Hořkosladké vítězství Antonína Baráka
11. 5. 2016, Redakce
PŘÍBRAM/NA LITAVCE - Příbramský odchovanec chtěl proti klubu, ve kterém vyrostl, nastoupit stůj co stůj. A nakonec se i on přidal k úspěšným střelcům, navyšoval na 3:0. Po zápase pak Antonín Barák přiznal, že ho při tom provázely smíšené pocity.
Utkání proti Příbrami, ve která jste vyrostl, jste chtěl hrát za každou cenu. Jaké jsou po jeho skončení pocity?„Jsou smíšené. Když jsem dal branku, ani jsem si to v ten okamžik neuvědomoval. Měl jsem spíš radost, ale s velkou úctou ke klubu, kde jsem vyrostl a kde jsem se narodil. Jsem zkrátka z toho gólu takový rozpačitý. Ale jsem rád, že jsme vyhráli a zvládli jsme to, nakonec jsou pocity pozitivní.“
Bylo to na vás znát i při gólových oslavách…
„Viděl jsem ty lidi, všechny známé, bylo by to k nim nefér. Styděl bych se sám za sebe, kdybych gól slavil. Přemýšlel jsem nad tím už před zápasem, protože člověk by mohl dát v euforii emoce najevo a to jsem nechtěl. Byl jsem připravený, že můžu branku Příbrami dát a že ji nebudu slavit.“
Slavii se povedl začátek utkání. V čem byl klíč k vyvedenému vstupu o zápasu?
„Hráli jsme dobře na míči, zatímco Příbram byla pasivní. Spadla nám tam většina šancí, takže nám pomohlo i trošku štěstí. Druhá půle už byla odlišná tím, že jsme se trošku přizpůsobili hře Příbrami a hráli bohužel hodně nakopávané balony. Je to škoda, protože jsme mohli skóre ještě zvýšit, ale i tak jsme to zvládli.“
