O výkonu, VARu, stoperech i hře na dva hroty | SK Slavia Praha
Více

O výkonu, VARu, stoperech i hře na dva hroty

Trenér Jindřich Trpišovský mluvil po vítězství ve Vršovickém derby o atraktivitě zápasu, netradičním rozestavení, výkonu stoperů i středových hráčů, Eduardu Santosovi i výhledu do zbytku podzimu.

„Zajímavý zápas, měl tempo, na obou stranách byla spousta šancí, padlo pět gólů. Panovala skvělá kulisa, bylo se na co dívat. Musím pochválit naše mužstvo, že jsme v takovém prostředí proti houževnatému soupeři předvedli takový výkon. Nebylo to jednoduché, z první situace jsme prohrávali 0:1, Květ se krásně trefil z první z odraženého balonu. Vstup do zápasu pro nás byl těžký, tým ale skvěle zareagoval, hned jsme vyrovnali, měli jsme spoustu dalších gólových příležitostí. V druhé půli Bohemka ještě zintenzivnila tlak, nás musím pochválit za ubráněné standardní situace a předbrankový prostor. Byla tam spousta rohů, Hronek házel dlouhé auty, byla z toho spousta závarů a těžkých situací. Bohemka má vysoké hráče, chodí na to stopeři, urostlí, draví hráči, kteří vytváří velký tlak v boxu. Nebylo to nic jednoduchého, třetí gól pak zápas zlomil. Musím pochválit střídající hráče, kteří nám ve chvíli největšího tlaku soupeře přinesli rychlý přechod nahoru, kvalitu do útoku, díky které se nám podařilo vstřelit třetí a čtvrtý gól. Do konce zápasu jsme byli nebezpeční, za výhru jsme rádi, Bohemka hraje dobře, není to příjemné prostředí. Hlavně ofenzivní hráče nahoře má nepříjemné, mají dobrou typologii. K tomu všemu jsme navíc prohrávali, zvládnout to takovým rozdílem nebylo vůbec nic jednoduchého,“ říká po výhře ve vršovickém derby trenér Jindřich Trpišovský.

Jak byste okomentoval penaltovou situaci?
„Obecně mi vadí způsob, jakým to tady probíhá. V zahraničí se volá na jasné pochybení, jasné situace. Tady byl skvěle rozehraný fotbal a zápas, místo toho se pokaždé pět minut nehraje po situacích, které nejsou zjevné. Všude, když se dívám na velké ligy, platí rozhodnutí rozhodčího na hřišti, VAR je jen v situaci, kdy ze sta lidí devadesát devět řekne, že to je opačně. Vadí mi ten princip, že to takhle kazíme. Byl jsem od začátku zastánce videa, je v pořádku a je ve fotbale potřeba. Myslím si ale, že se to má nechávat na hřišti, situace se stávají, pro rozhodčí jsou těžké, musí to ale být jasná věc. Nemyslím si, že to byly situace, kdy nás tady sedí dvacet, a devatenáct nás řekne, že to mělo být přesně takhle. Lidé u videa do toho vstupují za každou cenu, pak se dlouho přezkoumává, nehraje se, vyvolává to emoce, které dostávají lidi pod tlak. Nebyla to zjevná pochybení, měli bychom se z toho poučit. Obě zkoumané situace jsem viděl jen v reálu, spousta lidí říká, že to může být tak i tak, rozhodčí se prostě nějak rozhodl. On má na situaci bezprostředně nejlepší výhled, vidí ty intenzity a to, co tomu předcházelo. Na videu se to kolikrát dá těžko posoudit, i ty strčení, jestli tam ta ruka byla, jak moc do něj strčila, jestli málo, nebo hodně. To nejsou ty dnešní situace, mluvím obecně, celkově bych ale chtěl apelovat na to, abychom do zápasů vstupovali jenom při jednoznačných věcech.“

Překvapilo vás, že si rozhodčí Klíma stál v obou případech za svým a ani po intervenci VARu svůj výrok nezměnil?
„Viděl to nějak na hřišti, dostal info, že si to má prohlédnout a vyhodnotil to v kontextu s tím, jak situaci sám viděl. Nám se stalo na tréninku, že gólman dostal gól mezi nohama a rukama, pak jsme se dívali na video a nedokázali jsme rozklíčovat, jestli útočník míč tečoval nebo ne. Až gólman a hráč nám museli říct, že tam teč byla, na videu jsme to vůbec neviděli. Někdy to zkresluje, rozhodčí to asi nějak viděl na hřišti a stál si za tím. Ani v téhle době neumím být pravidlový expert, byla tam situace, kdy si obránce sám nastřelil ruku, všichni si asi myslíme, že je to ruka, ale hráče to vysvobodí. Je tam spousta věcí, které dělají tyhle dohady a debaty.“

Zvolil jste netradiční rozestavení, proč jste zvolili právě takové a jak podle vás fungovalo spojení mezi Stanislavem Teclem a Václavem Jurečkou?
„Bylo to 4-4-2, jen občas, třeba právě při autech, jsme jednoho z útočníků zatahovali. Bylo to jednoznačně kvůli typologii zápasu, máme s tím zkušenosti z loňska a předloňska. Navíc máme určité složení týmu, chybí nám teď klasická desítka. Na Bohemce je nepříjemné hrát, musím je pochválit, hrají dobře, jsou běhaví a poctiví. Chtěli jsme proto hrát trochu jednodušeji, navíc jsme nemohli udělat tolik změn, hráli jsme ve čtvrtek v noci a teď brzy odpoledne. Věděli jsme, že na začátku budou domácí živější a dravější, proto jsme chtěli dva hráče nahoře, abychom se v přechodové fázi snadněji dostávali nahoru. Chtěli jsme využít i takové naší rychlostní převahy nahoře. Bylo to jednak z důvodu toho, jaké hráče jsme měli k dispozici, za druhé z důvodu, jaký zápas nás čekal. Bohemka hraje na trojici vysokých stoperů, jeden útočník to má těžké, chtěli jsme využít možnost, aby jeden útočník mohl být pořád v náběhu a my se tam dostávali z krajů. Myslím si, že nám to pomohlo, útočníci plus Olie a Doudis, kteří hráli na ofsajd lajně, dělali domácím problémy a pomohli nám se tam dostat.“

Během jedenácti dnů jste odehráli tři pražská derby, ve všech jste zvítězili a vstřelili čtyři branky. Ze kterého z těch zápasů máte největší radost?
„Upřímně ze všech tří. Dvě z nich byla venkovní derby, jedno domácí. Ještě si odbočím k tomu, že pochválím naše stopery, kteří to táhnou bez možnosti odpočinku. Absolvují hodně soubojů, Taras pokračoval v dobrém výkonu ze čtvrtka. Není to pro ně jednoduché, jiná varianta na stopera teď není. Kuba Hromada, Osky, Taras a Aiham odehráli všechny tři derby, ve kterých jsme dostali jen jeden gól. Oni jsou ten klíč, proč jsme úspěšní, pokud dostaneme gól, je to z nějaké fotbalové situace jako teď, která se hůře brání. Takové góly padají, odražený balon a skvělá střela. Jsem rád, že dáváme góly, to nás měsíc zpátky trápilo, to je ale fotbal. Hráli jsme dobré zápasy, ve kterých jsme ale nedávali góly, například doma proti Kluži. Dostali jsme gól a už jsme to neotočili. Tři derby za sebou, když nepočítám Evropu, jsou unikát, byly to těžké zápasy, jsme rádi, že jsme to zvládli. Moc si toho vážíme.“

Poprvé po zranění byl na lavici Eduardo Santos, jak to s ním vypadá?
„Ráno hrál zápas na béčko. Na lavici jsme ho brali jen pro případ, kdyby to na konci bylo například o gól, a my potřebovali využít jeho výšku při standardních situacích. Musím říct, že zápas odehrál z voleje, s týmem trénoval jen v pátek a v sobotu. Chtěli jsme ho vidět v zápase B-týmu, protože sice zatím personální nouzi na stoperu zvládáme bez karet a bez zranění, může se ale stát, že Eduarda budeme do konce podzimu potřebovat. Na zápase béčka se byli podívat asistenti, viděl jsem jen část druhé půle na videu. Vyhráli, co mám zprávy, Eduardo jim hodně pomohl ve vzdušných soubojích. Tady na Bohemce byl spíše proto, aby byl s týmem, hrál by leda minutu dvě na konci, což nakonec nebylo potřeba. Šanci dostal Kričfa, který je v takových situacích také silný. Popravdě je, že teprve dva dny trénuje, proto šel teď hrát za béčko.“

Jak nepříjemné pro vás je, že Plzeň v podstatě vždycky vyhraje v sobotu před vámi, a vy pak musíte opět stahovat náskok?
„Já upřímně tohle vůbec nevnímám. Vím, že Plzeň vyhrála, my jsme ale v situaci, kdy se musíme koukat na sebe a zvládat svoje zápasy. Máme různorodý program, musíme některé věci ustálit. Znovu musím pochválit Kubu Hromadu, který pomáhá s organizací na hřišti, v tom nám pomohl i Koli. Ty věci, se kterými jsme měli problém, byla organizace. Tím, že je Koli v bráně, Maso napravo a Kuba na středu, tak je vidět ta zkušenost. Myslím si, že proti Bohemce byla jediná situace na konci první půle, kdy z toho domácí měli šanci, jinak ale děláme lepší rozhodnutí než dříve. To jsou věci, na které se teď zaměřujeme. Byli jsme v situaci, kdy jsme třikrát prohráli, nedávali jsme góly. Určitě jsme nebyli v situaci, abychom koukali po Plzni, jak hraje. Potřebovali jsme se dostal na náš level a znovu začít vyhrávat zápasy. Na týmu je to vidět, má větší sebevědomí, odhodlanost, vidět je i velká týmovost, které si hodně cením. Už tam nejsou situace, které nás v minulosti trápily, to je klíč k úspěchu a k tomu, abychom se přes zimu dali dohromady a zase pokračovali. Tým naznačuje, že i když máme nějaké absence, tak má určité možnosti. Oscar například také hraje skvěle, jsme rádi, že ho máme na hřišti, i když on na středu byla původně trochu z nouze ctnost. Potřebujeme teď zvládnout zbylá zápasy do konce zimy, v pauze se doléčit, dát dohromady posty, které potřebujeme, abychom na jaře nebyli zranitelní a vytvořili na Plzeň tlak až do posledního kola.“

Aktuálně

B-tým postupuje do druhé ligy

15. 6. 2024
Slávistická rezerva postoupila po výhře 2:1 v odvetném utkání play off s Velvary do druhé ligy. O branky se postaral Samuel Pikolon a vlastním gólem hostující Libor Drozda.

Do Slavie přestupuje Alexandr Bužek

15. 6. 2024
Novou posilou Slavie je mládežnický reprezentant Alexandr Bužek. Devatenáctiletý záložník, který naposledy působil ve Zlíně, podepsal v Edenu smlouvu do 30. června 2028.

Myslel jsem, že je to vtip. Strašně se těším

15. 6. 2024
Alexandr Bužek po podpisu čtyřleté smlouvy se Slavií zavítal k prvnímu rozhovoru. Probrali jsme jeho první rok mezi elitou, konkurenci, která v Edenu panuje, reakci rodinných příslušníků i plány do nového angažmá.

Další články