O neproměňování šancí i vývoji skupiny
„První půle se odvíjela od toho, že jsme hráli do plné obrany. Měli jsme tlak, práce s balonem nám ale někdy trvala, přesto jsme si tvořili nějaké šance, které jsme neproměnili. Bylo jich dost, bohužel se nám z toho nepodařilo vytěžit gól a ke konci poločasu jsme z první nebezpečné situace, která v první fázi ani nebezpečná nebyla, dostali gól na. Ten nám ztížil pozici do druhé půle. Na jejím začátku jsme zrychlili hodně hru, zúžili jsme pole, zjednodušili jsme to, více jsme chodili do průniků hlavně ze stran. V průběhu se přidávala i levá strana, bohužel jsme ale žádnou ze situací nevyřešili. Buď to chytil skvělý gólman, nebo jsme netrefili bránu, případně jsme zpětnou přihrávkou netrefili soupeře. Za celý zápas, i přes množství akcí, které jsme měli, jsme bohužel nenašli klíč ke skórování. Proto soupeř defacto z jedné rány na bránu vyhrál, i když měl tedy ještě jednu šanci na konci, kdy netrefil prázdnou bránu. Hlavně v první půli jsme mohli podat lepší výkon, v druhém poločase jsme už byli pod tlakem výsledku, kdy jsme chtěli otočit zápas, který jsme měli zvládnout. Chyba v defenzivě nás dostala do pozice, která Kluži v jejím stylu ještě více vyhovovala, i tak jsme ale měli dost času se prosadit. Bohužel se nám to nepovedlo,“ říká po porážce s Kluží trenér Jindřich Trpišovský.
Dovedete si vysvětlit chybu při prvním gólu, hlavně chování obou stoperů?
„Byl to řetězec chyb, který začal už u Mosese, který nedostoupil Camoru a musel tam jít Ševčík ze středu hřiště. Tím se to celé posunulo, i soupeř v útočné fázi hrál 4-4-2, nahoře byl Yeboah s Jangem. Aiham se s ním v první fázi chytil, pak jsme ale byli dva na jednoho a nechali jsme soupeře odcentrovat. Hlavně Aihama jsme ve vápně nezastoupili středovými hráči, když už tu pozici opustil. Poté jsme ještě pozdě zareagovali, celý řetězec chyb ale začal opuštěním Mosese, který nechal samotného Camaru. Pak jsme udělali tři nebo čtyři chybná rozhodnutí v řadě, byla to první nebezpečná situace soupeře, trest pro nás a strašně laciný gól.“
Přesto jste měli opravdu hodně vyložených šancí. Pamatujete si zápas, kdy jste jich měli tolik a budete něco hráčům vyčítat?
„Takový zápas byl na Sivassporu, kde to v ofenzivní části bylo úplně stejné. Gól jsme dali z presinku v nějaké páté minutě, pak následovala série podobných věcí, které vyvrcholily penaltou. Tam jsme možná měli ještě více šancí než teď s Kluží. Je to téma, které mám v hlavě, v obou zápasech jsme odhadem měli přes dvacet gólových šancí, ze kterých jsme vytěžili jeden gól z presinku. Je to obrovský rozdíl oproti lize doma, kde se nám šance z větší části daří proměňovat. Někdy samozřejmě chybí kousek štěstí, centimetry a tyče, hned v první minutě jsme ale měli perfektní akci a už tu jsme měli vyřešit lépe a rychleji. Trochu jsme v zápase váhali, často jsme to prováhali, měli o dotek navíc, často chybělo lepší rozhodnutí v dané situaci. Hlavně při Olayinkově střele přišel skvělý zákrok gólmana, zkrátka se to sečetlo. Dvě tyče, dva výborné zákroky brankáře, Moses ve skvělé pozici přestřelí bránu o tři metry, špatné technické provedení. Vystřídali jsme v zápase asi všechno, hlavně jsme ale špatně zavírali zadní tyče. Prolétlo na ně hodně balonů a my v těch situacích nebyli, často nám chyběl krok nebo náběh. Je neskutečné, že z tohohle zápasu a utkání na Sivassporu máme dohromady jen jeden bod.“
V domácí soutěži máte až abnormální produktivitu, navíc to nevypadá, že byste v Evropě postrádali sebevědomí. Dá se nějak vysvětlit, že v Konferenční lize zkrátka nedáváte tolik gólů?
„Kdyby byla nervozita, tak se do těch šancí ani nedostaneme. Věci, které akci předcházejí, jsou technicky ještě náročnější než samotné zakončení. Nervozita v některých zápasech samozřejmě je, například v zápase s Rakówem, pak nějaké věci nevycházejí. Tady v tom zápase jsme si představovali, že budeme hrát rychleji a mohli jsme hrát i trochu lépe. Zápas se ale rozhoduje v boxech, mezi nimi si to potřebujete připravit, finální produkt pak děláte ve vápnech. To byl náš problém, my v boxu udělali strašnou chybu, soupeř to proměnil. My jsme naopak nebyli ve vápně tak kvalitní, jako jsme zbyli ve zbytku hřiště. Někdy mi přijde, že situace mimo box řešíme naprosto v klidu, a čím více se blížíme do finále, tak místo toho, abychom si to v té šanci užili a vyhráli si s tím, tak naopak začneme zmatkovat. Je to souběh všech věcí, například Moses má skvělé zakončení, takové situace proměňuje běžně v tréninku i na zápasech, ale zrovna v tomhle utkání, kdy potřebujete soupeře otevřít, ji nedá.“
Jak se z porážky co nejrychleji oklepat? O víkendu vás čeká zápas v Olomouci, bude vám sedět, že Sigma takhle betonovat nebude?
„Uvidíme. V neděli to musíme zvládnout, musíme dát dohromady hráče po zdravotní stránce. Doufáme, že například Linži nás už doplní. Pak máme odvetu, potřebujeme tam být ještě kvalitnější. Bude to ještě náročnější zápas, Kluž bude mít domácí prostředí, my musíme zlepšit práci v boxech. Průběh by mohl být stejný jako v prvním zápase, my si i na těžkém terénu dokázali vytvořit spoustu věcí fotbalově. Musíme být efektivní a vyvarovat se chyb do defenzivy, které jsme udělali s Kluží, Ballkani i na Sivassporu.“
V tabulce mají všechny týmy stejně bodů, stále máte ambici na zisk prvního místa?
„Jednoznačně, i když dva ze tří zápasů hrajeme venku. Myslel jsem, že Ballkani na Sivassporu překvapí, což se potvrdilo. Navázalo na výkony, které předvádělo, jsou v podobném rozpoložení jako my, s Kluží také doma měli vyhrát, gól dostali až v 93. minutě. Je to srovnané, jsou tři zápasy a kdo bude produktivnější, postoupí ze skupiny. Je to jako kdyby se nehrálo, jsou jen tři zápasy, pro nás se akorát změnilo to, že budeme hrát dvakrát venku.“
