Můj první klub: Karel, Denis a Eliáš Pitákovi
27. 6. 2014, Redakce
PRAHA - Je úspěšným fotbalistou, mistrem Evropy do 21 let z roku 2002 a také hrdý otec dvou mladých fotbalistů. Karel Piták nevede ve sportovním rozvoji pouze své syny, ale jako trenér se stará o mladé fotbalové naděje na Xaverově. Do projektu Můj první klub se zapojil právě proto, aby pražské fotbalové kluby rozšiřovaly svou členskou základnu i nadále.
Co vedlo Karla Pitáka k tomu, dát své dva syny na fotbal?„To samozřejmě nějak vyplynulo. Kuci chodili se koukat na mě, když jsem začínal ve Slavii, potom i v Salzburgu. Bavilo je to a potom, co jsme se vrátili do Prahy, tak tady trénovala Viktorka Žižkov, takže ten starší syn tam trénoval s nimi a mladší tam občas také chodil na tréninky. To byly jejich první krůčky."
Jaké vnímáte přednosti fotbalu?
„Kluci zkoušeli i třeba tenis, ale fotbal je prostě bavil víc, protože je to kolektivní sport a jsou v partě. Jak jeden, tak druhý mají dobrou partu a to si myslím, že byl základ, proč zůstali u fotbalu."
Jak vypadaly jejich první fotbalové krůčky?
„Ten starší začal už v Rakousku, v jednom klubu v Salzburgu. Byl tam párkrát na tréninku a dokonce i na jednom turnaji, ale potom začal hrát až tady. Mladší začal také až tady, za Xaverov. Takže to jsou jejich první fotbalové krůčky."
A co fotbalové začátky Karla Pitáka?
„Já když byl malý, tak jsem začínal v Hradci. Měli jsme tam partu a před barákem jsme pořád kopali, pořád jsme hráli s míčem. Pak přišel nábor z Hradce, kdo to chce zkusit, tak jsem to šel zkusit a dá se říct, že od druhé třídy už jsem hrál potom za Hradec až do těch 21 let."
Byla to v té době pro vás zábava nebo už jste mířil k úspěšné kariéře?
„To určitě ne, bylo tam důležité, že jsme na začátku měli výborného trenéra a všechny kolem nás to bavilo. I s těmi kluky, co jsem začínal, se pořád stýkáme. Sice to třeba někdo nedotáhl tak daleko, jako já, ale všichni hráli aspoň třeba divizi, ČFL a zůstali u fotbalu až doteď."
Dal vám fotbal něco do života?
„Bylo toho hodně. Byly to zkušenosti v cizině. V Salzburgu jsem byl čtyři roky a byla to vynikající zkušenost. Měli jsme tam mužstvo, ve kterém v jednu chvíli bylo 13 národností, takže opravdu hodně zajímavé. Člověk pozná jiné kultury, jinou řeč. Opravdu mi to dalo hodně do života."
„Ten starší začal už v Rakousku, v jednom klubu v Salzburgu. Byl tam párkrát na tréninku a dokonce i na jednom turnaji, ale potom začal hrát až tady. Mladší začal také až tady, za Xaverov. Takže to jsou jejich první fotbalové krůčky."
A co fotbalové začátky Karla Pitáka?
„Já když byl malý, tak jsem začínal v Hradci. Měli jsme tam partu a před barákem jsme pořád kopali, pořád jsme hráli s míčem. Pak přišel nábor z Hradce, kdo to chce zkusit, tak jsem to šel zkusit a dá se říct, že od druhé třídy už jsem hrál potom za Hradec až do těch 21 let."
Byla to v té době pro vás zábava nebo už jste mířil k úspěšné kariéře?
„To určitě ne, bylo tam důležité, že jsme na začátku měli výborného trenéra a všechny kolem nás to bavilo. I s těmi kluky, co jsem začínal, se pořád stýkáme. Sice to třeba někdo nedotáhl tak daleko, jako já, ale všichni hráli aspoň třeba divizi, ČFL a zůstali u fotbalu až doteď."
Dal vám fotbal něco do života?
„Bylo toho hodně. Byly to zkušenosti v cizině. V Salzburgu jsem byl čtyři roky a byla to vynikající zkušenost. Měli jsme tam mužstvo, ve kterém v jednu chvíli bylo 13 národností, takže opravdu hodně zajímavé. Člověk pozná jiné kultury, jinou řeč. Opravdu mi to dalo hodně do života."
