Tomáš Došek poslechl bratra a dal gól
10. 11. 2002, Redakce
V lize se naposledy trefil první zářijovou neděli v šestém kole proti Zlínu. A pak dlouhé týdny nic. Do šancí se Tomáš Došek dostával, balón ale do sítě ne a ne spadnout. „Už se to na mě trochu odráželo psychicky. Ale jen trochu,“ usmíval se útočník po utkání na Viktorce, kde v 71. minutě zvyšoval na 3:0. Splnil tak pokyn bratra Lukáše. „Na soustředění mi říkal, že bych už konečně mohl dát gól.
V lize se naposledy trefil první zářijovou neděli v šestém kole proti Zlínu. A pak dlouhé týdny nic. Do šancí se Tomáš Došek dostával, balón ale do sítě ne a ne spadnout. „Už se to na mě trochu odráželo psychicky. Ale jen trochu,“ usmíval se útočník po utkání na Viktorce, kde v 71. minutě zvyšoval na 3:0. Splnil tak pokyn bratra Lukáše. „Na soustředění mi říkal, že bych už konečně mohl dát gól.
Jak vaše branka padla?
„Nahrával mi Ríša Dostálek, šel jsem sám na brankáře, který vyběhl a usnadnil mi tak práci. Proč? Kdyby zůstal stát, musel bych si míč předkopnout. Na rozbahněném terénu mohl nastat nějaký problém.“
Kde vidíte zlomový moment utkání?
„Dali jsme první gól. Kdybychom dotahovali, měli bychom to těžší. Viktorku jsme téměř do ničeho nepustili, teda kromě přímáku Pikla. Bylo taky důležité, že jsme přečkali desetiminutový tlak po přestávce, pak jsme zvýšili na 3:0 a bylo hotovo, jen se dohrávalo.“
Terén na Žižkově byl hodně náročný, Slavia se s ním ale vypořádala nad očekávání dobře.
„Taky jsme se na to připravovali celý týden. Měli jsme hrát maximálně jednoduše.“
Vysoké vítězství by mělo mužstvu zvednout sebedůvěru před odvetou s Partizanem v Poháru UEFA.
„Samozřejmě, vždyť jsme vyhráli 4:0 venku, navíc na Žižkově. Tam se pro body jen tak nejezdí.“
