hráči tu byli „záklaďáci“) Alexander Vencel, Horst Siegl nebo Marcel Litoš.
Zápas byl odpískán na konci takzvané čekací doby. Zápis o utkání obsahoval žádost obou soupeřů o stanovení náhradního termínu.
Utkání se nakonec dohrálo 16. prosince a Slavia ho vyhrála 1:0.
