Martin Kadavý z juniorky: Slavia má ty nejvyšší ambice
20. 8. 2014, Redakce
PRAHA - V minulé sezoně získal Martin Kadavý titul mistra ligy nejvyššího dorostu. Ač ho pronásledují častá zranění, patří mezi největší slávistické naděje a nastupoval i za reprezentaci do 19 let. Teď je v kádru juniorky, která má za sebou vítězný vstup do soutěže, když porazila Liberec 2:1. „Mám za sebou nejtěžší přípravu,“ přiznává pravý obránce Martin Kadavý, jehož vzorem je Marco Reus z Borussie Dortumund.
Jaká byla vaše cesta do Slavie?„Začínal jsem v pěti letech v Solnici. K fotbalu mě přivedl asi táta, ačkoli on hrál volejbal. Pak jsem působil v Hradci, kde jsem nebyl příliš spokojený. Slavia se ozvala s nabídkou v zimě v nejstarších žácích.“
Kdo si vás vyhlédl a je někdo, komu ve svém fotbalovém růstu nejvíce vděčíte?
„Nejvíce vděčím svému tátovi, ale co se týče trenérů, tak jednoznačně pan Karoch. Ten si mě vyhlédl a hodně mi pomohl se zlepšit, je to podle mě jeden z nejlepších trenérů mládeže.“
Jakých úspěchů jste se Slavií prozatím dosáhl a který berete jako ten největší?
„Vyhráli jsme českou ligu starších žáků, staršího dorostu a nakonec v minulé sezoně titul s dorostem do devatenácti let, toho si vážím nejvíce. Já jsem v té době měl sice ruku v sádře, ale kluci to oslavili i za mě. Porážka od Sparty byla trochu kaňka, ale první místo nám neměli šanci vzít.“
Po tomto úspěchu jste se posunul k juniorce, která má nového trenéra, jaká byla příprava?
„Jsem rád, protože v minulé sezoně jsem měl několik zranění. Když vezmu jen poslední půl rok, tak jsem měl zlomenou klíční kost, kotník a naštípnuté zápěstí na dvou místech. Pro mě to byla určitě nejtěžší příprava, jakou jsem kdy zažil. Trénovali jsme většinou dvoufázově a minimálně jednou týdně jsme chodili do lesa běhat. Také jsme dělali dostatek stabilizačních cvičení, což bylo na konci takřka každého tréninku. Hlavní náplní tedy bylo nabrat fyzičku a sílu.“
Jak hodnotíte odehraná přípravná utkání?
„Odehráli jsme tři utkání. S Chrudimí, kdy jsem odehrál 70 minut, to byl asi nejtěžší zápas. Hráli s velkým důrazem a byli zkušenější. Poté s Litoměřicemi, které byly asi nejslabší a na závěr s Chomutovem, v obou kláních jsem odehrál poločas.“
Máte za sebou první soutěžní utkání, jaká je podle vás Juniorská liga?
„Je rozhodně náročnější a hra je rychlejší a důraznější. Také zde mohou nastupovat ligoví hráči, což zápasy zkvalitňuje. Hrají s větším přehledem a klidem a mohou nám předávat své zkušenosti.“