Martin Dobrotka o návratu: Chtěl jsem mužstvu pomoci
„S týmem jsem trénoval ve čtvrtek a v pátek, čili dva dny před zápasem. Trenér se mě zeptal, jak jsem na tom zdravotně. Potvrdil jsem mu, že po zdravotní stránce je všechno v pořádku, tak mi dal důvěru, i když zatím nemám moc natrénováno. Ale já jsem vycítil, že je potřeba mužstvu pomoct, dát to do kupy. Myslím si, že hlavně po taktické stránce jsme to včerejší utkání zvládli,“ uvedl navrátilec Martin Dobrotka.
Pro svůj návrat po zranění jste si nevybral tu nejlepší chvíli. Určitě je pro hráče lepší návrat, když se mužstvu výsledkově daří...
„Proč? Když jsem zdravý a můžu mužstvu pomoct, tak mu určitě pomůžu, ale bohužel v poslední době mě pronásledovala zranění, takže jsem mu pomoci nemohl.“
Po Karolovi Kiselovi, který se Znojmem nemohl hrát, jste převzal kapitánskou pásku. Vzal jste si také slovo v kabině?
„Vždycky je třeba si něco říci před zápasem i o poločase. Ale hlavně potom na hřišti, aby to nezůstalo jenom v kabině, co, kde a kdy má každý hráč dělat. Ale nejenom já, ale i ostatní kluci to na hřišti hecovali, třeba Marcel Gecov. Nepředvedli jsme nijak oslnivý výkon, ale soudržným a kolektivním výkonem jsme to ubojovali až do konce.“
I když jste se na porážce 0:7 od Teplic nepodílel, tak jste přesto přijal trest a podepsal prohlášení...
„I já jsem součástí kabiny, takže to nejde brát tak, že ty jsi nehrál, ty jsi odehrál pět minut a ty devadesát... Všichni hrajeme společně za Slavii Praha a musí to být vidět nejen v kabině, ale hlavně na hřišti.“
Na krku máte velký škrábanec, na konci zápasu jste tam byl po zákroku Reljiče ošetřován. Vypadá to, že jste dostal v zápase naloženo...
„Nebylo to nic mimořádného, to jsou běžné souboje ve hře. Je pravda, že v závěru už šlo o všechno. Nakopávalo se to, chodilo se do hlavičkových soubojů, kolikrát se tam hráči drželi navzájem.“
Po zranění jste odehrál nakonec celý zápas. Jak se cítíte? Poslouchají vás nohy?
„Vzhledem k tomu, že jsem neměl moc natrénováno, tak mě osobně nohy moc neposlouchají (směje se). Ale naštěstí jsme to uhráli a ubojovali.“
Jsou před vámi ještě dva zápasy, ke kterým se váže podmínečná pokuta půl milionu korun...
„Jsou před námi nejenom dva, ale ještě minimálně čtyřiadvacet zápasů. Každý zápas chceme hrát co nejlépe, abychom ho vyhráli. A to jsme chtěli i se Znojmem. Samozřejmě že jsme věděli, že když nevyhrajeme, tak dostaneme pokutu, ale v žádném případě nám to nemůže svazovat nohy. Zkrátka musíme jít do každého zápasu s tím, že ho chceme vyhrát.“
