Super být zpátky. Plzeň? Odcházel jsem v slzách
„Ještě mě čekají poslední běhy, pak už bych měl jít do plného tréninku. Takže dobrý, jsem hodně spokojený. Jsem moc rád, že jsem zpátky,“ říká dvacetiletý záložník před výkopem úvodního přípravného duelu v Algarve proti Sönderjyske, který bude odvysílán živě na platformě slaviatv.cz
V rozhovoru promluvil o nevydařeném ligovém souboji s Plzní, kdy se zranil a slávisté ztratili domácí ligový duel poprvé od 15. května 2022, nováčcích v A-týmu, plánech pro zbytek portugalského kempu i "slávě", kterou mu zajistilo poslední vydání klubového magazínu HALFTIME, jehož byl hlavní tváří.
Co jste všechno v Algarve už zvládl?
„Hned první den jsme měli manéž, kombinace náběhů a střelby. A od té doby pořád běhám (smích). A taky posiluju, už se moc těším na hřiště.“
Kotník už nebolí?
„Ještě ho trochu cítím, hlavně po náročnějším zápřahu. Následující den už je to ale dobré, musím zaklepat. Bude to jen lepší.“
Jak na ten smolný zápas s Plzní vlastně vzpomínáte?
„Byl jsem na hřišti asi tři minuty, pak jsem se zranil. Chtěl jsem dát branku, ostatně jako každý zápas, ale odcházel jsem v slzách… Mrzelo mě to, ale kupodivu ty dva měsíce celkem rychle utekly, kluci z fyziotýmu a maséři se o mě krásně postarali. Moc jim děkuju, nejvíc asi Danielu Bergerovi, ale vlastně všem. Jsem moc rád, že jsem zpátky.“
Souboj s plzeňským Dwehem, v rámci kterého jste si kotník poranil, v hlavě ještě máte?
„Šel jsem mu do těla, on skluzoval, chtěl hrát balon, myslím, že ho i trefil. Stejně tak ale vzal mou nohu, zůstala mi pod ním. Ohnula se, pak už jsem cítil jen bolest.“
Díky vaší brance na hřišti Zorje Slavia postoupila do základní skupiny Evropské ligy, kterou později vyhrála. Jak jste to tažení prožíval?
„Bylo to těžké, samozřejmě jsem chtěl být na hřišti, prožívat to s klukama. Zejména na zápasy s AS Řím jsem se strašně těšil. Do kabiny jsem ale samozřejmě chodil, držel jsem jim palce. Je super, že jsme nakonec skončili první.“
Zpět do Portugalska, s týmem do Algarve odcestovali i dva mladíci, Matěj Žitný s Janem Lackem. Vzpomínáte při pohledu na ně na vaše první zážitky s A-týmem?
„Laci vypadá na tréninku dobře, líbí se mi, hraje také křídlo. Žita trápí zadní stehenní sval, ten toho tolik neodtrénoval, takže nemůžu soudit. Jsem rád, že tu jsou, třeba i proto, že nošení věcí už nebude jen na mně (smích).“
Herně je to velmi posune, že?
„Určitě je to pro ně velká zkušenost, cenná, pamatuju si sám sebe, když jsem začínal. Je to těžké, sám jsem nebyl dvakrát uvolněný. Určitě jim kemp pomůže hodně, až se vrátí do své kategorie, budou jinde herně i mentálně.“
Čekají vás tři přípravné duely, plánujete do některého zasáhnout?
„Určitě jsme to řešili s kluky na fyziu, první zápas proti Sönderjyske ještě nedám, do toho nezasáhnu. Ve druhém proti AIK bych rád zkusil nějakou menší minutáž. A třetí se uvidí, jak zvládnu ten druhý (smích).“
To jsou dobré zprávy.
„Ano, pokusím se mít stejný nástup, jako jsem měl v Rakousku, kdy jsem s Podbrezovou hned dal gól (smích). Už jsme se na tohle téma s Vencou špičkovali, tak uvidíme, doufám, že se mi to povede.“
Co vůbec řekla rodina na poslední vydání magazínu HALFTIME, kde jste byl na titulní straně?
„Doma se to moc líbilo, máma byla nadšená, ségra taky. Musel jsem ho přinést všem, z kabiny jsem si bral asi deset kousků (smích). Psali mi i trenéři z mládeže, že jsem všechno popsal hezky. Líbilo se to, měl jsem a mám z toho radost.“
