Nice pro mě bylo klíčové! Gól ze 40 metrů asi nedám
Celou sezonu jste říkal, že vás souboj o krále střelců nechává chladným. Byla to pravda, nebo jste na to občas pomyslel?
„Ke konci už jsem to vnímal. Ale ne tak, že bych si na sebe vytvářel tlak, byly to příjemné myšlenky. Další úkol ke všem úspěchům, co jsme udělali. Mohla to být taková třešnička na dortu. Když se to podařilo, tak jsem si oddychnul, i když jsem to vyhrál napůl. Ale to mě nezajímá, jsem moc rád, že si na tu trofej sáhnu. Tedy až mi přijde (smích).“
Máte už vybrané místo, kam ji umístíte?
„Přemýšlel jsem nad tím o dovolené. Dám si ji do obýváku na takový rantl, kde si ji vystavím, aby mi připomínala tenhle náš zázračný ročník.“
V domácí soutěži jste skóroval patnáctkrát, v Evropské lize dvakrát, další tři góly jste vstřelil v MOL Cupu. Na jaký vzpomínáte nejraději?
„Všechny si pamatuji moc dobře. Ten nejzásadnější byl asi v prvním zápase Evropské ligy proti Nice. Byl tam odražený balon, já se tam nachomýtnul a ocitl se tváří v tvář brankáři. Poslal jsem ho na druhou stranu, balon mu dal do protipohybu. Tak ten mi utkvěl v paměti nejvíc. Byl to pro nás takový styčný bod, abychom napravili zaváhání v Beerševě.“
Byl to zásadní zápas i pro vás osobně? Do té doby jste tolik nehrál, proti Nice jste se ale prosadil hned dvakrát. A pak už to jelo…
„Ano, přesně tak. Někteří kluci stáli kvůli covidu, trenéři mě a několik dalších hráčů hodili do vody. A my jsme obstáli… Udržel jsem se v základní sestavě i na další utkání, za což jsem byl rád. Akorát těch gólů na podzim tolik nebylo.“
Čemu to přičítáte?
„Asi jsem si ještě zvykal na tempo a spoluhráče. Ale pak po zimní přípravě, která byla krátká a náročná, mi tahle zkušenost pomohla. Kluci mi začali daleko víc věřit a pomáhat, z čehož vzniklo patnáct gólů v lize.“
Takřka všechny padly z hranice kolem malého vápna. Výběr místa máte obdivuhodný…
„To nevím, spíš mě kluci dobře hledali (smích). Ale samozřejmě nějaký výběr místa musím ve vápně mít, útočníci jsou díky této vlastnosti cenění. Já jsem byl rád, že jsem ty góly dal, i když to bylo z pozic blízko brance. Prostě to tak je a já nebudu jiný, tohle je moje práce. Nebudu asi nikdy pálit ze čtyřiceti metrů.“
Jedinou kaňkou na úžasné sezoně byla absence fanoušků, souhlasíte?
„Moc mě mrzelo, že jsme si my nově příchozí hráči nemohli vychutnat plné ochozy. Když se nám takhle dařilo, tak by si to naši fanoušci hrozně moc užili, bylo by pořád vyprodáno. Tahle sezona ale je nezapomenutelná! Po mém přestupu přišlo hrozně moc hráčů, někteří se tady nechytili ale těch pár, kteří zůstali, mělo obrovskou motivaci. Chtěli jsme mančaftu pomoct a opakovat další top sezonu, což se nám povedlo. Jsem za to osobně hrozně moc šťastný, že jsem dokázal klukům přispět k takovým výsledkům a k takové sezoně. Máme na co navazovat.“
Rozhovor spolu děláme na kondičním soustředění v Aigenu, jak náročné tréninky zvládáte?
„Něco jsem ve volnu dělal, ale stejně je každá příprava náročná. Víme ale, že to je potřeba, že se tomu nevyhneme. Pak z toho budeme těžit celou sezonu. Trenéři jsou tím známí a my víme, že nám to pomůže a je to potřeba. Bolí to, ale je to ku prospěchu mančaftu.“
Každý od vás v příští sezoně bude čekat podobný brankostroj, jste na to připraven?
„Vím, že se ode mně bude čekat jak tvrdá práce, tak góly. Ale já to beru jako výzvu, těším se na to! Tohle soustředění slouží z mého pohledu k tomu, abychom se nakopli, potrénovali a byli naběhaní, protože k naší hře to potřebujeme. O psychiku tolik nejde, spíš jde o natrénovanost a kilometry. Pak dokážeme v nějakých úsecích soupeře uběhat a pak už nemáme problém.“
Do týmu přišli tři noví ofenzivní hráči, konkurence bude velká. Vnímáte ji?
„Slavia si vždycky vybírá jen ty nejlepší hráče, proto jsme takhle úspěšní. Uvidíme, kdo ještě přijde. Co se týká posil, co už přišly, tak to jsou kvalitní hráči z české ligy. Ivan Schranz dal spoustu gólů, ten určitě pomůže hned, Srdjan Plavšić taky. Ubong Ekpai moc nehrál a byl zraněný, ale myslím si, že bude také platný.“
Na EURO, kam jste byl nominován jako náhradník, došel národní tým plný současných či bývalých slávistů do čtvrtfinále. Už vás přebolelo, že jste na evropský šampionát neodcestoval?
„Ano. Já jsem ani nečekal, že bych mohl být mezi náhradníky. Ke konci, když jsem dal tolik gólů, jsem samozřejmě doufal, ale neházím flintu do žita. Třeba to vyjde příště. Nejsem ukřivděný a mám radost z toho, jakou sezonu jsme měli jako tým i já osobně. Přeju nároďáku, ať dojde co nejdál. Zároveň přeju taky našim klukům, my je potřebujeme, jsou to pro nás důležití hráči a chceme, aby si taky odpočinuli a byli psychicky připravení na další sezonu.“
S jakými ambicemi do ní půjdete?
„Tým je na prvním místě. Přeju si, abychom zase udělali Ligu mistrů, to by měla být naše startovací meta do začátku sezony. Pak chci předvádět fotbal, který nás vynese zase nahoru. Doufám, že pomůžu mančaftu i góly a budeme všichni spokojení. A hlavně že si další vítězství užijeme společně s fanoušky.“
