Zažil jsem tu vše. Na Slavii budu vždy vzpomínat v nejlepším

Služebně nejstarší hráč A-týmu Michal Frydrych opouští Slavii a odchází do Polska. „Ani ve snu mě nenapadlo, že můžeme začít tak skvělou éru, která stále trvá, a doufám, že bude trvat ještě hodně dlouho,“ ohlíží se za svým pětiletým angažmá.

Považujete pět let ve Slavii za vrchol kariéry? Dá se to ještě, co se týče úspěchů, překonat?
„Když jsem do Slavie přicházel, tak jsem chtěl zažít co největší úspěchy, což se nám povedlo. I když jsem si vůbec nedovedl představit, že můžeme vyhrát tři tituly, dvakrát pohár a zažívat tak krásné časy, vypjaté zápasy a tolik emocí. Bylo to úžasné období, na které budu velmi rád vzpomínat. Myslím si, že se to dá už jen těžko dorovnat, i když nikdy neříkej nikdy, moje kariéra ještě nekončí. Bude pokračovat sice v jiném klubu, ale já budu přát Slavii jen to nejlepší a budu se snažit sledovat její zápasy.“

Odcházíte jako služebně nejstarší a nejúspěšnější hráč, máte nejvíce titulů, vítězství v MOL Cupu a účastí v evropských pohárech. Co na to říkáte?
„Včera to bylo pět let, co jsem přišel do Slavie. Zažil jsem za tu dobu opravdu všechno, co se dalo. Když jsem odcházel z Baníku, tak mě ani nenapadlo, že můžu vyhrát třikrát titul a do toho ještě dvakrát pohár. Považuji to za strašně úspěšné období. Když jsem odcházel z Ostravy, tak jsem věděl, že jdu do úspěšného klubu, kde chci zažívat vítězství, a jsem jedině rád, že se nám to tak sešlo. Mohl jsem být součástí tak skvělých týmů, které jsem tu ve Slavii zažil. Držíme nejdelší sérii bez porážky, nejnižší počet inkasovaných gólů a tak dále. To jsou věci, na které budu moc rád vzpomínat, a jsem rád, že jsem toho mohl být součástí.“

Co pro vás osobně bylo vrcholem? Zápasy, které jste odehrál v Lize Mistrů, nebo nějaký jiný zápas?
„Mým snem již odmala bylo zahrát si evropské poháry. Začínali jsme postupně, kdy jsme hráli kvalifikaci Evropské ligy, potom jsme hráli skupinu Evropské ligy. Následovala kvalifikace Ligy mistrů, která nám napoprvé úplně nevyšla, ale my jsme se toho nebáli, další rok jsme to napravili a postoupili jsme do základní skupiny. Jsou to obrovské zážitky a mít možnost zahrát si na Barceloně, hlídat Messiho a uhrát s nimi remízu 0:0, to patří určitě mezi jeden z největších zážitků, které jsem mohl prožít. Získal jsem tím strašně moc cenných zkušeností. Byla to paráda.“

Na svou pozici jste dával poměrně dost gólů. Jaký považujete za nejdůležitější a na který nezapomenete?
„Já jsem vždycky říkal, že rád dávám góly a baví mě to. Baví mě útočit a prožívat vstřelené branky. To je pro mě takové koření fotbalu a kdykoliv byla příležitost, tak jsem se k nějaké brankové příležitosti nachomýtl. Vždycky mi branky dělaly radost i jenom tím, že jsem mohl pomoct týmu. Jsem rád, že mi to tam ve Slavii padalo, dal jsem nějaké góly v lize i v poháru. Nejdůležitější gól, který jsem vstřelil, bude určitě ten s Plzní, kdy jsem dával dvě minuty před koncem na 1:0 a přiblížil jsem nás tím k titulu. To je zážitek, který si budu pamatovat do konce života. Ještě to bylo umocněné tím, že se mi tři dny předtím narodila první dcera. Byl to skvělý okamžik a budu ho mít navždy v paměti. Ještě když se mi to podařilo vstřelit před Tribunou Sever!“

Čekal jste takové úspěchy, když jste do Slavie přicházel?
„Takové úspěchy jsem určitě nečekal, ale věděl jsem, že Slavia bude ambiciózní tým, když jsem úplně na samém začátku přicházel. Ani ve snu mě nenapadlo, že můžeme začít tak skvělou éru, která stále trvá, a doufám, že bude trvat ještě hodně dlouho. Pro fanoušky je to to nejlepší, co můžou zažívat. Úspěšné zápasy, výhry, evropské poháry a slavit titul, to je vždycky ta největší paráda!“

Našel jste si ve Slavii kamarády?
„Už když jsem přišel, tak ta parta byla skvělá, zažil jsem hráče jako byli Karel Piták, Martin Latka a Milan Škoda. Všichni se mě ujali skvěle a hezky se o mě starali. Potom to přešlo do další fáze, kdy jsme vyhráli titul a musím říct, že ta parta, kterou jsme tehdy měli, byla jedna z nejlepších, co jsem zažil. Rozuměli jsme si v kabině, na hřišti a myslím, že to byl jeden z hlavních motorů, díky kterým jsme ten titul udělali. Potom se ten tým začal zkvalitňovat ještě více, přicházeli noví hráči a ta parta pořád byla dobrá. Našel jsem si spoustu kamarádů a Praha se mi těžko opouští, protože tu opravdu mám skvělé kamarády.“

Odcházíte, protože jste necítil, že dostanete dostatek příležitostí na hřišti, nebo chcete být blíž rodné Ostravě?
„Odcházím, protože jsem už nějakou dobu patřil mezi náhradníky, chybí mi pravidelné zápasové vytížení a emoce ze zápasů. Chybí mi, že můžete být na hřišti, porvat se o výsledek, bojovat za tým, pomáhat si na tom hřišti jeden za druhého a být důležitou součástí týmu. To mi teď ve Slavii poslední dobou trošičku chybělo, už jsem se na tom nemohl podílet takovou měrou, jakou bych si představoval, a někdy mi to bylo líto. Přijal jsem roli, jakou jsem měl, a jsem rád, že jsem mohl být součástí všech těch týmů, které slavily tituly, i těch, kdy jsme ty tituly nezískali. Tohle je určitě jeden z hlavních důvodů, není to tak, že bych chtěl být blíže domovu, ale je to o tom, že si chci zase zahrát a zažívat ty pocity hlavně na hřišti.“

S čím se tedy se Slavií loučíte?
„Na závěr bych chtěl poděkovat za to, jak mě všichni ve Slavii přijali, jak se ke mně celou dobu chovali, a musím poděkovat i všem fanouškům za přízeň. Bylo to skvělé a moc si toho vážím. Určitě mi bude Slavia chybět a budu jí do dalších sezon přát jen to nejlepší. Takže… Ať žije Slavie!“

Fotogalerie

Aktuálně

Cíl je jasný, uděláme pro něj maximum

dnes
Nervozita Petra Ševčíka před klíčovou středeční odvetou play off Ligy mistrů netrápí. „Kdyby došlo na penaltový rozstřel, tak bych si určitě věřil,“ říká záložník sešívaných.

Hráči na hostování: Postup Liberce zařídil nezastavitelný Júsuf

dnes
Jak se v uplynulém týdnu dařilo hráčům Slavie na hostování čtěte v našem pravidelném přehledu.

Mládežnický gól měsíce srpna - vyhlášení

dnes
Vyhlášení mládežnického gólu měsíce srpna. Vítězem se stává Jan Trédl z kategorie U17.

Další články