Historický kalendář

neděle 4.9.1938

První finále STEP s Ferencvárosem na Strahově nerozhodně

4. září 1938 v Praze na Strahově hrála Slavia první finálový zápas Středoevropského poháru s favorizovaným Ferencvárosem. První střetnutí, které vidělo 45 000 diváků, skončilo remízou 2:2. Sestava: Bokšay – Černý, Daučík I. - Průcha, Daučík II., Kopecký – Horák, Šimůnek, Bican, V. Bradáč a Vytlačil. Branky Slavie vstřelili Bican a Šimůnek. Před zahájením utkání přišel ministr zdravotnictví ing. František Ježek na hrací plochu, kde mu byla představena obě mužstva a anglický rozhodčí Mee. Vzhledem k tomu, že několik dnů před zápasem vytrvale pršelo, bylo hřiště plné kluzkého bahna. Namísto distancovaného Otakara Nožíře hrál na postu středního obránce Karol Daučík, mladší bratr Ferdinanda Daučíka. Rudolf Vytlačil a Pepi Bican na straně jedné, na druhé Géza Toldi a dr. Sárosi. Začátek nebyl pro Slavii právě příznivý, po půlhodině hry udělal znervóznělý Daučík zbytečný faul a Keményi dal po trestném kopu Sárosiho hlavou první gól utkání. Po pěti minutách vyrovnal Bican tvrdou střelou po Horákově přihrávce. A hned poté přišla druhá branka. Akci založil Daučík, přihrál míč Bicanovi a ten ho hodil nabíhajícímu Šimůnkovi, který poslal Slavii do vedení 2:1. Ale po poločase po Průchově chybě vyrovnal Kiss na 2:2. Další útok založil Bican, přihrál volnému Horákovi, který stál sám před maďarskou brankou. Jeho rána letěla tři metry vedle. V té chvíli začalo obecenstvo pískat a nepřestalo až do konce utkání. Experti a novináři soudili, že naději na úspěch mohla udržet jen výhra o tři góly. Trenér: Jan Reichardt.

sobota 4.9.1965

Derby na Strahově vidělo rekordních 50 105 diváků

4. září 1965 se na strahovském stadionu hrálo ligové derby. Zápas Sparty se Slavií vidělo neuvěřitelných 50 105 diváků. Utkání skončilo 2:2. Branky slávistů vstřelili Píša a Veselý. Sestava: Ledecký – Lála, Hildebrandt, Smolík – Beran, Nepomucký – F. Veselý, Kadraba, Šindelář, Píša a F. Uldrych. Trenérem byl František Ipser. U Slavie zachytal velmi dobře Ledecký, ze zadních řad vykonali velký kus práce Hildebrandt a Beran, dařilo se i Smolíkovi. Lála znamenal hodně pro podporu svého útoku, ale pozorně uhlídat Vránu se mu dařilo až ve druhém poločase. Z útoku byli nejlepší Veselý a Šindelář. Veselý dobře unikal a levý obránce Sparty Táborský měl s ním hodně práce. Šindelář doslova dřel a jeho hra našla uplatnění hlavně při náporech Sparty. Kadraba hrál lépe ve druhém poločase. Na levé straně útoku byl Uldrych lepší než Píša. Rozhodčímu Galbovi se tento zápas „nepovedl”. Zdál se být nervóznější než hráči. Málokdy uplatňoval pravidlo o výhodě a příznivcům Slavie se asi vůbec nelíbilo, že tři minuty před koncem poločasu při sražení Veselého Tichým v pokutovém území jeho píšťalka mlčela. První branku Slavie dal v desáté minutě Píša po kopu z roku hlavou. Ve 25. minutě Mráz vyrovnal. Ve druhém poločase Veselý dal druhou branku Slavie také hlavou a jedenáct minut před koncem Pospíchal vyrovnal na 2:2.