Šmicer: Mé nejkrásnější derby (video)
„Jsem moc rád, že jako mužstvo jsme potvrdili formu, kterou jsme v posledních zápasech měli, na utkání jsme se dobře připravili. Věřili jsme si, že máme na Spartu šanci a chtěli jsme využít situace, ve které Sparta byla. Dostali nějaké góly a věděli jsme, že určitě na tom nejsou psychicky nejlépe. Bylo určitě důležité, že se nám povedlo dát první gól,“ vysvětloval po zápase Vladimír Šmicer.
„Potom jsme si to trošku zkomplikovali, když jsme si nechali dát branku na 2:1 po pěkné akci Sparty. Ve druhé půli jsme cítili, že máme šanci přidat další branky, že Sparta bude mít mezery v obraně a to se potvrdilo. Myslím si, že jsme zaslouženě vyhráli,“ dodal pětatřicetiletý záložník.
Vy jste měl v derby ale šance tak na čtyři góly…
„Mrzí mě hlavně ta šance na začátku druhé půle, kdy jsem to vyřešil trošku zbrkle, i když jsem měl dost času, ale dnes jsem si věřil… Zkusil jsem to, ale byla to chyba. Ale naštěstí pak jsem dal třetí gól a tam se podle mě utkání zlomilo.“
Dal jste dva góly Spartě v jednom zápase. Dal jste jí vůbec někdy tolik gólů?
„Tak Spartě jsem určitě nikdy dva góly nedal (směje se). Ale na druhou stranu já jsem dva góly v jednom zápase vůbec moc nedával, takže jsem moc rád. A o to je to samozřejmě hezčí, že to bylo na Spartě. Byl plný stadion a jsem rád, že jsme potvrdili tu naši dobrou ligovou formu. Ve Vaslui jsme měli trošku problémy, bylo to jiné, než jsme předpokládali, mnohem těžší. Tady jsme věděli, že budeme mít hodně našich fanoušků, věděli jsme, že máme šanci, protože Sparta dostala v posledních dvou zápasech hodně gólů.“
Co jste si v kabině před zápasem řekli?
„Říkali jsme si, že musíme hrát aktivně dopředu, že nesmíme jenom bránit a že určitě nějaká šance přijde. Hodně tomu pomohl první gól, který přišel hodně rychle a to nás uklidnilo. Bohužel po druhém gólu jsme propadli trošku euforii a nechali jsme Spartu snížit. Mohlo to dopadnout všelijak, ale rozhodl třetí gól, po kterém jsme se uklidnili a zápas jsme už potom dohráli v pohodě.“
Dnešní zápas jste si určitě musel užívat…
„Strašně. Měl jsem určité problémy s achilovkou a málokdo mi věřil, že se vrátím. Lidi mi říkali, proč to ještě dělám, když stejně nehraju a jenom trénuju a potom hraju deset nebo patnáct minut. Ale člověk si musí na tu svoji šanci počkat. Já jsem věděl, že když tu šanci dostanu, tak že ji musím využít. Dneska se mi to zkrátka povedlo. Já jsem moc rád, že v tomto mužstvu můžu být, máme nadějné mladé kluky, kteří hrají skvěle. Já už nemusím hrát každý zápas, já čekám, až si zkrátka zahraju. A potom si to chci užít, což se mi dneska povedlo.“
Užíval jste si derby jako fotbalista amatér, nebo už jako profesionál?
„Jako amatér, ale vidíte, že to vůbec není důležité. Že je to věc, která nehraje žádnou roli. Důležitá je chuť do fotbalu a ta mi zatím nechybí.“
Nevadí vám to?
„Tak já jsem se Slavií na všem dohodnutý a vždycky jsem byl. Když budu zdravý, tak budu hrát. Ale teď jak bude ta reprezentační pauza, tak to možná vyřešíme.“ (směje se)
Kdy jste se dozvěděl, že v derby nastoupíte hned od začátku?
„Trenér už chtěl, abych hrál ve Vaslui, ale tam jsem měl trošku lehké problémy s lýtkem. Říkal jsem, že nejsem na sto procent, tak jsem raději do toho nešel. Trenér od toho určitě očekával, že vnesu do dnešního zápasu trošku zkušeností a klidu a že bych tam měl s Neckou udržet balón a to se celkem povedlo. Takže si myslím, že ten plán docela vyšel a že měl trenér zase dobrý tah.“
Můžete popsat ten váš první gól, který jste dal v šesté minutě?
„Bylo to po centru Mateje, běžel jsem k bráně a ono se to ke mně dostalo. Nejprve jsem trefil Matúše, Matúš zase do mě a ode mě to šlo do branky. Ani nevím, čím jsem to trefil, snad holení…“
A co ten váš druhý gól…
„Já myslím, že to byla pěkná akce. Dostal to tam Matej a já vím, že Matej to takto dává, takže jsem se snažil dostat na zadní tyč a potom už to bylo lehké.“
Vy jste tam měl předtím ještě velkou šanci, ale přestřelil jste branku…
„Narazil jsem si to tam s Markem Jarolímem, ale vyřešil jsem to bohužel zbrkle. Nejprve jsme si myslel, že to rozhodčí posoudí jako ofsajd, ale správně to nechal být. Já jsem v té euforii do toho jen tak prásknul, ale byla to chyba, měl jsem dost času, tak jsem si to měl raději dát na silnější druhou nohu a snažit se to řešit jinak. Možná tam i někdo byl na druhé straně. Vyčítal bych si to, kdyby ten zápas dopadl jinak, takto se to naštěstí přejde lehce.“
Zažil jste někdy ve své kariéře, že jste takovým rozdílem porazili Spartu?
„Určitě ne. Loni jsem derby nehrál ani jedno. Ještě před mým odchodem do zahraničí jsme tady sice 2:0 vyhráli, ale jinak jsem Spartu u nich doma moc neporážel. Takže je to určitě velké vítězství a pro mě moc krásný večer.“
Je to pro vás i nejkrásnější derby?
„Určitě, takový výsledek výhra 4:1 na Spartě je skvělý, to se nepovede každý den, to se nám tady zkrátka pokaždé zřejmě nepovede. Já si myslím, že jsme opravdu využili té naší formy, věděli jsme, že máme šanci a dobrou formu. Jsem rád, že jsme tady hráli sebevědomě, ve Vaslui jsme byli zpočátku zaskočeni určitou agresivitou soupeře a prostředím. Ale tady jsme si dneska věřili a to rozhodlo.“
Jaké budou oslavy? Navíc je před vámi reprezentační pauza…
„Tak my jsme vždycky ty reprezentační pauzy spíše využili hlavně k dobrému tréninku. Protože víme, že potom nás čekají zápasy v rychlém sledu. Bude tam Pohár UEFA, takže se bude hrát systémem čtvrtek – neděle. A kdo zná trenéra Jarolíma, tak moc dobře ví, že na nějaké přehnané oslavy rozhodně není. Takže dneska to bude večeře a ty ostatní dny určitě těžké tréninkové dávky…“
Už po zápase se z kabiny ozývalo zpívání a vítězné pokřiky. Byl to váš tradiční rituál?
„Vítězství 4:1 na Spartě se musí oslavit, takže všichni jsme si zazpívali z plna hrdla. Je to zážitek pro každého kluka, protože takto se tady nevyhrává každý den. Vítězný pokřik máme po každém zápase, není to o tom, že bychom tady chtěli dělat nějaké divadlo. Jsem opravdu rád, že se nám daří dávat góly. Dneska jsem dostal šanci a dal jsem dvě branky, Šenky se také vrátil a hned dal gól, takže těch střelců máme víc a to je pro nás strašně důležité.“
Když jste odcházel ze hřiště, poklepal jste si na červenou hvězdu na dresu…
„Člověk je vyhecovaný, bez toho to ani nejde. Já když jdu do zápasu, tak se musím nahecovat, namotivovat. Jsou tam zkrátka velké emoce, někdo udělá faul, někdo dá gól a někdo si poklepe na dres… Dnes jsem dal góly a to jsem nedal v lize v zápase už zhruba patnáct let. Takže jsem byl pochopitelně ve velké euforii a ve velkých emocích.“
Ohlasy Vladimíra Šmicera, které připravila Slavia fanklub TV, si můžete prohlédnout zde.
