Fanshop

Jan Košek

28. července 1884 – 30. prosince 1927

Kluby: Akademické gymnasium Praha, Letenský kroužek, Union Letná, Slavia Praha (1903-12), Sparta Praha
Kapitán mistrovského týmu Čech na ME amatérů v Roubaix 1911.

Charakteristika hráče: Šlachovitý, rychlostně vysoce nadaný útočník s tvrdou střelou. V kombinaci se moc neuplatňoval, těžil z přihrávek spoluhráčů a prosazoval se v zakončení. První evropsky proslulý fotbalista Slavie.

Biografie

Rodák z Turnova přijel do Prahy studovat, prošel několika kluby, až se na jaře 1903 objevil na Slavii jako již hotový hráč. V ní pak s výjimkou období 1904-1905 hrál až do konce kariéry v roce 1912. Původně prý uměl hrát jen levou nohou. Dva roky pod legendárním J. Maddenem z něho udělaly kompletního hráče.

Slavia si tehdy užívala v české kopané výsadního postavení. Zázemím, financemi, funkčností i mezinárodními styky. To bylo příčinou četných sporů s ČSF (Českým fotbalovým svazem). Klub se však orientoval především na utkání se soupeři ze zahraničí. Příchodem J. Koška z Unionu mužstvo významně posílilo. Kluby z Budapešti či Vídně dostávaly od Slavie vysoké brankové příděly. Začala se psát slavná éra.

Připomeňme si několik utkání toho roku a Koškův podíl na nich: Slavia – Torna Club Budapešť (nejlepší tým Maďarska) 12:0 – pět branek, Slavia – Union Berlín 13:2 – sedm branek, Slavia – Cricketa Vídeň 4:1 – všechny góly Košek, Slavia – Corinthians (nejlepší amatéři z Anglie) 4:7, Košek dal hattrick a podílel se tak na dílčím vedení 4:3.

Fotbalisté z řad studentstva stále zažívali těžké časy. Hráli tajně a svá jména v sestavách často zaměňovali za pseudonymy. Tak i Jan Košek vystřídal několik jmen – např. Kocián či Ondříček. Jeho fotbalový styl na hřišti byl však vždy stejný: sprint za míčem a s míčem a z hranice šestnáctky vystřelený nechytatelný projektil. Mluvíme-li o sprintu, pak vzpomeňme Jana Koška jako atleta. Ve sprintu se porovnával s nejlepšími slávistickými sprintery (podobně jako později Bican). Těžko byste v Koškově pojetí nalezli technické finty a kudrlinky. Jeho klička byla jednoduchá a dlouhá. V propojení s rychlým během ale dostatečně účinná. A zakončení? Z jakékoliv pozice tvrdou střelou nártem. Nejraději těsně nad zemí letící.

Prostě v kombinaci neoslňoval, ale předkopnout si míč, utéct, vypálit, v tom byl fenomén. A žádná vzdálenost, ba ani čtyřicetimetrová, ho od nápřahu a střely neodradila. Přičemž gólem byla tato aktivita odměňována často přečasto. Někdy zaduněla tyč či břevno. A traduje se, že v Lounech jej svou střelou dokonce zlomil.

Samozřejmě ke svým šutérským a sprinterským kouskům potřeboval i vynikající nahrávače. Třeba Jana Starého, zvaného Jenny, považovaného za vynálezce „české uličky“. Ten s milimetrovou přesností nabádal svého kolegu v útoku ke zteči soupeřovy svatyně. A Jan Košek byl pravým vykonavatelem úmyslů a pobídek svého spoluhráče . Druhým nezapomenutelným komplicem v útočných rejdech mu byl J. Baumruk, další velká postava tehdejší Slavie (a Koškův pozdější zeť).

Ale vraťme se zpět od lyrické popisnosti fotbalového umění k událostem. Rok 1904 se zapsal do života hráče tím nejčernějším písmem. Košek studoval na gymnáziu, ovšem toho roku mu zemřeli otec i matka. Z bezvýchodné situace hrozící předčasným ukončením studia jej vysvobodily sponzorské příspěvky jednoho příznivce Sparty. Pročež přechod do druhého klubu byl žádoucí. Slavia se navíc během léta a podzimu zmítala v krizi a probouzející se rival jí řádně k tomu pomáhal. S Koškem tehdy ze Slavie odešli ještě Baumruk a Krummer. Soupeř na čas převzal otěže elitního českého klubu.

Po dokončení studia se Košek do Slavie rychle vrátil. Stejně jako jeho další dva kolegové. Trenérem byl čerstvě J. Madden a začal budovat opravdový tým se znaky profesionálního chování. Cílené tréninky, nácvik herních situací, regenerace po zápase, masáže – to všechno se nově objevovalo v české fotbale. Koncem roku 1905 se Slavii vrací síla a následně úspěchy se slavnými soupeři. Southampton roku 1906 dostává od Koška hattrick a k tomu ještě jeden gól, Celtic remizuje v Praze 3:3. Tyto výsledky budí uznání a respekt.

Když Slavia drtí roku 1907 Spartu rekordním výsledkem 9:1, je u toho i excelentní střelec Košek přispívající dvěma brankami. I když hlavní hvězdou toho dne je jiný kanonýr Bělka. Dal pět branek. Za zmínku k tomuto roku ještě stojí slavné zápasy s Oxfordem, které skončily „slušnou“ prohrou 4:7 a 2:4.

Jak asi vypadala střelba gólu v podání Jana Koška, když dostal krásný centr třeba od Baumruka? Pánové Jenšík a Macků v Kronice českého fotbalu píší:

„Baumruk jen zdvihne nohu, kouzelně zachytí merunu na špičku, otočí se jako na obrtlíku a už si to šupajdí po lajně. Nádherně centruje... Košek stojí jako solný sloup. Čeká? V tom však vyrazí jako ten král zvířat s hřívou... Tři čtyři skoky. Pak mávne svou strašnou tlapou!

Pláclo to jako mokrý prapor ve větru. Dělová petarda! Nízko letící mičuda hvízdne jako šíp ze vzdálenosti nějakých pětatřiceti metrů od nepřátelské brány. Pekarna jen tak udiveně hodí hlavou a maličko se otřese. Jenže balón se už třepe v síti jako bělásek... Báječný gól, přesně do levého vinglu!“

Ferdinand Scheinost, novinář a spisovatel, považoval Jana Koška za největší fotbalovou osobnost, kterou viděl a zažil. V téže knize o něm říká:

„Projezdil jsem svět a viděl hrát stovky nejlepších hráčů všech národů, anglické profesionály nevyjímajíce. Nikdy jsem však nespatřil střelce, který by snesl srovnání s Jendou Koškem. Co byl Caruso jako tenor, to znamenal Košek jako střelec. Když vyrážel do prohozené uličky Pilát, byla to vichřice. Ale Košek - to byl blesk, jen se mihl. Když spurtoval, jako by ostatní zůstali stát. A bylo pod jeho důstojnost běžet až k brance. Z velkého čtverce měl nastřelenou mušku k nechycení. Čelit se mu dalo, jenom když ho hlídali dva hráči za sebou.“

Košek se stává roku 1910 kapitánem mužstva a za celý ten rok prohrává tým jediný zápas. Příštího rok to dosahuje v zápase sedmistého(!) gólu. Navíc jako kapitán vede vyslané mužstvo na mistrovství Evropy amatérů v Roubaix. Češi porazili Francii i Anglii a stali se mistry. Kapitán se předvedl v roli zarputilého bojovníka toužícího po úspěchu a dovedl strhnout k podobným výkonům všechny své spoluhráče.

Na jaře roku 1911 se hraje významné derby se Spartou o pomyslné klubové prvenství v Čechách. Zvláště v prvním poločase se rozhořela nevídaná bitva. Konec je evidentně dobrý pro Slavii. Vyhrála 9:2 a Košek přispěl hattrickem. Když pak hostí vítězný klub skotský Aberdeen FC, vědí hosté, že základem úspěchu je uhlídat Koška. Dlouho se to daří. Fenomenální útočník s tvrdou střelou z každé pozice se nemůže prosadit. Nakonec ale přijde jeho chvilka. Z třiceti metrů, z otočky napálí balón nechytatelně do sítě a zajistí tak vítězství domácí Slavie 4:3.

To je Jan Košek, největší postava první etapy vývoje fotbalu u nás. Skvělý forward, kapitán a duše týmu. Hráč s dynamitem v noze, pro něhož není žádná vzdálenost přílišná, žádná pozice nedostatečná a žádný brankář nepřekonatelný. Díky němu byla Slavia několik let považována za nejlepší evropský klub. Díky jeho umění střelby dosáhla několika rekordních výsledků. Brankový podíl Koška na dosaženém skóre byl téměř pravidelně více než dvoutřetinový. Po skončení kariéry roku 1912 byl do konce života vedoucím u mužstev Slavie. Když řady hráčů za 1. světové války prořídnou, z nutnosti ještě několikrát oblékne sešívaný dres.

Statistiky říkají, že sehrál 296 utkání a dal v nich 804 branek, z toho za Slavii sehrál 229 utkání a vstřelil 666 branek. Jak o něm psal tehdejší tisk: "jeho shoot zůstane ještě dlouho nedostižný". Jak jsme téměř sto let poté poučeni, nedostižný vskutku zůstal. A zřejmě zůstane navěky.

 
This text will be replaced

Copyright © 2011-2017 SK Slavia Praha & eSports.cz, s.r.o. • Webdesign tellinger.cz • RSS kanál

Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno.
Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www.slavia.cz