Odhalení pamětní desky prvnímu předsedovi Slavie
Letos slaví Slavia 130 let od svého založení a u příležitosti tohoto významného jubilea se fanouškovská organizace Odbor přátel Slavie rozhodl nechat vyrobit pamětní desku prvnímu předsedovi Slavie.
Ve spolupráci s obcí Vražkov a fotbalovou Slavií bude tato deska slavnostně odhalena 11. června 2022 ve Vražkově v rámci tradičního slávistického výšlapu na Říp. Zúčastněte se této významné akce společně s Odborem přátel, fotbalovou Slavií i zástupci Sportovního klubu Slavia. Akce začíná v 10:30 před obecním úřadem ve Vražkově. V průběhu akce vystoupí pěvecký sbor „Cvrčků“ z Roudnice nad Labem, kteří nacvičili slávistickou píseň.
Poté se můžete zúčastnit výstupu na Říp a na závěr dne, navštívit i rodný statek zakladatele Slavie Jaroslava Hausmanna v Sazené. Pro zájemce má Odbor přátel Slavie připraven i speciální autobus, který odjíždí od stadionu v Edenu. Více informací naleznete na webu Odboru přátel.
Ing. Karel Ankrt
Ing. Karel Ankrt přišel na svět 10. července 1867 v obci Vražkov čp. 15 (okres Litoměřice).
Karel Ankert se v době studií na pražské technice stal členem Literárního a řečnického spolku Slavia (literární Slavie), což bylo středisko českoslovanského studenstva v Praze, a místostarostou Akademického krajinského spolku Říp, což byl jeden z mnoha spolků sdružených v literární Slavii. Jako mnoho dalších členů literární Slavie byl i K. Ankrt stržen pokrokovým hnutím. Pokrokáři řešili státoprávní uspořádání, tedy poměr českých zemí k ostatním zemím Rakouska-Uherska, dále dělnickou a ženskou (emancipaci) otázku aj. Vystupoval jako svědek v procesu s tzv. Omladinou – viz příloha níže.
Členové Akademického cyklistického odboru Slavie (ACOS), tedy odboru literární Slavie, vedli v roce 1893 ostré spory nejenom mezi sebou, ale i s centrálním výborem literární Slavie. Tyto třenice způsobily odchod mnohých cyklistů z ACOS. Zbylí členové proto povolali na uprázdněný stolec starosty Karla Ankrta, jenž prohlásil: “Když nemáme závodníky, uděláme si je.“ A skutečně, záhy měl Ankrt nové závodníky.
Za výjimečného stavu byl Literární a řečnický spolek Slavia dne 14. října 1894 místodržitelským dekretem úředně rozpuštěn. Tím zanikly i jeho odbory, tedy i ACOS. Po dnech smutku svolával K. Ankert schůzi za schůzí. Rozhodnuto bylo založit nový, tentokrát samostatný klub, a tak byl dne 31. května 1895 na zakládající valné hromadě založen Sportovní klub Slavia jako nástupce Akademického cyklistického odboru Slavie. K. Ankrt, byl na této valné hromadě zvolen předsedou a byl jím až do roku 1890, kdy se stal čestným členem.
MUDr. Jaroslav Hausman, jeden ze spoluzakladatelů ACOS a SK Slavia, o začátcích klubu v roce 1907 napsal: „Ovšem nutno uznati, že bez obezřetného lodivoda by byla vratká lodička existence Slavia asi se ztroskotala. Tímto lodivodem byl první starosta a první čestný člen klubu arch. K. Ankert. Těžko jest si představiti větší a činorodější lásky ku klubu, než prokázal tento první, opravdu vzácný muž.“
O tom, jaký měl vztah k mladým sportovcům se píše v nekrologu: „Říkalo se „otec“ Ankert. A nikdy nebyl svému klubu ani více ani méně. Z dnešní sportovní mládeže si málokdo dovede představiti, jak byl Ankert ctěn a milován. Jeho slovo bylo evangelium, kterého poslouchali i tak nezkrotné temperamenty jako byly mezi těmito mladými.“
Na technice studoval obor pozemního stavitelství od podzimu 1887 do roku 1893. Druhou státní zkoušku skládal v období od května do července 1896. Zkušební komisí byl uznán způsobilým dne 2. července 1896. To jej dle zákona opravňovalo užívat stavovské titul inženýr (Ing.). On však většinou používal tradiční označení arch. čili architekt.
Karel Ankrt byl vrchní stavebním radou a přednostou stavebního úřadu odboru 12 hlavního města Prahy.
Čtyři dny před zahájením Národopisná výstava českoslovanská v Praze v roce 1895 byla dle plánů Ankrta aměstského inženýry Ing. Jindřicha Motejla pod rutinním vedením průkopníků českého sportu Maxe Švagrovského a Karla Reisnera dobudována na výstavišti v Královské oboře cyklistická závodní dráha, jež byla dlouhá 250 m a 6 – 8 m široká.
Dle jeho projektu, jenž vypracoval zdarma, si SK Slavia postavil v roce 1901 na Letné pěkný klubový domek. V jehož přízemí se napravo nacházel byt sluhy (pokoj s kuchyní) a sprchy, uprostřed rozsáhlá oblékárna pro fotbalisty a vlevo 2 místnosti: pokoj pro hráče tenisu a útulná výborovna. Nahoře zřízeno 11 loží, z nichž se otvíral pěkný výhled na celé hřiště. Za nimi se nacházel zvláštní pokoj, určený pro hosty, a skladiště. Tato klubovna však byla během pražského povstání v roce 1945 nacisty vypálena.
Dle Ankertova projektu byla v roce 1928 (tedy až po jeho předčasném skonu) přestavěna ústřední katolická obřadní kaple na olšanských hřbitovech (dnešní ústřední obřadní síň) v historizujícím stylu (dle Emanuela Poche bezslohově).
V roce 1901 se K. Ankrt oženil v evangelickém kostele sv. Klimenta na Novém Městě pražském s Marií Honzálkovou (nar. 1875), jež byla dcerou evangelického učitele v Bučině čp. 49 (okres Ústí nad Orlicí). Z manželství pocházejí: syn Vladimír (1902-1940) a dvě dcery, Vlasta (nar. 1903) a Jitka (nar. 1907). Syn Vladimír byl nejlepším československým brankářem vodního póla v období mezi oběma světovými válkami. Zúčastnil se i olympijských her v Paříži v roce 1924. Ve snaze najít lepší životní podmínky se v roce 1928 přestěhoval do Brazílie, kde také po těžké nemoci zesnul.
Architekt Karel Ankrt zemřel dne 1. června 1924 v pražské všeobecné nemocnici (Nové Město čp. 499). Příčinou úmrtí bylo zbytnění srdce a rozedma plic.
Pohřeb se konal žehem v krematoriu na Olšanech dne 4. června 1924. Církevní obřad vykonal František Bednář, farář církve českobratrské od sv. Klimenta.
