Vracím se domů! Očekávání? Největší mám sám od sebe
Co pro vás znamená návrat do Edenu?
„Návrat domů. Byl jsem tu rok a půl, což pro mě byla nejkrásnější léta mé fotbalové kariéry. Moc rád bych je zopakoval.“
Se spoluhráči jste byl během těch dvou a půl let stále v úzkém kontaktu, že?
„Je pravda, že jsem ze Slavie nikdy vlastně úplně neodešel, protože jsem zůstal ve skupině hráčů na WhatsAppu až doteď (smích). Chtěl jsem ve skupině zůstat a dohodli jsme se, že mě tam nechají, abych mohl být s hráči a realizačním týmem v kontaktu, abych věděl, co se v klubu děje. Jsem rád, že mě kluci ve skupině podrželi.“
Na jaký ze svých 54 zápasů ve Slavii nejraději vzpomínáte?
„V hlavě mi jich zůstalo hodně, některé byly pozitivní, jiné negativní. Z těch nejúspěšnějších to byl pro mě náš dvojzápas s Leicesterem. Bylo to pro nás něco nového. Leicester byl tehdy tým, který byl mezi nejlepšími celky v Anglii. Byla to první velká zkouška jak pro náš tým, tak pro mě osobně. Srovnání s velkým evropským fotbalem jsme jako tým zvládli a postoupili do dalších kol Evropské ligy.“
Na jaře Evropskou ligu zažijete znovu. Ale jinak, s diváky na tribunách, tehdejší čtvrtfinále proběhlo během covidu. Jak se těšíte diváckou podporu v Edenu?
„Tehdy to bylo takové zvláštní, ty naše největší úspěchy přišly v době, kdy na fotbal mohlo minimum diváků, stadiony byly často prázdné úplně. Nemohli jsme to naplno prožít s fanoušky, což je velká škoda. Nesmírně se těším na další zápasy v pohárech, které budeme hrát s diváckou podporou, a budu si moci vychutnat atmosféru. Budeme se snažit poprat o co nejlepší výsledky a dojít co nejdále.“
Jsem připraven pro Slavii udělat maximum
Slavii jste bedlivě sledoval, během zranění byl osobně i na stadionu. Kdy jste byl na bývalé spoluhráče nejvíce pyšný?
„Sledoval jsem úplně každé utkání. Určitě poslední rok od svého zranění jsem viděl vše, ať už v lize nebo v evropských pohárech. Nejvíce mě mrzelo, že jsem nebyl součástí týmu během finále domácího poháru na Letné, kde jsme zvítězili a naši fanoušci svou podporou naprosto rozdrtili fanoušky soupeře. Byla tam domácí atmosféra. Na stadionu jsem tehdy byl osobně a byl jsem s týmem, ale neprožíval jsem to tolik, jako kdybych byl jeden z členů kádru.“
Jak vůbec probíhaly poslední hektické dny, kdy jste se rozhodoval o své budoucnosti?
„Od začátku přestupního období to pro mě bylo opravdu hodně náročné. Byla spousta klubů, která měla zájem. Byly to jak zahraniční kluby z lepších evropských soutěží, ale také z nižších soutěží. Klubů bylo hodně, docela se to mlelo. V duchu jsem doufal, že by mohla vyjít Slavia. Bylo to ale jako na houpačce. Nakonec se to definitivně potvrdilo, za což jsem moc šťastný. Teď už musím jen makat a zlepšovat se každým dnem.“
Zkuste rozvést, proč jste zvolil Slavii?
„Slavii jsem si vybral hlavně proto, že jsem od samého začátku byl v kontaktu s trenéry, kteří mě chtěli. Řekli mi, že udělají maximum, aby mě dostali do Slavie. To pro mě bylo velkým impulsem, abych i já sám udělal něco k tomu, abych se vrátil do Slavie. Chci realizačnímu týmu a panu Tvrdíkovi poděkovat za to, co pro mě udělali. Jsem připraven pro Slavii udělat maximum, ať už na hřišti nebo jinde.“
Jaký David Zima se vrací do Slavie?
„Z hlediska osobnosti jsem za tu dobu dospěl. Odcházel jsem spíše jako kluk a doufám, že se vracím zpátky jako muž. Budou to muset posoudit hlavně kluci v kabině. Charakterem jsem se nezměnil, ale už vím, co od života mohu očekávat a čeho chci dosáhnout, což je to nejdůležitější. Z pohledu fotbalového doufám, že jsem se zlepšil, ale i tak je dost věcí, na kterých je třeba pracovat. Angažmá v zahraničí mi dalo spoustu zkušeností. Dozvěděl jsem se, kde je evropská špička a co mi chybí k tomu, abych na ni dosáhl. Ať už z hlediska fyzického, kde jde hlavně o silovou stránku, nebo fotbalového, tam se to týká především techniky, přehledu ve hře a zkušenosti. Vím, kde jsou mé slabiny a naopak silné stránky. Budu muset na svých slabých stránkách pracovat každým dnem, aby se z mých slabých stránek staly silné stránky.“
V Turíně jsem nabral cenné zkušeností
Počítáte s velkým očekáváním a tlakem, který vás čeká?
„Největší očekávání mám já sám od sebe. Stejně tak si největší tlak kladu na sebe sám. Přicházím z kvalitní soutěže, která patří mezi nejlepší evropské ligy. Musí být na mé výkonnosti znát, že jsem odehrál přes třicet zápasů v Serii A. Udělám maximum, aby byla Slavia úspěšná. Zbytek mě nemusí zajímat, protože nejdůležitější je týmový úspěch. Tým vždycky vítězí nad jedincem. “
Jak budete s odstupem vzpomínat na dva a půl roku v Turíně?
„S odstupem času budu určitě rád vzpomínat, že jsem tento krok udělal, ačkoliv mi to poslední rok přineslo hodně problémů a těžkých chvil. První rok byl ale naopak velice dobrý. Z působení v Itálii si beru hodně zkušeností, naučil jsem se nový jazyk. V dnešní době je to velice důležité, že mám další zemi, kde se plynule bez problémů domluvím.“
Co byl pro vás nejsilnější prožitek?
„Určitě zápas na AS Řím. Však jste ho také zažili, na nás přišlo ještě o trošku víc fanoušků. Když na úvod zpívali svou hymnu, bylo to neskutečné. Ani derby s Juventusem se tomu nevyrovnalo.“
Ke Slavii se nedávno přidal Milan Kerbr, který je stejně jako spousta dalších slávistů z Olomouce. Jak se těšíte na své bývalé spoluhráče?
„Ve Slavii tvoříme takovou olomouckou kolonii. Kromě mě je tu Ondra Zmrzlý, Mojmír Chytil a nově také Milan Kerbr. Než jsem odešel do Slavie, tak jsem ho v Olomouci zažil ještě jako spoluhráče. Je to zlatý kluk. Těším se na něj moc, stejně jako na Zmrzku a Mojmu, se kterými jsme v mládeži Olomouce hrávali dlouhé roky. S Petrem Ševčíkem a Alešem Mandousem, kteří jsou také z Olomouce, jsem už ve Slavii hrál. Uvidíme, co přinese naše další spolupráce.“
