50 let Vladimíra Šmicera. Všechno nejlepší, legendo!
Majitel tří sešívaných titulů i stříbra a bronzu z ME. Vítěz Ligy mistrů a Poháru UEFA. Legenda Slavie, legenda českého fotbalu. Vladimír Šmicer.
„Čas letí všem stejně, těžce se s tím smiřuji. Když mi bylo třicet, myslel jsem si, že do padesátky je hodně času. Když někomu bylo padesát, říkal jsem si, že už je v důchodu (smích). Teď to holt doběhlo i mě,“ usmívá se čerstvý padesátník.
Slavia, Lens, Liverpool… Kde rodák z Děčína na klubové scéně působil, tam své angažmá pozlatil, orámoval ziskem trofeje.
„Asi ta nejlepší byla Liga mistrů, to je jasné. Něco takového je sen každého kluka, tehdy jsme s Milanem Barošem byli první Češi, kterým se to povedlo. Samozřejmě další cenná trofej byla hned ta první, titul se Slavií po devětačtyřiceti letech. Byla o to cennější, že jsme s klukama třikrát skončili druzí,“ vrací se v čase do nezapomenutelného ročníku 1995/96, triumfu, který zrežíroval František Cipro.
„Vyhráli jsme ještě na starém stadionu, slavili jsme na traktoru před starou tribunou. To jsou neskutečné vzpomínky, mám husí kůži, jen o tom mluvím. Byl to zážitek, navíc jsem pak odcházel do Francie, takže jsem se loučil titulem. Stejné to bylo vlastně i v Liverpoolu, kde jsem odcházel po výhře Champions League, v Lensu jsem končil titulem a pohárem. To všechno byly příjemné odchody, nevyšlo to akorát v Bordeaux, po návratu do Slavie jsem se ale zase loučil titulem.“
Na kompletní rozhovor s Vladimírem Šmicerem se můžete těšit v sobotu při utkání se Slováckem v zápasovém magazínu Poločas. Před utkáním bude Šmicer spolu s dalšími mistry ze sezony 2007/08 hostem autogramiády, těsně před výkopem proběhne slavnostní ceremoniál na jeho počest.
„Moc si toho vážím, jsem tady doma. Těším se na fanoušky a snad uděláme za sezonou vítěznou tečku.“
