Zemřel kanonýr Jan Košek
30. prosince 1927 odešel do slávistického nebe kanonýr Jan Košek. Byl nejvýraznější postavou nejen slávistické, ale i české kopané na počátku minulého století. Za Slavii nastoupil v 302 utkáních a nastřílel v nich 819 branek, tedy v průměru téměř tři branky na jeden zápas. Slávistům pomohl ke třem prvenstvím v Poháru dobročinnosti neboli Charity Cupu (1910, 1911, 1912). Byl oporou týmu Čech, který zvítězil v mistrovství Evropy amatérů ve francouzském Roubaix v roce 1911. Po skončení hráčské kariéry vykonával ve Slavii funkci sportovního náčelníka. Jan Košek se narodil 28. července 1884.
Rodák z Turnova přijel do Prahy studovat, prošel několika kluby, až se na jaře 1903 objevil na Slavii jako už hotový hráč. V ní pak s výjimkou období 1904 až 1905 hrál až do konce kariéry v roce 1912. Původně prý uměl hrát jen levou nohou. Dva roky pod legendárním J. W. Maddenem z něj ale udělaly kompletního hráče.
Slavia si tehdy užívala v české kopané výsadního postavení. Zázemím, financemi, funkčností i mezinárodními styky. To bylo příčinou četných sporů s ČSF (Českým fotbalovým svazem). Klub se však orientoval především na utkání se soupeři ze zahraničí. Příchodem Jana Koška z Unionu mužstvo významně posílilo. Kluby z Budapešti či Vídně dostávaly od Slavie vysoké brankové příděly. Začala se psát slavná éra.
Připomeňme si několik utkání toho roku a Koškův podíl na nich: Slavia – Torna Club Budapešť (nejlepší tým Maďarska) 12:0, Košek dal pět branek. Slavia – Union Berlín 13:2, Košek dal sedm branek. Slavia – Cricketa Vídeň 4:1, všechny góly dal Košek. Slavia – Corinthians (nejlepší amatéři z Anglie) 4:7, Košek dal hattrick a podílel se tak na dílčím vedení 4:3.
Fotbalisté z řad studentstva stále zažívali těžké časy. Hráli tajně a svá jména v sestavách často zaměňovali za pseudonymy. Také Jan Košek vystřídal několik jmen, například Kocián nebo Ondříček. Jeho fotbalový styl na hřišti byl ale vždy stejný: sprint za míčem a s míčem a z hranice šestnáctky vystřelený nechytatelný projektil. Mluvíme-li o sprintu, je třeba připomenout Jana Koška jako atleta. Ve sprintu se porovnával s nejlepšími slávistickými sprintery (podobně jako později Bican). Jeho klička byla jednoduchá a dlouhá. V propojení s rychlým během ale dostatečně účinná. A zakončení? Z jakékoliv pozice tvrdou střelou nártem. Nejraději letící těsně nad zemí.
V kombinaci sice neoslňoval, ale předkopnout si míč, utéct, vypálit, v tom byl fenomén. A žádná vzdálenost, ani čtyřicetimetrová, ho od nápřahu a střely neodradila. Někdy zaduněla tyč nebo břevno. A traduje se, že v Lounech jej svou střelou dokonce zlomil.
Samozřejmě ke svým šutérským a sprinterským kouskům potřeboval i vynikající nahrávače. Třeba Jana Starého, zvaného Jenny. Ten s milimetrovou přesností nabádal svého kolegu v útoku ke zteči soupeřovy svatyně. A Jan Košek byl pravým vykonavatelem úmyslů a pobídek svého spoluhráče . Druhým nezapomenutelným komplicem v útočných akcích mu byl Jindřich Baumruk, další velká postava tehdejší Slavie.
Rok 1904 se bohužel zapsal do života hráče tím nejčernějším písmem. Košek studoval na gymnáziu, ale během tohoto roku mu zemřeli na souchotiny otec i matka. Z bezvýchodné situace hrozící předčasným ukončením studia ho vysvobodily sponzorské příspěvky jednoho příznivce Sparty. Přechod do druhého klubu byl tedy žádoucí. Slavia se navíc během léta a podzimu zmítala v krizi a probouzející se rival jí řádně k tomu pomáhal. S Koškem tehdy ze Slavie odešli ještě Baumruk a Krummer. Soupeř na čas převzal otěže elitního českého klubu.
Po dokončení studia se Košek do Slavie rychle vrátil. Stejně jako jeho další dva kolegové. Trenérem byl čerstvě J. W. Madden a začal budovat opravdový tým se znaky profesionálního chování. Cílené tréninky, nácvik herních situací, regenerace po zápase, masáže... to všechno se nově objevovalo v české fotbale. Koncem roku 1905 se Slavii vrátila síla a následně úspěchy se slavnými soupeři. Southampton roku 1906 dostal od Koška hattrick a k tomu ještě jeden gól, Celtic remizoval v Praze 3:3. Tyto výsledky budily uznání a respekt.
Když Slavia rozdrtila roku 1907 Spartu rekordním výsledkem 9:1, byl u toho i excelentní střelec Košek, který přispěl dvěma brankami. Za zmínku k tomuto roku ještě stojí slavné zápasy s Oxfordem, které skončily „slušnou“ prohrou 4:7 a 2:4.
Košek se stal v roce 1910 kapitánem mužstva a za celý ten rok prohrál tým jediný zápas. V roce 1911 jako kapitán vedl vyslané mužstvo na mistrovství Evropy amatérů v Roubaix. Češi porazili Francii i Anglii a stali se mistry. Kapitán se předvedl v roli zarputilého bojovníka toužícího po úspěchu a dovedl strhnout k podobným výkonům všechny své spoluhráče.
Na jaře roku 1911 se hrálo významné derby se Spartou o pomyslné klubové prvenství v Čechách. Zvláště v prvním poločase se rozhořela nevídaná bitva. Konec byl evidentně dobrý pro Slavii. Vyhrála 9:2 a Košek přispěl hattrickem. Když pak hostil vítězný klub skotský Aberdeen FC, věděli hosté, že základem úspěchu je uhlídat Koška. Dlouho se to dařilo. Fenomenální útočník s tvrdou střelou z každé pozice se nemohl prosadit. Nakonec ale přišla jeho chvilka. Z třiceti metrů, z otočky napálil balón nechytatelně do sítě a zajistil tak vítězství domácí Slavie 4:3.
Bez nadsázky lze o Janu Koškovi konstatovat, že to byl vůbec první fotbalista Slavie sklízející uznání celého kontinentu. Znala ho a uznávala opravdu celá Evropa. Jeho specialitou byly střely v plném běhu a nad jiné vynikal nenapodobitelnými „ranami z voleje“. Do Slavie přišel v roce 1903, krátce alternoval ve Spartě (1904/1905) a to v těžké životní situaci. Neměl na úhradu výdajů na dva rodinné pohřby a styděl se požádat Slavii. To zjistili sparťanští mecenáši, zaplatili mu členské příspěvky do nově vystavené klubové legitimace a uhradili podíly v pohřebních výdajích. Ale nové (a s trenérem Maddenem lepší) poměry ve Slavii ho přilákaly zpět.
John William Madden ho přátelsky oslovoval „my boy“ a byl si vědom hráčovy hodnoty pro barvy Slavie. V roce 1905 zaběhl Jan Košek na veřejných atletických závodech sto metrů v neuvěřitelném čase rovných jedenácti vteřin naměřených ručně. To byla sportovní bomba. Hráč ale trenéra Maddena ujistil, že atletika je jen „doplňkem“ a nebude vadit fotbalovému životu.
V červenobílém dresu střelecky zářil, vyprávěly se až pohádkové příběhy o jeho střelecké síle. A kdy ho „zaznamenala Evropa“? Po velice vydařeném zápase Slavie se Southampton FC. Slavia vyhrála 4:0, Jan Košek dal tři branky slovutným Angličanům a to byl „výsledek léta“ roku 1906. Už nezpochybnitelnou hvězdou kontinentální záře byl na konci května 1911. Ve francouzských lázních Roubaix dovedl v roli kapitána reprezentaci Čech k titulu amatérských mistrů Evropy! Finálová výhra s Anglií 2:1 nesla vůbec pečeť uznávaných slávistů. Oba góly dali borci Slavie Košek a Bohata, v závěru zneškodnil brankář Pimmer dokonce penaltu borců hrdého Albionu a trenérsky vše řídil John William Madden.
To byl Jan Košek, největší postava první etapy vývoje fotbalu u nás. Skvělý forward, kapitán a duše týmu. Hráč s dynamitem v noze, pro kterého nebyla žádná vzdálenost přílišná, žádná pozice nedostatečná a žádný brankář nepřekonatelný. Díky němu byla Slavia několik let považována za nejlepší evropský klub. Díky jeho umění střelby dosáhla několika rekordních výsledků. Brankový podíl Koška na dosaženém skóre byl téměř pravidelně více než dvoutřetinový. Po skončení kariéry roku 1912 byl do konce života vedoucím u mužstev Slavie. Když řady hráčů během 1. světové války prořídly, z nutnosti ještě několikrát oblékl sešívaný dres.
Na konci roku 1912 Jan Košek ohlásil konec aktivní kariéry. Na trávníku se objevoval jen zřídka při dobročinných příležitostech. Trenér Madden přesvědčil výbor klubu, aby byl zřízen post sportovního náčelníka (dnes ředitele). A ten byl „šitý na míru“ právě pro legendárního hráče. V dalších letech položil tandem Košek a Madden základy pro organizování a řízení špičkového fotbalu v klubu. Poměrně brzy, ve 43 letech, ale náhle zasáhlo prokletí rodu Košků – tuberkulóza. Podlehl jí i slavný Jan, vedle obou rodičů a čtyř sourozenců. Psal se 30. prosinec roku 1927. Pro klub to byla opravdu citelná ztráta.
