Největší zážitek v životě! Je vidět síla týmu
Jak si remízy ceníte?
„Moc. Největší zážitek v životě, co se týče zápasové kariéry. Ceníme si toho, bereme to všemi deseti. Čeká nás poslední dvojzápas.“
Měl jste v prvním poločase velkou šanci. Neměl jste z toho pak těžkou hlavu?
„Sám ze sebe ne, ale spíš z ostatních, že jsem to nedal za Slavii. Mrzelo mě, že jsem neuklidnil tým spíš než sebe. Dostal jsem se tam, měl jsem to řešit po zemi, já to chtěl narvat vysoko, aby gólman neměl šanci. Ale to bylo zbytečné, měl jsem to hrát po zemi.“
Jak moc vám vadilo svícení lasery během zápasu?
„Myslím si, že během zápasu na mě nesvítily, protože se svítilo po nejlepších hráčích, takže to mi nehrozilo (smích). Ale při střelbě jsme to vnímali, je to takové nepříjemné. Jinak ale atmosféra byla skvělá, škoda těch laserů, to mi přijde takové zbytečné. Jinak ale atmosféra pekelná, užili jsme si to, byť to pro nás byla nepříjemná válečná zóna. Ale i pro tyhle okamžiky to hrajeme a musíme to psychicky zvládnout. Potom z toho můžou být takové výsledky.“
Jste pyšný na to, jak tým zvládl minuty po gólu Panathinaikosu a soupeře nepustil do soustavného tlaku?
„Extrémně pyšný. Tady se vidí síla týmu, že se semkneme, bojujeme jeden za druhého, nekoukáme, co máme na zádech, ale na srdce, co tam máme. Je dobře, že to máme takhle nastavený, je to přesně tak, jak by to mělo být. Takové velké zápasy se rozhodují jen srdcem, vůlí a jsem za to rád, jsem na to moc pyšný.“
Před střídáním jste dostal v rohu od soupeře nepříjemně naloženo. Co se tam stalo?
„Bolí mě krční páteř, ale nic vážného. Holeň mám taky pěkně nakopnutou, mám tam rýhu. Byl jsem vyčerpaný, věděl jsem, že těch posledních deset minut bude náročných. Nechtěl jsem riskovat, že dostanu křeč nebo něco, abych nezaspal, tak jsem si řekl o střídání. Hlavou můžu sotva hýbat, takže v noci budu spát v jedné pozici a snad to přežiju. S tím jsme sem ale jeli. Dostali jsme nakopáno, oni taky, ale zaslouženě jsme postoupili my, za což jsme strašně rádi.“
Zahojila vás trošku děkovačka s fanoušky, kteří do Athén přicestovali?
„Určitě, vážím si každého fanouška. Ještě teď tam sedí, je to skvělý pocit. Já na to nejsem zvyklý. Je to nepopsatelné. Jsem moc rád za fanoušky, kteří tým podporují, je to pro mě něco neuvěřitelného. Když hrajeme doma, tak někteří fanoušci mají na srdci vytetovaný znak Slavie. Je to láska k fotbalu, tak by to mělo být. Jsem za každého fanouška vděčný.“
