Ze svěřence kolegou: Radek Černý a Milan Veselý | SK Slavia Praha
Více

Ze svěřence kolegou: Radek Černý a Milan Veselý

PÖLLAUBERG - Když k A-týmu přišel s trenérem Šilhavým i kouč brankářů Milan Veselý, měl hned jasno. Svého někdejšího svěřence a tehdy trenéra brankářů Slavie chce v realizačním týmu jako svého kolegu. Slavia byla s tímto modelem tehdy v Čechách první, i když v zahraničí je to běžná praxe, o čemž se Radek Černý přesvědčil v Anglii. Za rok společné práce dostali Jiřího Pavlenku do Bundesligy a jejich spolupráce jim náramně klape. Tak, jako jim klapala už v roli trenér - svěřenec. Na straně Milana Veselého obrovská praxe a velké zkušenosti, na straně Radka Černého mnoho nabraných poznatků z Anglie a touha se učit. Nejen o tom vyprávěli trenéři brankářů ve společném rozhovoru pro slavia.cz a MF Dnes.
Milane, vy znáte Radka velmi dobře i jako svého svěřence. Jaký byl hráč a jaký je trenér?
VESELÝ: „Radek byl vynikající brankář. Když jsem v roce 2003 přišel do Slavie, oslovil jsem ho ještě předtím, než jsem oficiálně nastoupil. Dali jsme si sraz, zjišťoval jsem, jak to cítí, v jakém je stavu. Stanovili jsme si nějaké cíle, čeho chceme dosáhnout, nastartovat novou motivaci, protože ta doba nebyla úplně dobrá. Myslím, že se nám to povedlo. Radek se kvalitou, kterou měl, prosadil, byl osm let v Anglii a pak pomohl Slavii i po návratu. A jako trenér? Našel jsem ho tu jako kovaného slávistu, zase stejná situace: chtěl jsem, aby tu se mnou zůstal, protože vím, jak je trénování brankářů těžké. Byl jsem první v Česku, kdo prosadil, že je třeba mít dva špičkové trenéry gólmanů. Jeden nemá šanci to udělat tak dobře, kvalita je omezená. Když jsou dva odborníci a sednou si i lidsky, je to o to lepší. Myslím, že se to povedlo a jsem za to rád.“

ČERNÝ: „Jako hráč jste v jiné pozici. Teď hodně věcí konzultujeme, klape nám to, ale když jsem byl hráč, choval se ke mně jako k hráči. A já se k němu musel chovat jako k trenérovi - bylo to nekompromisní. Řekl bych, že tuhle lajnu si Milan drží i teď a je úspěšná. Jeho životopis trenéra brankářů to dokazuje.“

Radku, bylo těžké se přeorientovat z hráče na trenéra?

ČERNÝ: „Musím říct, že jo. Není to jednoduché, čekal jsem to daleko jednodušší. Pomohlo mi, že jsem byl rok u mládeže a viděl jsem různé dorostenecké brankáře. Vůbec bych si netroufl jít níž, třeba do žáků - tam už je práce hodně specifická. Kdybych šel z hráčské kabiny áčka rovnou do trenérské, musel bych hned odbourat vztahy s hráči, což už je teď jednodušší, protože jsou tu jen dva, se kterými jsem hrál. Ale člověk je i tak ze dne na den někde jinde, musí úplně přepnout. A fotbalový život se změní.“

Jirku Pavlenka se pod vaším vedením stal jedničkou a dostal se do Bundesligy. Čekali jste to tak rychlé?
VESELÝ: „Když jsme přišli, Jirka byl v tu chvíli dvojka. Tak nám to bylo prezentováno. My jsme si s Jirkou a s Martinem Berkovcem a dalšími brankáři sedli, vyjasnili jsme si nějaké věci. Ale s Jirkou konkrétně jsme to viděli jinak. Sedli jsme si a řekli mu, že to jednoznačně vidíme tak, že on bude jednička. Než jsme přišli, viděli jsme pět šest posledních zápasů jeho a Martina a jednoznačně nám vyšlo, že on bude ten vyvolený, že dostane důvěru. To bylo to, co potřeboval nejvíc.“

ČERNÝ: „Tady se brankáři hodně točili podle toho, jak se komu dařilo nebo nedařilo. Tím, jak to Milan nastavil, se jednoznačně určila jednička, a i když udělala chybu, zůstává v brance. Důvěra je jednoznačná. To se stalo i mě, když jsem měl Milana jako trenéra, a můžu říct, že brankář se dostane psychicky do úplně jiného módu, a nakonec nám to Jirka vrátil ve výkonech. Ale nechci zatratit Martina Berkovce, vynikající brankář, o kterém uslyšíme a určitě se prosadí taky. Možná, že kdyby dostal tu možnost on, taky by se výkonnostně dostal někam výš. Ale my jsme to vnímali tak, že Pavlas je ten, který pro nás byl v tu chvíli jedničkou.“

Museli jste hledat novou jedničku. Jak to probíhalo?
VESELÝ: „Samozřejmě jsme věděli, že taková nabídka může přijít, připravovali jsme se předem. Každý trenér brankářů musí mít alternativy připravené. Když přijde nabídka na gólmana číslo jedna, musíte vědět, kdo je na řadě. Měli jsme vybrané dva a v momentě, kdy nabídka přišla konkrétní, dali jsme vedení jasně najevo, kdo jsou ti dva, kteří ho mohou nahradit. Ale Brémy nabídku daly, pak byl boj, pan Tvrdík s částkou nesouhlasil, neodpovídala pozici, kterou tady Jirka měl. Celou dovolenou jsme nevěděli, jak to dopadne. A dělat konkrétní kroky, když není prodaná jednička, je velmi složité. Vyšlo to za dvě vteřiny dvanáct. Honza Laštůvka byl mezi těmi dvěma brankáři, byli jsme s ním po telefonu v kontaktu a nakonec to dopadlo pro nás dobře na obě strany.“

Honza by se svými zkušenostmi a výkony, které v minulé sezoně předváděl, pozici číslo dvě asi nevzal, že?
VESELÝ: „Logicky ne, ale už byl rozhodnutý, že sem půjde. V tu chvíli hrozilo, že kdyby nevyšly Brémy, byli by tu všichni tři. To by byl velký problém. My bychom si s tím uměli trenérsky i lidsky poradit, ale problém by byl v tom, jak by si s tím poradili kluci. Všichni tři by mohli chytat ligu a jeden by musel na tribunu. To vůbec nechci domýšlet. Přesvědčovali jsme vedení, že je to ideální varianta, nejlepší a jediná možná.“

Kdyby zůstali všichni tři, jak těžké by bylo to ukočírovat?
ČERNÝ: „My jsme nakonec rádi, že k tomu nedošlo. Je těžké se bavit o něčem, co momentálně neřešíme. Ale poradili bychom si.“

VESELÝ: „Určitě. Krátkodobě by zůstali všichni tři, do pohárů, pak by se vidělo, jak budeme nebo nebudeme úspěšní. Pak by se muselo v horizontu týdne na konci přestupního termínu tu variantu vyřešit. Jeden by musel na hostování, aby mohl chytat dál a nebyli tři kohouti na jednom místě.“



Radku, vy jste ve Slavii odchytal hodně let. Máte vlastně i titul z roku 1996?

ČERNÝ: „Byl jsem tu jen na podzim, asi dva tři měsíce. Ale nedostal jsem se vůbec na hřiště. Na jaře jsem byl už v Chebu a hrál jsem proti Slavii. Dopadlo to pro mě dobře a pro Slavii taky. Vyhrála 2:0 a já jsem měl fantastický zápas. Chytil jsem dvě penalty, jedna šla ještě vedle... Zachytal jsem si. Byl jsem spokojený. Člověk chce vyhrát, ale hodnocení jsem měl jako pomalu nejlepší hráč. Byl jsem mladý a rád, že hraju ve dvaceti letech ligu. Vlastně to byl jeden ze dvou zápasů, které jsem v životě proti Slavii chytal. Byl to zvláštní pocit.“

Došlo i k takové raritě, že jste se v A-týmu potkal se svým bratrem, který také chytal…

ČERNÝ: „To byla situace, kdy se zranil Honza Stejskal a brácha byl v béčku. Měli tam taky nějaké problémy, někdo byl zraněný a on se z práce posunul rovnou k nám. Trénoval s námi, bylo pár zápasů, kdy si sedl na lavičku. V Ostravě jsme hráli pohár a já jsem vyběhl někam za vápno, hrozná srážka a jeho už poslali rozcvičovat. Byl z toho vykulený, měl blízko k tomu, aby nastoupil, ale nakonec se to nestalo. Nebyl profík, tehdy v juniorce smlouvy neměli. Chodil do práce, jen to musel pak na chvíli hodit na vedlejší kolej a začal s námi trénovat jako profík.“

Po návratu z Anglie jste zažil asi nejhorší sezonu v novodobé slávistické historii. Napadlo by vás, že za tři roky oslavíme titul?
ČERNÝ: „V tak krátkém horizontu ne. Ale věřil jsem, že to, co Slavia zažila v sezoně, kdy jsem končil, je to nejhorší, co ji může potkat. Všechno bylo špatně, a to nejde do nekonečna. Že se to posune tak rychle někam dál, to jsem samozřejmě nečekal. Myslel jsem si ale, že ten horizont bude delší.“

Milane, vy jste ve Slavii také působil jako hráč dlouhá léta. Jak se vám tehdejší nepovedená sezona sledovala?
VESELÝ: „Nikdo si to nepřál. Já byl tehdy v Liberci a vůbec jsem neuvažoval o tom, že by měla Slavia spadnout. Liga bez Slavie, to je něco nepředstavitelného, nemožného. Mohlo se to stát, ale nikdo si to nepřipouštěl. Naštěstí to dopadlo tak, že to ustála a je na výsluní. I když na současný stav musíme hledět s velkou pokorou. Že by tu Slavia nebyla? Nepředstavitelná myšlenka.“

ČERNÝ: „Já jsem tomu nikdy nevěřil, že by zanikla. I kdyby spadla: vždyť spadly i jiné týmy, Juventus a další slavné týmy. Ono to, že si sáhnete na dno, může někdy i pomoct. Byla by to ztráta roku, dvou, takže jsem hrozně rád, že se to nestalo. Ale pro mě psychicky byl ten rok ohromně náročný.“

V Anglii jste, Radku, zažil v QPR podobné nákupy hráčů jako ve Slavii. Bylo to srovnatelné?
ČERNÝ: „V Anglii jsou všichni bohatí! Briatore klub zachraňoval, pak přišli jiní, bohatší. Třeba Tony Fernandez, Malajec. Ale neměl zkušenosti, někdy přišly drahé vyhaslé hvězdy. Nedá se to moc srovnávat, protože Slavia je větší klub: Queens Park Rangers byli jako Bohemka, víc provinční klub. Zatímco Slavia je v Česku něco jako v Anglii Chelsea nebo Arsenal.“

Dá se současný fotbal porovnávat s 80. léty?

VESELÝ: „Je to neporovnatelné. Já přišel do Slavie v roce 1978, do starého Edenu, všechno staré, betonové ochozy, tréninkové zázemí na škváře, staré kabiny. Nedá se to vůbec přirovnat, doba pokročila. Nic, co je teď, tehdy neexistovalo.“

Aktuálně

Sbírka na nový vozík pro slávistu Jakuba

28. 3. 2024
Slávista Jakub Vybíral trpící dětskou mozkovou obrnou, se na fanoušky obrací s prosbou o pomoc. Přispějete Jakubovi ve sbírce na potřebný nový elektrický vozík?

Mládežníci na repre: Postupy na EURO U17 i třígólový Pikolon

28. 3. 2024
V reprezentačních výběrech U20 - U16 se na konci března představily více než tři desítky mládežníků. Slávisté mají díky tomuto počtu největší klubové zastoupení na mládežnických reprezentačních srazech. Na největší úspěch dosáhli čeští a slovenští reprezentanté do sedmnácti let, kteří postoupili na EURO.

Po reprezentační pauze na béčko! V neděli na Xaverově proti Robstavu

28. 3. 2024
Slávistický B-tým čeká 20. kolo ČFL. V neděli 31. března vyzve na Xaverově od 10:15 FK Robstav. Vstupenky na utkání budou k dispozici na místě.

Další články