Před 105 lety se narodil legendární kanonýr a král střelců Josef Bican

Před 105 lety (25. září 1913) se narodil kanonýr Josef Bican. Legendární útočník odehrál ve Slavii 514 zápasů a vstřelil 1131 branek. Desetkrát byl ve Slavii vyhlášen Králem ligových střelců a stal se pětkrát vítězem ligy.

Fotogalerie

„Pepa byl hráčem, který měl všech pět P: vybroušenou techniku levou i pravou nohou, vynikající hru hlavou, přehled na hřišti, dokonalou přihrávku, periferní vidění, ale to hlavní – byl to nevídaný střelec branek, takže mnohonásobný titul „Král střelců“ patří do kategorie snů našich střelců a archivářů,“ vzpomíná jeho někdejší spoluhráč a kamarád ze Slavie Jan Andrejkovič.

„Poslední zápas za první mužstvo hrál už jako hrající trenér v Durbanu v jižní Africe a po skončení prvního poločasu, když odcházel do kabin, mně bylo nějak smutno. Uvědomoval jsem si konec jedné krásné legendy. Nikdy jsme si s Pepou Bicanem netykali a myslím si, že to bylo správné, protože Králům se nemá tykat,“ doplnil Jan Andrejkovič.

Začalo to ve Vídni...

Josef Bican se narodil ve Vídni, ve čtvrti Faworiten, Quellenstrasse 101 českým rodičům. Jeho otec František pocházel ze Sedlice u Blatné a ve Vídni pracoval. Kopanou hrál za Herthu Vídeň a za první světové války v Plzni za „Českého lva“. Zemřel na následky úrazu z kopané, když bylo Josefu Bicanovi osm let. Jeho matka se jmenovala za svobodna Kopecká a narodila se ve Vídni. Josef Bican měl dva sourozence, staršího bratra Františka, který tragicky zahynul, a mladšího Viléma. S kopanou začínal od roku 1925 v mládežnických družstvech Herthy Vídeň, v letech 1928 až 1931 hrál za podniková mužstva Schustek a Farbenlutz. Jeho umění ho přivedlo v roce 1931 do dorostu slavného Rapidu Vídeň a následně i do prvního družstva, kde měl spoluhráče reprezentanty Raftla, Schreimseise, Wagnera, Smistika, Wesselika, Bindera a Kaburka. Brzy byl zařazen do národního mužstva Rakouska, za které sehrál 19 zápasů a vstřelil 14 branek. Startoval na mistrovství světa v Itálii v roce 1934, kde Rakousko obsadilo čtvrté místo. Československo tehdy skončilo na druhém místě.

Příchod do Slavie se blíží...

Koncem roku 1934 měl Josef Bican zájem přestoupit do pražské Slavie, ale od Rapidu nedostal souhlas. Proto odešel v roce 1935 do vídeňské Admiry, která mu dala slib uvolnění do Prahy za dva roky. Finančně se s Rapidem nedohodli a tak Josef Bican nastoupil devítiměsíční karenční dobu. Po jejím ukončení hrál za Admiru, která ho však nechtěla po dvou letech do Slavie uvolnit s poukazem na karenční dobu, kdy nehrál. Jeho přestup nakonec řešila až FIFA a s ohledem na finanční problémy jej Admira v srpnu 1937 do Slavie uvolnila. Od 15. dubna už přitom žil Josef Bican v Praze. V Rakousku nastřílel legendární útočník v lize za Rapid 53 branek (v roce 1933 byl Králem střelců s 28 brankami), a za Admiru 18 branek. Ve Středoevropském poháru (tehdy nejslavnější klubové soutěži v Evropě) skóroval za Rapid jedenkrát a za Admiru dvakrát.

Konečně doma ve Slavii...

První ligové utkání hrál Josef Bican na Kladně 29. srpna (s výsledkem 0:1). Ve Slavii byl nepřetržitě až do roku 1948, kdy v Československu končil profesionalismus v kopané. Za tuto dobu byl se Slavií pětkrát vítězem ligy (1940, 1941, 1942, 1943 a 1947), desetkrát Králem ligových střelců (1938, 1939, 1940, 1941, 1942, 1943, 1944, 1946, 1947, 1948). Od roku 1937 do roku 1948 dal ve Slavii 395 ligových branek. První ligovou branku vstřelil v utkání s Náchodem (5. září 1937), stou ligovou branku dal opět Náchodu (9. června 1940), branku s pořadovým číslem dvě stě vsítil Viktorii Žižkov (15. listopadu 1942) a branku číslo tři sta si připsal v zápase s Viktorií Plzeň (8. prosince 1943). Největšího úspěchu se Slavií dosáhl v roce 1938, kdy sešívaní vyhráli Středoevropský pohár ve finále s týmem Ferenczvaros Budapest (2:2 a 2:0). Josef Bican odehrál celkem 37 derby se Spartou a vstřelil v nich 35 branek, v lize to bylo 19 derby a 17 branek. Nejvyšší výhru v derby Josef Bican oslavil 15. března 1942, kdy sešívaní vyhráli nad Spartou 8:1, Josef Bican sám nastřílel v tomto zápase 4 branky. Za působení ve Slavii se setkal s Pláničkou, Daučíkem, Nožířem, bratry Bradáčovými, Vycpálkem, Hemelem a se svým nejlepším spoluhráčem Vlastou Kopeckým.

Nucený odchod ze Slavie...

V roce 1948 přestoupil z existenčních důvodů do Vítkovic, kde pomáhal k postupu do první ligy a hned v roce 1950 byl opět Králem ligových střelců (ve Vítkovicích za období 1950 až 1951 vstřelil celkem 30 ligových branek). V období 1952 až 1953 hrál za Hradec Králové, mužstvo chtělo postoupit do ligy, ale v kvalifikaci podlehlo Koloře Liberec.

Zpátky ve Slavii...

V létě 1953 se vrátil zpátky do Slavie, která byla ale tehdy přejmenována na Dynamo. Vstřelil dalších 22 ligových gólů. Branku číslo 400 si připsal 25. srpna 1953 v Gottwaldově, poslední za Slavii s pořadovým číslem 417 vstřelil 21. srpna 1955 proti Jiskře Liberec. Poslední ligový zápas se Žilinou odehrál Josef Bican 20. listopadu 1955, bylo mu tehdy 42 let 1 měsíc a 26 dnů.

Fenomenální statistiky...

Za hranici hattricku (tři branky v jednom zápase) se Josef Bican dostal hned několikrát: 4 branky v jednom utkání vstřelil dokonce dvacetkrát, 5 branek v jednom zápase se mu povedlo dát šestkrát, 6 branek v utkání jednou a sedm gólů do branky soupeře nasázel během jediného zápasu hned čtyřikrát. Kromě ligových zápasů (celkem 240) odehrál Josef Bican za Slavii dalších 274 pohárových a přátelských utkání, ve kterých vstřelil 714 branek. Celkem ve Slavii v 514 zápasech dal 1131 branek. Československo reprezentoval šestnáctkrát a vstřelil 18 branek. V období Protektorátu (1939 až 1945) se mezistátní utkání nehrála, hrála se pouze utkání výběr Protektorátu Čechy a Morava a výběr Protektorátu Čechy a Morava s Ostmarkou (dobový název pro území Rakouska), kdy nastoupil v deseti zápasech a dal 17 branek.

Trenérská kariéra...

Po skončení hráčské kariéry byl postupně trenérem ve Slavii, v Liberci, v Brně, v Příbrami, v Hradci Králové, na Kladně a v letech 1969 až 1972 v belgickém Tongerenu.

Ocenění...

Za jeho mimořádné fotbalové schopnosti mu Mezinárodní federace fotbalových historiků a statistiků udělila titul Nejlepší kanonýr světa 20. století společně s Pelém a Seelerem (1997) a titul Nejčastější král střelců své země před Pelém a Romariem (2001). Ve stejném roce se v Česku umístil na druhém místě ankety Fotbalista století a stal se čestným občanem Prahy.

Jeho srdce dotlouklo 12. prosince 2001.

Aktuálně

V úterý autogramiáda nových posil

před 2 dny
Sešívaný podzim nekončí pondělním 19. kolem na půdě Jablonce. O den později se sejdeme opět v Edenu!

Nervozita? Spadla ze mě, jak rozhodčí pískl do píšťalky

před 2 dny
Jaroslav Zelený nastoupil proti Zenitu ke svému premiérovému utkání v Evropské lize. „Jsem rád, že jsem hrál od začátku, nejvíce mě ale těší postup," říká sešívaný bek.

Cítil jsem z týmu obrovské odhodlání, řekl Trpišovský

před 2 dny
Po výhře nad Zenitem slaví sešívaní postup do jarní části Evropské ligy: „Když budu mluvit za sebe, tak to beru jako velký úspěch," řekl po postupu trenér Jindřich Trpišovský,

Další články