Fotogalerie | SK Slavia Praha
Více

Jak to všechno začalo...

Poslední desetiletí 19. století bylo obdobím velkého národnostního rozmachu a v jeho počátcích byli v čele pokrokových snah i mladí lidé sdružující se v Literárním a řečnickém spolku Slavia.

Z dostupných pramenů zjišťujeme, že 2. listopadu 1892 se konala v Kaulichově domě na Karlově náměstí v Praze Valná hromada spolku, kde byl studenty předložen návrh na zřízení cyklistiského odboru. Návrh byl po bouřlivé diskuzi schválen a odbor byl nazván Akademiský cyklistický odbor Slavia (zkratka ACOS). Na Valné hromadě tohoto odboru 23. listopadu 1892 byl prvním předsedou zvolen lékař Václav Kubr, náčelníkem Václav Kratochvíl a jednatelem Jaroslav Hausman.

V tomto období se členové odboru účastnili cyklistických závodů a Václav Kratochvíl získal v roce 1892 16 cen. V počátcích slávistického sportování bylo kolo a cyklistika byla provozována na cvičišti Klubu velocipedistů Blesk na Žižkově, později na KČV Žižkov.

První fotografie zakladatelů Slavie z Národních listů. 1. předseda Jaroslav Hausman je v baretu uprostřed.

14. října 1894 byl Literární a řečnický spolek Slavia policejně rozpuštěn z důvodu "opakované a neustávající protistátní činnosti většiny studentské mládeže". Členové rozpuštěného spolku se ale scházeli dále a uvažovali o založení nového studentského klubu. Rakouské úřady povolily začátkem května 1895 studentu mediciny Jaroslavu Hausmanovi ustavení "Sportovního klubu Slavia" na základě předložených stanov.

Ustavující schůze se uskutečnila v restauraci U Brejšků (stojí dodnes ve Spálené ulici) 31. května 1895. Podle dochovaného "Protokolu" z této schůze (je součástí expozice ve Slavia Museum) byl SK Slavia schválen jako nástupce ACOS, byly schváleny Stanovy klubu, členský měsíční příspěvek a byl zvolen výbor.

Prvním starostou se stal Karel Ankrt. V závěru tohoto protokolu je první zmínka také o symbolech Slavie s tím, že návrh na kroj (dres) a odznak bude projednán na první výborové schůzi.

Další slavní fotografie zakladatelů Slavie. Zleva stojí Jula Vosátka (jeden ze sedmi bratrů registrovaných v cyklistice, atletice a fotbalu), M. J. Horáček (funkcionářský matador, novinář, v pořadí třetí předseda Českého fotbalového svazu), Naske (křestním jménem František, jeho fotbalové obrázky a karikatury zdobily řadu tehdejších novin po dvě desetiletí), Vavruška, Henke, legendární hráč Slavie a jeden z tvůrců a propagátorů slavné české uličky Jindřich Baumruk, Benetka (fotbalista i hokejista), Kitzinger, Pipek (hokejista), Vilém Heinz-Henry (první ryze sportovní novinář v dějinách naší kopané ), Zámostný (fotbalista i hokejista) a Ladislav Vosátka (druhý nejmladší z bratří Vosátků). Zleva sedí Semanský s Kindlem (oba hráli fotbal i hokej) a Karel Hammer (budoucí první mezinárodní sekretář klubu).

Červenobílé dresy

Na první výborové schůzi byly odsouhlaseny klubové slovanské barvy ČERVENÁ a BÍLÁ.

Slávistické dresy jsou nejstarší fotbalové dresy u nás a jedny z nejstarších na celém světě. Slavia je těmto barvám věrná od prvního utkání v roce 1896 až doposud. Červená a bílá jsou heraldické barvy českých králů. Hvězda cípem dolů symbolizuje, že Slavia je slovanský klub.

BÍLÁ barva je čistota sportovní myšlenky a čestného boje, kdy protivník není nepřítel, ale uznávaný soupeř, ČERVENÁ barva je symbolem srdce, které vkládáme do svých zápasů. Červená pěticípá hvězda hrotem dolů představuje stále novou naději povznášející mysl a sílící ducha i v obdobích nezdaru a neúspěchu.

Sešívaní se říká fanouškům Slavie právě kvůli unikátním dresům, které jsou sešity ze dvou částí.

Odlišné sešívané poloviny ukazují, že žádný člověk, žádná věc nemají jen jednu stránku a že je nutné najít soulad mezi vůlí a citem, mezi silou a technickou jemností, mezi nadšením a zklamáním. Veselá nápadnost tohoto spojení svědčí o tom, že sport se musí pěstovat s bezprostřední upřímnou radostí, která přináší uspokojení na hřišti i mimo něj.

Podoba prvního dresu Slavie z konce 19. století, který oblékal první kapitán Slavie Karel Freja a jeho družina, mělanásledující podobu. Horní díl tvořila košile po vzoru anglických kriketových mužstev. Místo stulpen hráči používali klasické lyžařské podkolenky tmavé barvy. Bílé kalhoty sahaly těsně pod kolena, bavlněná košile měla dlouhý rukáv, který si často hráči ohrnovali. Součástí fotbalové výstroje byl i červený baret.

Rok 1898. První dochovaná fotografie slávistické jedenáctky na Letné. Ještě na pronajatém pozemku zhruba dvě stovky metrů od pozdějšího vlastního hřištěs tribunou a ochozy byla zdokumentována klasická sestava. V horní řadě uprostřed brankář, nejstarší ze sedmi bratří Vosátků, vedle něj obránci Stöckel a Strádal, uprostřed zleva záložní řada Pressler, Hrabě, Krýž a dole zleva útok Moučka, Setzer -Bloomer, kapitán mužstva Karel Freja, Kindl a Heuschneider (později přijal české jméno Hajský).

Odznak

Odznak klubu byl schválen kulatý s bílým okrajem, ve kterém byl zlatý nápis v horní polovině "Sportovní klub", v dolní polovině pak "v Praze". Uprostřed odznaku bylo vyobrazeno zlaté cyklistické kolo, protože prvním sportem ve Slavii byla cyklistika, které vodorovně přetínala stužka v barvách bílá, modrá a červená se zlatým nápisem "SLAVIA". Nad stužkou v horní polovině kola byly tři lístky lípy, slovanského stromu, a pod stužkou potom lístky dva.

Vlajka klubu byla červená pěticípá hvězda hrotem dolu v bílém poli a byla používána při závodech a utkáních na domácím hřišti, ale i na českém venkově.

Fotbal

Zájem členů se mimo cyklistiku orientoval i na nový sport, který se v Praze rychle rozšiřoval, na fotbal.

21. ledna 1896 se na Valné hromadě klubu ustanovil odbor footballový, který byl vydatně posílen studenty malostranského gymnázia Frejou a Moučkou a gymnázia v Křemencově ulici Benetkou, Heinzem, Horáčkem, Presslerem, Semanským a Strádalem.

Tím je dán základ pro důstojné provozování tohoto sportu, který vrcholí 25. března 1896, kdy byl sehrán první zápas na Císařské louce v tradičních červenobílých dresech. Slavia tehdy vyhrála nad AC Praha 6:0. První sestava zněla: Semanský - Hlavička, Strádal - Nedvěd, Benetka, Štěpán, Moučka, Zahrádka, Freja (kapitán), Heuschneider a Pressler. První mezinárodní zápas hrála Slavia už na Letné 8. ledna 1899 proti Berlínu s výsledkem 0:0.

Rok 1901. Otevření nového hřiště s tribunou na Letné 15. září a přátelský otevírací zápas Slavia - Allemania Pforzheim 15:2. O měsíc později 19. října nedávný kapitán Slavie MUC. Karel Freja je zvolen do čela českého fotbalu jako první oficiální předseda.


Vzestup kopané ve Slavii v té době je patrný i na mezinárodním poli, zejména od roku 1903, kdy do mužstva přišel legendární střelec Jan Košek, který do roku 1913 nastřílel 804 branek. Jeho umění spočívalo ve vrozené rychlosti a pamětníci uváděli, že hráč s tak prudkou střelou už na našich hřištích nehrál.

Sestava té doby byla neměnná a na hřiště, které mělo už dřevěnou patrovou tribunu, Slavia nastupovala ve složení Hejda - Krummer, Veselý - E. Benda, Hrabě, Macoun - Baumruk, J. Benda, Malý, Košek a Vaněk. Výkonnost mužstva ještě vzrostla na mezinárodní extratřídu příchodem skotského trenéra Johna Williama Maddena, který Slavii trénoval až do roku 1930, plných 25 let. Pod jeho vedením si Slavia připsala: 438 výher, 64 porážek a 96 remíz.

Jedním z vrcholů počátků kopané je výhra 19. května 1906 před 4 000 diváky nad prvoligovým profesionální klubem Southampton 4:0, třemi brankami Koška a jednou Malého, a o deset dnů později remíza se skotským Celtic Glasgow 3:3.

Výkonnost mužstva té doby je neuvěřitelná a z domácích soupeřů jí porazí až SK Smíchov 21. března 1909, tedy domácí klub po 12 letech...

Rok 1903. Do Slavie přichází kanonýr Jan Košek, první český fotbalista jehož věhlas byl mezinárodní. Horní řada zleva: A. Pressler, Hrabě, Hejda, Dr. Práchenský, Žabokrtský, Veselý. Prostřední řada zleva: Krummer, J. Benda, Setzer-Bloomer, Košek. Dolní řada: Baumruk, Vaněk.

Mistři

Devět hráčů Slavie bylo v základní sestavě Čech na amatérském mistroství Evropy 1911, kde Čechy porážejí Francii 4:1 a poté Anglii 2:1 a stávají se tak mistry Evropy.

Do vypuknutí I. světové války je nutné zaznamenat, že Slavia vyhrála Pohár dobročinnosti - Charity Cup v letech 1908, 1910, 1911 a 1912 a v roce 1913 Mistrovství ČSF I. třídy.

Slavia v roce 1911. Vlevo stojí trenér John William Madden, v první řadě třetí zprava sedí kanonýr Jan Košek.

V době I. světové války byl mezinárodní styk přerušen a na domácích hřištích většina družstev hrála s náhradníky. Slavia v roce 1915 bez ztráty bodu vyhrála Válečné mistrovství. V té době byla základní sestava: Hlaváček - Janko, Marway - Loos, Zajíček, Waldheger - Hájek, Bělka, Šubrt, Prošek a Husák.

Po skončení války vyhrála Slavia v roce 1918 Středočeskou první třídu a to se v sestavě už objevily hráči jako Vaník, Ráca, Holý, Kovařovič, Šroubek.

Slavia v roce 1918. V první řadě druhý zprava sedí útočník Jan Vaník.

Od roku 1925 se hraje mistrovsky liga a první ligové utkání vyhrála Slavia 1. března v Libni 9:3 v sestavě: Štaplík - Protiva, Nytl - Plodr, Pletich, Hliňák - Šoltys, Štapl, Vaník, Silný a Kratochvíl. Následně do mužstva přicházejí fenomenální brankář mezinárodní třídy František Plánička, střelec František Svoboda, dravý útočník Antonín Puč, záložník Vodička, tvdý Ženíšek. Toto velmi silné mužstvo vyhrává ligu v letech 1930, 1933, 1934 a Pohár Středočeské župy v letech 1922, 1926, 1927, 1928, 1930 a 1932.

Rok 1934 přináší Čs. fotbalu veliký úspěch na mistrovství světa v Itálii, kde ČSR ve finále prohrává s domácími 2:1. V sestavě je osm slávistů: Plánička, Ženíšek, Čambal, Krčil, Junek, Svoboda, Sobotka a Puč.