O skupině, výkonu i stoperech: Obrovská poklona!

Po vítězném zápase Evropské konferenční ligy proti Maccabi Haifa mluvil trenér Jindřich Trpišovský o dobrém vstupu do utkání, nervózní koncovce, skvělém výkonu obrany i důležitosti zkušených hráčů.

„Z mého pohledu to byl dobrý zápas, lidi, kteří přišli, viděli dobrý fotbal nahoru dolů. Byla tam spousta brejkových situací a pohybu, mohlo být možná více šancí, hlavně na naší straně. Dobře jsme do zápasu vstoupili, chvíli jsme si zvykali na jiné rozestavení Maccabi, než na které jsme se připravovali, to nám chvíli trvalo. Postupně jsme se ale zlepšovali, bohužel jsme zazdili spoustu věcí, ze kterých jsme mohli být nebezpeční z pravé strany, dvakrát i z levé. Pak jsme přežili ojedinělou gólovku Haify, do druhého poločasu jsme následně dobře vstoupili a dali gól. Nechtěli jsem se dostat do situace, kdy budeme muset bránit výsledek, věděli jsme, že ke konci zápasu budeme muset udělal změny, proto jsme chtěli jít za rozdílovým gólem a hráli chvíli se dvěma útočníky.

Ze našich šancí se nám ale bohužel druhý gól přidat nepodařilo a ke konci už to pak byla naše klasika. Hektika, hledání obránce všude možně po stadionu. S troškou hektiky a netradičním pojetím některých hráčů na svých postech jsme se nervovali až do poslední vteřiny. Jsem rád, že jsme to pak zvládli, vítězství je podle mě zasloužené, i když výkon nebyl bezchybný. Hráči podali velice dobré individuální výkony, ať už herně, nebo pohybem, nasazením a bojovností. Myslím si, že to byl zajímavý zápas, možná to nebylo top ohledně fotbalovosti a šancí, ale třeba jsme strhli nějaké GPSky v naběhaných metrech nahoru dolů. V některých případech jsme byli sebevrazi, jednou jsme například z vlastní šance pustili Haifu do situace tři na jednoho. Naštěstí nám to jedno zaváhání soupeř nepotrestal, posledních dvacet minut jsme střídali některé fantastické okamžiky s hororovými, alespoň to ale z fotbalového pohledu byl zajímavý zápas,“ hodnotil duel Jindřich Trpišovský.

Panovala opět skvělá kulisa, v některých fázích jsme neslyšeli na deset metrů

Po sérii dvanácti zápasů bez nuly se teď podařilo udělat tři v řadě. Jak důležité to je pro mužstvo i pro kluky na stoperu jako Aiham Ousou a Taras Kačaraba?
„Nuly jsou důležité hlavně pro hráče, pro mě je důležité, že to zvládáme jako tým, že vyhrajeme. V některých fázích jde výkonnost týmu nahoru, alespoň v určitých prvcích, to je pro mě důležité. Pro kluky a Mandyho, který si prošel nějakou šnůrou toho, kdy přišel o nulu v zápase, kdy byla jedna střela na bránu a on s tím nemohl nic dělat, tak pro jeho pocit je to určitě lepší. Pro stopery je důležitější než nuly to, že ubývají situace v obraně, kdy dojde k nějakému zkratu nebo fatální chybě. Když už soupeř má nějakou šanci, tak je to fotbal, je to vypracované dobrou přihrávkou nebo kombinací. Tohle nám pomáhá, výkony jdou a půjdou postupem času nahoru. Jak už jsem několikrát řekl, jsem šťastný, jak kluci hrají. Jak vyřešili některé situace a jak to celkově zvládají je úctyhodné, obrana, stopeři i gólman mají moji obrovskou poklonu. Kdybychom si ale třeba v létě řekli, že budeme hrát s Plzní a nastoupíme s takovou obranou co teď, nikdo tomu nebudeme věřit. O to víc mám je slova chvály pro hráče, kteří vzadu hrají. Tím neříkám, že je to nějaké bezchybné, je to ale neskutečné, protože se nemají ani o koho opřít, musejí se opřít sami o sebe. 

V zápase, stejně jako v těch minulých, byla opět skvělá kulisa, v některých fázích někdy není slyšet na deset nebo patnáct metrů, z toho pak vznikají situace, o kterých mluvíte. Je tam pak spousta věcí, které bychom si představovali jinak, situace, které jsme ale teď schopní ubránit – jeden na jednoho nebo dva na dva – je to skvělé. Obrana, hlavně stopeři s gólmanem za sebou mají sedm nebo osm zápasů v tomhle složení, bez přípravného období a sehrávání. Navíc cizinci s Čechy. I když všichni mluví anglicky, někdy je to těžké, například pro Šévu, aby se v ten moment rozhodl, že má promluvit anglicky, aby mu kluci rozuměli. Není to úplně samozřejmé, než si na to zvykneme. Hodně se o tom bavíme, člověk ale má něco zažité. Taras se na stoperu snaží hodně mluvit česky, Aiham mluví jen anglicky. Někdy na to není tolik času, je půl vteřina na rozhodnutí. Je na čem pracovat, kluci ale naznačují parametry, 

Taras byl loni čtvrtý stoper, Aiham přišel před dvěma měsíci z druhé švédské ligy. Dnes řeší situace v pojetí, ve kterém jsme, někdy s náhradními krajními obránci, někdy s hráči, kteří na postu beků nikdy nehráli. Toho si vážím, bylo pak hodně vidět, že když přišel Tomáš Holeš, hodně to pomohlo. Proti Maccabi hrál na šestce, na rozehrávce, Petr Ševčík, pro něj to byl trochu netradiční post. Zimič před rokem začínal s Ondrou Kúdelou na stoperu, s Kolim ve skvělé formě v bráně, s Honzou Bořilem, Vláďou Coufalem a Tomášem Holešem před sebou. Vím, že jsme dostali nějaké góly, ani jeden z těch obránců tady, kromě Oskyho, není ani jeden rok. Z toho pohledu si myslím, že výkony hráčů jsou fakt dobré, některé situace vyplývají i z toho pojetí, je to hodné otevřené a cítíme, že máme sílu v ofenzivních hráčích. Chceme například vést zápas stejně jako s Maccabi, je rozdíl, že hra je dnes strašně plynulá, je spousta prostoru na obou stranách, je kam útočit i kam si nabíhat, není tam faul a přerušení akce za každou cenu. Celkově mám z obránců zkrátka radost.“

Jak moc je vítězství důležité z hlediska postupových vyhlídek?
„Jednoznačně důležité, kdybychom nevyhráli, tak jsme asi měli po postupových šancích. Bylo to důležité pro to, abychom byli ve hře. Brali jsme to tak, že hrajeme doma a v Haifě jsme prohráli. To jsme chtěli napravit a moc nemyslet na to, co to znamená do tabulky. Pro nás je to vítězství, víme, jaký máme program – doma Feyenoord a pak jedeme do Berlína, což bude strašně těžký zápas. Nebavili jsme se o tom, ale věděli jsme, že se musíme oba domácí zápasy pokusit zvládnout vítězně a počkat, jaká bude situace na poslední utkání.“

Říkal jste, že máte radost z výkonu stoperů. Udělal vám radost i výkon Lukáše Masopusta?
„Mám. Neměl být k dispozici Alex Bah, který po utkání s Plzní neabsolvoval pondělní ani úterní trénink. Vypadalo to, že do tréninku nepůjde ani ve středu. Ale po rozpravě se mnou se rozhodl, že půjde trénovat. Trénink zvládl a šel do toho zápasu. Původně měl být Lukáš Masopust na beku a Ekpai před ním. Nakonec jsme na křídle vsadili na Lukáše kvůli domácímu prostředí, komunikaci i použitelnosti do zápasu. Vystavovali jsme se do rizika, že pak nebudeme mít beka na střídání, při problémech, které Oscar i Alex mají. Jsem rád, že jsme na něj ukázali. Po dlouhé době to byl jeho velice dobrý výkon. Dovoloval si přes hráče, vyvážel balón. Přibližoval se svému tradičnímu výkonu. Mám radost i za něj, že mu to po zranění vyšlo.“

Mám radost, že kluci umí jít přes bolest a pro výsledek něco udělat 

Jak se změnili hráči jako třeba Petr Ševčík nebo Lukáš Masopust od doby, co ve Slavii začínali?
„Je to spíš tak, že v tu dobu tu byli jiní klíčoví hráči a oni byli nositelé nějakých úkolů nebo doplňujících rolí. Teď už se dostávají do rolí klíčových hráčů, což není úplně jednoduché. Tady pak jde o určitý naturel daného hráče. Není nic horšího, než když se někdo, kdo není přirozený lídr, snaží do té pozice pasovat. Vždycky rozhoduje výkon na hřišti. Důležité to je pro mě i celý tým. Řekl bych, že ti hráči s námi mají něco za sebou a mnohem snáze reagují na nějaké situace. 

Jako třeba když Haifa začala hrát v jiném rozestavení, při střídání přešli do dalšího rozestavení. A ti kluci už prošli hrou proti určitým systémům. Haifa nastoupila ve formaci 3-5-2 s dvěma útočníky nahoře, kteří chodili hodně do stran a roztahovali nám stopery. Na druhou stranu, když jsme šli do pressingu, tak jsme potřebovali, aby naši krajní obránci vysouvali jejich halfbacky. Jsou to hodně specifické situace, které jsou jednodušší, když jimi hráč už prošel a měli jsme v minulosti nějaké videopřípravy. Když na Holiho zavolám, že musí zůstávat v tom prostoru a vyplňovat díru mezi stopery, kteří jdou s hráči, tak je to mnohem jednodušší než s hráčem, který to nezažil zvlášť v té atmosféře. Je hodně vidět na výkonech, jaké je procento českých hráčů ohledně bojeschopnosti, mentality, nasazení a pak je pro mě ještě ta důležitější věc, což jsou zkušenosti na hřišti ohledně průběhu zápasu. To pak bylo zásadní. 

Šéva je takový lídr týmu, i když bych to do něj před třemi lety neřekl, když jsem na něj v Liberci řval, že je skvělý hráč, ale je to duch v kabině i na hřišti. A teď měl v 85. minutě problém se svalem a ptal se mě, co s tím. Říkal jsem mu, ať stáhne Krmiho a jde nahoru a on říká, že to tam odkulhá, dohraje to v prostředku. Vidím změnu u těch hráčů, že třeba před dvěma lety by mě poslechl a tu změnu by udělal, i když by pro nás nebyla ideální, protože Krmi byl nahoře už jediný hráč a bylo důležité tam uhrát ty souboje. Mám pak radost z dílčích věcí, že ti kluci už za to umí vzít a jdou přes bolest, něco obětují pro výsledek, aby to dopadlo, což nás v minulosti zdobilo. S hráči jako Cufem, Bóřou, Sukem, Simonem, kteří byli schopni dostat se do soubojového módu a rány a bolesti počítali až hodinu po zápase, a ne v průběhu.“

Ze sestavy na poslední chvíli vypadl Nicolae Stanciu, co s ním je?
„Nico byl celý den v pohodě. Dvě hodiny před zápasem najednou začal na pokoji zvracet, což ho potom přešlo. Doktoři mu dávali prášek, který má zabrat během dvaceti minut. Čekalo se, co bude. Hodinu a čtvrt před zápasem zvracel podruhé, což znamenalo, že nebude k dispozici. Byla to náhlá indispozice těsně před zápasem. Věřím, že to byla nějaká viróza nebo něco z jídla. Je šance, že by na neděli mohl být.“

Aktuálně

Hrát ve Slavii byl můj sen. Tvrdá práce se vyplatila

dnes
Yira Sor v prvním rozhovoru po podpisu smlouvy v Edenu hovořil o svých ambicích, důvodech, proč si vybral Slavii, i inspiraci krajanem a mentorem Peterem Olayinkou.

Yira Sor novou posilou Slavie!

dnes
Další zimní posilou Slavie se stal rychlonohý nigerijský křídelník Yira Sor, který přestupuje z Baníku Ostrava. V Edenu podepsal smlouvu do konce roku 2026. Opačným směrem míří záložník Ubong Ekpai.

Ve zkráceném tréninkovém utkání zazářil Plavšić

včera
Slávisté ve čtvrtek odehráli druhé tréninkové utkání na soustředění v Portugalsku. V šedesátiminutovém duelu se zaskvěl zejména Srdjan Plavšić.

Další články