Konec je hořký, nemáme se ale za co stydět
Vaše tažení Evropskou ligou je u konce. Jak jste viděl dění na hřišti mezi 18. a 24. minutou, které de facto rozhodlo o osudu dvojzápasu?
„Tuhle pasáž utkání, kterou zmiňujete, jsme vůbec nezvládli. Snažili jsme se držet balon a stavět naši hru odzadu. Když ale přišla nějaká těžší situace, přicházely ztráty míčů a nebezpečné brejky, které jsme nezvládali zachytávat. Oni nás bez váhání trestali a řešili situace gólově. Jednoduše jsme to nezvládli.“
Nastoupil jste opět na stoperu. Jak jste se tam cítil? Vytěžil jste nějaké zkušenosti z prvního utkání?
„Bylo to typologicky trochu jiné utkání. Neměli jsme vzadu tolik práce, co jsme měli tady v Praze. Tady jsme museli řešit spoustu náročných situací, velkou porci skvěle zahraných brejků, situací jeden na jednoho. A určitě se mi tak hrálo hůř než v prvním zápase.“
Rozhodla o výsledku utkání kvalita Arsenalu, nebo třeba absence důležitých hráčů a únava, která se postupně nakumulovala?
„Trochu od obojího. Program máme samozřejmě náročný, to víme, ale na to se nebudeme vymlouvat. Ve druhém utkání rozhodla kvalita Arsenalu. Dovolili jsme hostům jít do situací, kde jsou silní, a toho využili.“
Nyní panuje velké zklamání, ale když se ohlédnete za evropskou cestou v téhle sezoně, přešli jste přes velké soupeře. Jste na sebe tak i přes vyřazení pyšní?
„Určitě. Zápasy na podzim i na jaře byly skvělé. Před všema klukama klobouk dolů, jak vše zvládali. Konec je hořký, ale když se za celou poutí Evropou ohlédneme, nemáme se za co stydět.“
