U mistra Najbrta. Kapitánská páska na květen a Plzeň
Květnové téma je věnováno handicapovaným, je vám to blízké?
„Přímo blízké bych neřekl, ale jsem si vědom, že tito lidé to nemají vůbec jednoduché. Proto jsem také navrhl kapitánskou pásku s nápisem No Barriers!“
To dává smysl…
„Myslím si, že je to jeden z velkých problémů pro handicapované. Uvědomujeme si to, když se sami dostaneme do potíží a třeba chodíme pouze o berlích a hned vidíme, jak je všechno hned těžké. Je potřeba na ně myslet, pomáhat jim.“
Prvotní myšlenka klíčila jak?
„Vzniklo to v mé hlavě relativně jednoduše, protože tohle zaznamenávám v běžném životě. Je mi těch lidí líto ve smyslu, že by rádi žili plnohodnotný život, ale není to pro ně jednoduché.“
A následovala tvůrčí fáze.
„Nejdříve jsem si udělal hrubý kaligrafický nápis. Udělal jsem mnoho variant, aby to mělo tu energii, zároveň to bylo čitelné.“
Umění a fotbal, je to pro vás funkční spojení?
„Místy se mi to dnes zdá lehce umělé, například v některých časopisech. Dříve v umělecké intelektuální sféře to bylo sprosté slovo, když někdo řekl, že chodí na fotbal. V dnešní době je zcela normální, že lidé ze sportovní branže se setkávají s lidmi z té umělecké. Nevidím v tom žádný rozpor.“
Máte vlastní sportovní minulost?
„Mám, a dokonce slávistickou. Chodil jsem na sportovní školu hned vedle Edenu. Dělal jsem atletiku a často jsme běhali na stadionu, kde byla atletická dráha, a po hřišti se proháněli fotbalisti Slavie (smích).“
Máte s fotbalem spojený nějaký silný zážitek?
„Je z argentinského Buenos Aires, kde jsem byl na duelu Boca Juniors s River Plate. Neskutečná energie. Snažil jsem se ji přenést i na kapitánskou pásku. Dodat lidem energii.“
