Historický kalendář

úterý 29.1.1946

Narodil se bývalý hráč i trenér Slavie Ivan Kopecký

29. ledna 1946 se narodil univerzál a odchovanec Slavie Ivan Kopecký. Ve Slavii odehrál celkem 319 utkání (z toho 146 ligových) a vstřelil 39 branek. Slavii také později trénoval (v letetch 1988 až 1989). Od 1990 do 1992 trénoval československý olympijský výběr a v letech 1993 až 1998 trénoval českou reprezentaci do 21 let.

Žáci a dorost ve Slavii: 1958 až 1964, vojna: 1965/66, liga: 1967 až 1971, trenér ligového mužstva 1988/89, nositel Velké plakety Ceny doktora Jíry za zásluhy o rozvoj československého fotbalu od roku 2010

Ačkoli se to psalo i v oficiálním tisku, nikdy nebyl synem ani nijak jinak příbuzným populárního Vlasty Kopeckého. V dorostenecké reprezentaci spolu hrála (1962 až 1964) na levé straně útoku dvojice Ivan Kopecký – Pavel Kopecký. Oba z našeho klubu. Ani oni dva spolu nebyli v žádném příbuzenském vztahu.

Dorostenec Ivan se v tom smutném jaru 1964, kdy jsme hráli jako Dynamo o udržení ve II. lize, objevil i v prvním mužstvu (poprvé Dynamo/dnes Slavia – Gottwaldov/dnes Zlín 4:1 a dal jeden gól). Epizodně. Zahrál si i na podzim, to už jsme s navráceným názvem Slavia usilovali o návrat do I. ligy. Odehrál poslední kolo (Slavia – Škoda České Budějovice 5:0, dal opět jeden gól), slíbil funkcionářům, že na vojně „nepodepíše úvazek další služby v armádě“ a narukoval. Vrátil se za dva roky a to už jsme hráli v popředí I. ligy. Své místo našel zase v útoku.

Přišla dvě slavná derby se Spartou v Edenu. 9. září 1967, Sparta byla úřadujícím mistrem. Hrálo se za neustálého a silného deště. Kopecký obešel dva zadáky, ale jeho střelu k tyči Kramerius vyrazil na roh. Ziegler poslal vysoký míč mezi penaltu a malé vápno. Tři slávisté vyskočili vysoko, nejvíce Knesl. Tvrdá hlavička. Vyhráli jsme1:0. A potom 6. října 1968. Okupace. Sovětská vojska se usadila v Edenu. Slavia nemohla trénovat. Navíc hrála všechno venku. Po pěti kolech jsme byli poslední bez bodu. Slavii čekalo derby se Spartou. Naši funkcionáři (předsedou byl Jiří Vopravil) hrotili situaci a nepřipouštěli jinou možnost než tu, že se bude hrát v Edenu podle původního rozpisu. Sudím byl ligový benjamínek (dodnes derby nepískal nikdo mladší), teprve 28 letý Josef Pouček. Deset minut zbývalo do konce. Stav bezbrankový a Tesař signalizoval křeče. Musel být střídán. Nastoupil neznámý slovenský hráč jménem Lukáč. Kopecký získal míč, poslal ho do volného prostoru levého křídla, kde nabíhal Ziegler a napálil ho tvrdě před branku. Trefil právě Lukáče do stehna a vyhráli jsme zase 1:0. V obou duelech sklidil u novinářů Ivan Kopecký absolutorium.

Mezi těmito dvěma duely s odvěkým rivalem přišlo nejlepší období pro hráče už nazývaného „Šmidra“. Jako stálý člen kádru odletěl na konci roku 1967 s mužstvem na zájezd k výročí 75 let Slavie. Šlo o nejdelší zájezd v historii klubu nazvaný „Cesta kolem světa“. Se 14 góly byl nejlepším střelcem našich barev na této unikátní „šňůře“. Odehrál téměř všechno (jen František Veselý odehrál více) a byl označen za „duši“ útoku Slavie.

Ale bylo zle. Zdecimovaný kádr (Lála odešel do zahraničí a skončil i jeho letitý souputník Hildebrandt) podzimu 1968 nebyl v Edenu „doma“, vládli tam Sověti v uniformách. Slavia byla bez přípravy, v neustálé improvizaci, poslední v lize. Výbor poměrem hlasů 8:2 odvolal trenéra Františka Havránka a od dorostu povolal k záchraně nedávného hráče Jiřího Nedvídka. Ten mužstvo přestavěl. Ivan Kopecký hrál ve stoperské dvojici. Obrana byla skutečně skvělá: Tesař, Knesl, Kopecký, Smolík. Slavia se zachránila až v posledním kole v Edenu (s Bánskou Bystricí 3:0, kdy skončil Nepomucký).

Ale přišla normalizace... Ze Slavie zmizeli činovníci Vrba, Vopravil i některá jména hráčů... A roku 1971 byli uvolněni dva hráči ligového kádru Ivan Kopecký a Josef Nedorost pro oddíl Válcovny plechu Frýdek-Místek v I. B třídě okresního přeboru ve Slezsku. Co ale Kopecký (vždy v roli kapitána mužstva) dokázal tam, je dodnes neuvěřitelné. Šest let po sobě tento klub postupoval, až vyhrál II. ligu před Spartou a Banskou Bystricí a v červenci 1976 stanul v I. lize! Začal u nás v Edenu. Už v první minutě dostal gól od Dušana Herdy a když po přestávce přidal Ivo Lubas na 2:0, vyšel v úvodu bodově na prázdno. Držel se statečně, ale těsně sestoupil. Ještě v roce 1979 se snažil o návrat, ale neuspěl v baráži proti Rudé hvězdě Cheb.

Ivan Kopecký, už trvale usazený ve Slezsku, začal trenérskou dráhu. Dočkal se ještě jedněch velkých ovací v našem dresu. O Velikonocích 1983, kdy Slavia a Bohemians hrály spolu na špičce ligy, uspořádalo vedení Prahy 10 zápas nedávných ligových hráčů o „mistra Vršovic“ v naší házenkářské hale. Bylo vyprodáno, po zápase velké ovace oběma soupeřům a hodinová autogramiáda. Vyhráli jsme 9:6, nejhezčím gólem zápasu byl vybrán právě ten Ivana Kopeckého. V plném běhu a do „šibenice“. 

Ivan Kopecký přivedl naprosto nečekaně a proti všem prognózám fotbalisty Vítkovic v ročníku 1985/86 k titulu mistra ligy. Vyhrál i anketu „Trenér roku“. V létě 1988 podepsal smlouvu ve Slavii. I soupeři (Sparta, Baník, Slovan) soudili, že červenobílé barvy tentokrát Kopecký s Petrželou poženou se silným kádrem za titulem. Nestalo se tak. Poslední den soustředění opustily mužstvo dvě největší hvězdy. Luboš Kubík a Ivo Knoflíček. Oslabená Slavia dosáhla už jen na finále Českého poháru.

A Ivan Kopecký? Vážený muž našeho fotbalu pracoval dále už po většině jen s reprezentačními výběry. Má na svém kontě řadu veřejných i svazových uznání.

Více