Chtěl jsem dát gól pro syna, o to větší mám radost
Jaké pro vás bylo naskočit do zápasu, když jste předchozí utkání proseděl na lavici?
„Není to nic příjemného, ale už v týdnu jsme se s trenérem bavili, že jsem dlouho nehrál a že musím čekat na šanci. Ať přijde teď v Teplicích nebo později, tak musím pomoci týmu. Hlavně abychom to zvládli. Jsem rád, že jsme to zvládli.“
Kdy jste se dozvěděl, že budete hrát?
„Já jsem se to ani nedozvěděl. Bavili jsme se v týdnu, pak jsme ve čtvrtek nebo v pátek na tréninku něco nacvičovali. Tam byl náznak, že bych tam mohl být. Z toho jsem vytušil, že bych mohl hrát.“
Jak těžké bylo dostat se do zápasu. Pomohlo vám, že jste dali rychlý gól? Uklidnilo vás to?
„Samozřejmě jsem se na zápas připravoval, nechtěl jsem udělat nějakou chybu. Sice nám ta hned v první minutě zaběhli, od té doby jsem se ale cítil dobře. Byli jsme hodně na míči, dali jsme góly. O to to bylo příjemnější, ale hlavně, že jsme vyhráli.“
Byl to pro vás povedený návrat do sestavy? Gól plus čisté konto…
„Jsem rád, že jsme udrželi nulu, i když ke konci to bylo takové bohorovné, kluci se moc nevraceli, což si pak řekneme. Takhle by nás mohl soupeř vytrestat, ale bylo to také tím, že se vedlo a byl už konec zápasu, bylo to volnější. Pro mě je důležité, že jsme zvládli zápas s nulou, i herně se na to dalo koukat.“
Dal jste gól po dvou letech. Jak hodně potěší vaše trefa?
„Už jsem slyšel, že to bylo dlouhé. Přál jsem si to, i kdyby to byl přátelák, hlavně pro malého, který má dnes dva měsíce. Chtěl jsem mu dát gól, o to větší jsem měl radost.“
Jaké to je pro hráče nastoupit po půl roce v základní sestavě? Je to jiné, než když nastupujete pravidelně?
„Jak pro koho. Jsem v týmu, připravuji se na zápasy jako každý jiný. Že nehraji, tak to ve fotbale a v kolektivních sportech je. Trenér se rozhodne pro to nejlepší, co může. Trenér zvolil takovou sestavu, kluci hráli dobře, nebyl důvod měnit. Z toho důvodu nemůžu říci ani půl slova. Jsem rád, že jsem naskočil a dostal šanci. Pro mě je důležité, že jsme to zvládli vzadu a vyhráli jsme.“
Byla ta vaše gólová situace nacvičená?
„Je pravda, že Hušba to kopl skvěle. Trenéři nám říkají, že nám standardky moc nejdou, ale Hušba to kopl výborně. I poté měl Vladimír Coufal šanci. Vyplynulo to, že jsme vyplavali na zadní. S Honzou Bořilem jsme se domlouvali, kdo tam půjde. Řekl mi, ať tam jdu já. Kdyby tam šel on, tak by možná dal gól Honza. Stál jsem tam, kde jsem měl a měl jsem štěstí.“
Bylo to nepříjemné, že jste předtím neodehrál ani minutu?
„Nebyl jsem nějak naštvaný. Trenér se rozhodne pro to nejlepší, co může. Postavil sestavu, kterou uznal za vhodnou. Neměl jsem důvod být naštvaný. Dařilo se pak nastaly nějaké změny, také jsem nenaskočil, takhle se to stane. Nebyl jsem zapšklý. Bral jsem to tak, jak to je a čekal jsem, až přijde šance.“
Chyběli Simon Deli, Lukáš Pokorný a Kuba Jugas. Jak vnímáte konkurenci ve Slavii? Na pozici stopera je tu dost hráčů…
„Je pravda, že nás tu je hodně. Trenér to řeší podle sestavy. Říká, proč byla na takový zápas nasazena tahle dvojice nebo ne. Konkurence je tu veliká, někteří kluci jsou zranění. Když je někdo zranění, tak by měl další zaskočit za toho druhého. Podařil se mi zápas v tom smyslu, že jsme vyhráli a dal gól, jsem za to rád.“
Čekal jste někdy na branku déle?
„Je pravda, že jsem si ani nemohl vzpomenout, kdy jsem dal naposledy gól. Je to příjemný pocit, když dáte gól. Nejsem na hřišti od toho, abych góly dával, spíše abych jim zabraňoval. O to větší mám radost, i kvůli Ondrovi Kolářovi, že udržel nulu. Potřeboval to, dostávali jsme takové smolné góly, za které nemohl. Jsem za něj rád. Výhra mě těší nejvíce. I herně to bylo dobré.“
Čeká vás důležitý zápas s Plzní. Teplice vás moc nepotrápily. Je výhra před tím zápasem vypovídající nebo jste se naladili psychicky?
„Samozřejmě jsme rádi, že jsme vyhráli. Poslední zápas s Jabloncem se nám moc nepovedl. Teď se to změnilo. Za týden to může být úplně jinak. Sestava může být jiná. Uvidíme, jak se budeme připravovat na Plzeň. Zápas bude mít velkou sledovanost. Bude důležitý. Plzeň ještě neprohrála, moc gólů neodstává, taky jich moc nedává, ale doufám, že to zvládneme.“