Není to otázka jednoho hráče, jsme jeden celek
Davide, je to pro vás cenný bod ze San Sira, nebo ztracená výhra v závěru?
„Když vezmeme v potaz průběh zápasu, kdy jsme si věřili a chtěli soupeři vnutit náš styl hry, což se nám ve druhém poločase podařilo, tak je to škoda. Budeme z toho trošku mrzutí. Kdyby nám někdo před zápasem řekl, že na San Siru budeme hrát 1:1, tak bychom to ale vzali všemi deseti.“
Individuálně jste ale odehrál fantastické utkání. Byl jste s výkonem spokojený?
„Já jsem především rád za náš tým, za to jak fungujeme. Působíme jako celek. Není to otázka jednoho, nebo dvou hráčů. Díky kolektivní hře pak rostou i naše výkony. Já jsem jedině rád, že tu můžu být a zahrát si takové zápasy. Moc si toho cením.“
Romela Lukaka jste téměř vymazal. Připravoval jste se na něj?
„Když jsme dostali tuhle skupinu, tak nám nejdřív hlavou proběhlo, na jakých stadionech si zahrajete, proti jakým týmům. Postupem času vám ale dojde, že to vlastně nebude vůbec jednoduché. Tomáš Souček nám neuvěřitelně pomáhal. Držel před námi skvěle osu hřiště. Hodně nám to usnadnil, já jsem si pak sbíral druhé balony a čekal na souboj. Jsou to perfektní hráči, musíte být neustále v pozoru.“
Vy jste některé své souboje velmi emotivně prožíval. Opravdu vás tak strhla hra?
„Když se na mě podíváte, tak je jasné, že musím hrát agresivněji. Z toho vyplývá i moje hra, mám to v sobě asi vrozené. Když se ale na sebe po zápase podívám, tak se někdy i stydím, abych řekl pravdu. Na hřišti chci ale odvést maximum, jdu do toho po hlavě. Co víc si přát, než si zahrát na San Siru a odehrát zde rovnocennou partii s hráči, kteří patří mezi světovou špičku.“
Jaký je recept Davida Hovorky na vymazaného Romela Lukaka?
„Trenér nás dobře připravil. Znali jsme jejich styl hry. Věděli jsme, že využívají hlavně Lukaka v ose, kdy má za úkol míče sklepávat pro hráče pod ním. Tohle dobře sladěné a na to jsme se soustředili. Jinak to bylo stejné jako vždy.“
