Narodil se vicemistr světa z Chile Jan Lála
10. září 1938 se narodil Jan Lála. Vynikající pravý obránce odehrál v dresu Slavie 402 zápasů, z toho 143 ligových a vstřelil 21 branek. V Edenu hrál s přestávkami 12 let (1956 až 1968). Symbol klubismu, Slavii zůstal věrný, i když spadla do druhé ligy. V reprezentačním dresu odehrál 37 zápasů. Držitel stříbrné medaile z MS v Chile v roce 1962. Mezinárodní pozornosti se Janu Lálovi dostalo po prvním zápase ve skupině, kdy Československo porazilo Španělsko a Lála úspěšně ubránil hvězdu soupeře Francisca Genta. Kvůli zranění přišel o finálový zápas proti Brazílii. V roce 1964 hrál také za mužstvo Evropy v Bělehradě.
Jan Lála je nezapomenutelnou postavou naší slávistické historie. Ve své době skutečný idol příznivců červenobílých barev. Neuvěřitelný talent a nadání. První ofenzívní pravý obránce českého fotbalu. Hráč evropského a světového formátu : 1962 – vicemistr světa zařazovaný do ideálních jedenáctek šampionátu, 1963 – finalista Československého poháru, 1964 – hráč výběru Evropy, 1965 – slavný návrat červenobílých barev do špičky domácího fotbalu, 1966 – nejlepší obránce československé nejvyšší soutěže, 1967 – druhé místo v novinářské anketě Fotbalista roku. V roce 1968 mu byl jako třicetiletému udělen souhlas k dohrání kariéry v zahraničí. Zvolil švýcarský Lausanne Sports, v dobách své největší slávy přišly nabídky z Itálie, Španělska, Francie, Belgie a právě Švýcarska. Jména klubů byla velmi zvučná : Atletico Madrid, Sampdoria Janov, Olympique Marseille, FC Bruggy nebo FC Curych. Socialistické vedení československé tělovýchovy ale nedovolilo tehdy nabídky ani veřejně otisknout, natož hráče uvolnit.
Jeho cesta na vrchol byla strmá. Od žáků Meteoru Žižkov a Čechie Karlín k nám do Slavie i dorostenecké reprezentace (věk 16 let). Hrající trenér Josef Bican ho společně s dalším odchovancem Karlem Nepomuckým zařadil jako sedmnáctileté do ligového mužstva a vzal na památný zájezd do jižní Afriky (říjen 1956). Lála zářil v reprezentaci i v dobách největší klubové chudoby (II. liga pod jménem Dynamo). Patřil k zářivým pilířům takzvané renesanční Slavie při návratu do československé špičky 1965.
Oficiální bilance klubová a reprezentační. Slavia: ligové mužstvo 175 zápasů mistrovských a 3 góly, B – mužstvo 17 zápasů oficiálních a 4 góly, dorost – 41 zápasů oficiálních a 7 gólů. Reprezentace Československa: A-mužstvo 37 zápasů oficiálních a 1 gól, junioři 8 zápasů a 1 gól, dorostenci – 22 zápasů a 3 góly. Jan Lála má svou hvězdu na Chodníku slávy před vstupem do Slavia Museum.
Jak Jan Lála nakonec k medaili přišel
Finálový zápas končí, stadionem se rozléhají tóny We are the Champions, oba týmy přebírají medaile. Poražení finalisté stříbrné, vítězové zlaté. Kromě hráčů, kteří zasáhli do zápasu, medaile dostávají také náhradníci z lavičky a členové realizačního týmu. Hlavní trenér, jeho asistenti, kondiční trenéři či fyzioterapeuti. Tato scéna ostře kontrastuje s tím, co se odehrálo po finálovém zápase Brazílie s Československem 17. června 1962 na mistrovství světa v Chile. Svěřenci trenéra Rudolfa Vytlačila prohráli 1:3.
„Nastal ohromný zmatek na hrací ploše. Brazilské fanoušky nikdo v ochozech neudržel. Objímali své hvězdy, nosili je na ramenou kolem hřiště a k našemu milému překvapení obecenstvo vytleskalo i nás, poraženou jedenáctku. Bylo to příjemné a nezapomenutelné. Asi po dvaceti minutách těch rituálů se začalo s ceremoniálem. Brazilský kapitán Mauro Ramos převzal Zlatou Niké a jedenáctka hráčů s trenérem pamětní medaile. To čekalo i nás,“ vzpomínal na ceremoniál na stadionu v Santiago de Chile Josef Kadraba.
„Jedenáct hráčů z finále a trenér Vytlačil si ocenění převzali taky a vedle funkcionářů nám gratuloval i soupeř. Mně konkrétně Zózimo. To všechno posmutněle sledoval hodně zblízka Honza Lála. Obrovský srdcař a smolař. Všechno odehrál excelentně, až na konci semifinále ho nevybíravě fauloval Jugoslávec Skoblar. Ve finále tak hrát nemohl kvůli zranění. Přitom měl za sebou pět nádherných zápasů, já třeba jen tři a medaili jsem bral. Bylo jich jenom dvanáct. Trenér „Schöne Rudi“ Vytlačil Honzův smutek viděl, byl k nám obdivuhodně pozorný a chápavý, a tak zavelel: Honzo, pojď sem! Sundal si svou medaili z krku a podal ji Honzovi: Ber, dokud dávám. Ty si ji zasloužíš, teď už tě svět nepřehlédne,“ popisoval šlechetný čin Josef Kadraba.
A tak se také na hrudi legendárního obránce reprezentace i Slavie Jana Lály blýskala vytoužená medaile z mistrovství světa.
„To je pravda, měl jsme tehdy obrovskou radost, když jsem tam stál mezi trenérem Vytlačilem a Pepíkem Kadrabou. To jsou chvíle, na které se nezapomíná,“ zavzpomínal se slzami v očích na krásné fotbalové okamžiky Jan Lála.
Více
Narozeniny slaví Ondrej Krištofík
10. září 1966 se narodil bývalý záložník Slavie Ondřej Krištofík. V letech 1994 až 1996 sehrál v červenobílém dresu 102 utkání a vstřelil 14 branek. V sezoně 1995/1996 získal se Slavií mistrovský titul a postoupil do semifinále Poháru UEFA. V lize debutoval v sešívaném v srpnu 1994 proti Brnu. Předtím nastupoval pět sezon za Slovan Bratislava, s nímž slovenský záložník také oslavil mistrovský titul v sezoně 1991/1992. Díky svému úspěšnému angažmá si vybojoval místo v československém národním mužstvu, za nějž odehrál šest utkání a vstřelil jednu branku. Po rozdělení v roce 1993 pokračoval jako člen slovenského národního týmu. Ze Slavie v roce 1996 odešel do izraelského Hapoel Petah-Tikva, po dvou letech se vrátil zpět na Slovensko do Spartaku Trnava.
Více
