Radek Bejbl: Úspěchy? Nebylo to zadarmo | SK Slavia Praha
Více

Radek Bejbl: Úspěchy? Nebylo to zadarmo

Prvním zpovídaným ve vánočním vzpomínkovém seriálu ke 130 letům Slavie je Radek Bejbl. Bývalý defenzivní univerzál, mistr ligy ze sezony 1995/96 a vicemistr Evropy.

Rok 1996. Rok Radka Bejbla. Považte, stihl pro Slavii získat mistrovský titul po 49 letech, kopnout si 180 minut v semifinále Poháru UEFA proti Bordeaux, 30. června mu byla na krk pověšena ve Wembley stříbrná medaile jako odměna za nezapomenutelné představení českého národního týmu na Euro. Potlesk více než 73 tisíc fanoušků mu zní v uších dodnes.

Bejbl přišel do Slavie v závěru 80. let ještě jako dorostenec. Geniální ročník 1995/96 mu vynesl čtyřleté působení ve věhlasném Atléticu Madrid, po dvou letech strávených ve francouzském Racingu Lens se do červenobílých barev ještě na tři roky vrátil. V současné době trénuje českou reprezentaci do devatenácti let.

„Stálo mě to ohromné úsilí, nikdy jsem nebyl velký talent. Ale teď, čtrnáct let po konci kariéry, můžu říct, že to stálo za to,“ uculí se bývalý obránce, který za celou kariéru absolvoval 438 prvoligových zápasů napříč Českem, Španělskem, Francií a Rakouskem. „Pětistovka by byla hezčí, ale co už,“ rozesměje se.

Jak vzpomínáte na své působení ve Slavii?
„To už je pravěk. Samozřejmě to byly hrozně zajímavé roky. Řekl bych i překotné.“

Čím překotné?
„Do Slavie jsem přišel v sedmnácti letech jako dorostenec v revolučním roce 89, takže vzpomínek nejen těch fotbalových, ale i těch historicko-společenských, mám z té doby poměrně dost. To bych se musel rozmluvit na deset minut, už je to třicet tři let. Ale určitě vzpomínám rád.“

Zkuste vypíchnout jeden moment…
„Výhra titulu v sezoně 1995/96, to jsou strašně milé vzpomínky na to, co se nám povedlo, co to způsobilo. Byl o nás docela zájem, znamenalo to hrozně moc pro klub a pro fanoušky. Hezky se na to vzpomíná, ale člověk nesmí zapomínat na to, že ty roky předtím byly slabší a stálo to ohromné úsilí se do tohohle bodu dostat. Nebylo to ze dne na den a nebylo to zadarmo. Nikomu to nespadlo do klína.“

Co bylo nejdůležitější esencí tehdejšího mistrovského kolektivu?
„Byl to důsledek delšího procesu budování týmu a tato sezona byla vyústěním dlouholeté práce všech těch lidí v klubu. Funkcionářů, trenérů a hráčů. Formovalo se to několik sezon a pak už jsme vyzráli, byli jsme sehranější a zkušenější. Na začátku ročníku přišli jeden nebo dva velmi důležití hráči, a tím se výkonnost týmu úplně zkvalitnila.“

Jakou roli hrál trenérský tandem Cipro – Pešice?
„Zásadní. Dávali nám volnost, ale uměli být i přísní. V tom ročníku si všechno sedlo.“

Součástí sezony bylo i tažení do nejlepší čtyřky Poháru UEFA. Počin, který žádný český klub doteď nevyrovnal, byť Slavia hrála třikrát čtvrtfinále.
„Ano. Bylo to v podstatě zadostiučinění v tom semifinále Poháru UEFA, protože nám se v předchozích sezonách vůbec nedařilo projít přes předkola do hlavní soutěže. Už jenom ta samotná účast, že jsme se probojovali do prvního kola, potom jsme během podzimu postupovali, tak bylo na nás cítit, že nám to zvedá sebevědomí a rosteme.“

Co chybělo k finále? Proti Bordeaux to skončilo dvakrát 0:1.
„Já si myslím, že v ten okamžik semifinálových utkání proti Girondins Bordeaux nám už chyběla trochu větší kvalita, trochu větší lehkost. Už se blížil konec sezony a přeci jen se únava kumulovala. Je potřeba sportovně říct, že soupeř byl v těch utkáních kvalitnější a zaslouženě postoupil.“

Na svou druhou etapu ve Slavii vzpomínáte jak?
„To bylo taky hodně zajímavé. Bylo to trošku náročnější v tom, že jsme nehráli domácí utkání v Edenu. Hráli jsme na Strahově, což nás hodně znevýhodňovalo, protože to pro nás nebylo domácí prostředí. Ty sezony nebyly špatné, ale chybělo nám něco k tomu, abychom mohli být ještě lepší.“

Chodíte do Edenu na zápasy nebo sledujete tým v televizi?
„Z profesního hlediska víc sleduju B-tým, protože potřebuju sledovat hráče z béčka. Abych pravdu řekl, tak do Edenu nechodím, protože na to není čas. Těch fotbalů, které potřebuju za víkend zhlédnout, je několik, už na to nezbývá energie.“

Jste v kontaktu s bývalými spoluhráči?
„S některými jsem spíš v takovém pracovním kontaktu. Ten nejintenzivnější styk za poslední roky mám s Honzou Suchopárkem. Dřív ještě s Lubošem Kozlem, dokud byl u mládežnické reprezentace. To jsou dva bývalí spoluhráči, se kterými jsem byl v poslední době nejvíc v kontaktu.“

Aktuálně

B-tým postupuje do druhé ligy

15. 6. 2024
Slávistická rezerva postoupila po výhře 2:1 v odvetném utkání play off s Velvary do druhé ligy. O branky se postaral Samuel Pikolon a vlastním gólem hostující Libor Drozda.

Do Slavie přestupuje Alexandr Bužek

15. 6. 2024
Novou posilou Slavie je mládežnický reprezentant Alexandr Bužek. Devatenáctiletý záložník, který naposledy působil ve Zlíně, podepsal v Edenu smlouvu do 30. června 2028.

Myslel jsem, že je to vtip. Strašně se těším

15. 6. 2024
Alexandr Bužek po podpisu čtyřleté smlouvy se Slavií zavítal k prvnímu rozhovoru. Probrali jsme jeho první rok mezi elitou, konkurenci, která v Edenu panuje, reakci rodinných příslušníků i plány do nového angažmá.

Další články