O chybě při vyloučení, volbě stoperů i ztrátě na čelo
„Vyvíjelo se to pro nás nejhůře, jak mohlo. V první minutě penalta a červená karta. Od první minuty jsme prohrávali, bylo nás o jednoho méně. Pak jsme inkasovali další gól ze standardní situace, pro nás to byl katastrofální vývoj první půle. Ve druhém poločase jsme se snažili dát kontaktní gól, dostat se do šancí, nepustit Plzeň do tlaku a být nebezpeční z běžeckých brejkových situací. Pár nadějných momentů jsme měli, bohužel jsme to nedotáhli ke gólu. Pak Plzeň přidala třetí gól a rozhodla o zápase,“ hodnotí porážku 0:3 v Plzni trenér Jindřich Trpišovský.
Červenou kartu viděl ve druhé minutě Eduardo Santos. Jak celou situaci hodnotíte?
„Primární chyba byla u jiného hráče. Eduardo se dostal do situace, ve které neměl být, měli to řešit jiní hráči. On tu situaci křižoval, měl samozřejmě jinak uhrát ten první souboj, který samozřejmě nebyl jednoduchý. Měl ale ten souboj důrazně vyhrát, protože tam byl první, měl třeba balon uhrát do strany, nedostat se do téhle situace, do které se dostal. Primárně to ale byla týmová chyba, Eduardo ji jen řešil a řešil ji špatně.“
Opět jste dostali gól z dlouhého nákopu, něco podobného se vám stalo třeba i s Rakówem. Je to něco, na čem musíte zapracovat?
„Je to podobná situace, chystali jsme se na to. Věděli jsme, že v tom Plzeň bude silná, že nám budou chtít utíkat z presinku dlouhými míči na Chorého a na Mosqueru. Je to podobná situace, je to spíše o jejím chybném vyhodnocení a samozřejmě není možné, aby míč od brankáře levou nohou skončil tak, že nám spadne za obranou a dostaneme se do téhle situace. Je to dárek soupeři, podobné to bylo v Rakówě a ještě v jednom zápase, který si teď přesně nevybavím. Je to už asi potřetí, tyhle momenty nás dostávají do těžkých situací.“
O pauze přerušené pyrotechnikou jste s hráči hodně aktivně komunikovali. Změnili jste po vyloučení některé taktické prvky hry?
„Samozřejmě se změnilo úplně všechno. Do zápasu jsme šli s nějakými úkoly do ofenzivy i defenzivy. Vyloučením se vše změnilo, přišli jsme jednak o stopera, ale zároveň i hráče, který při standardkách hlídal důležité prostory. Úplně se změnilo zakládání, řešili jsme v tu chvíli rozestavení, jestli na stopera zatáhneme Tiéhiho nebo Masopusta. Rychle jsme si říkali, jak máme zakládat, samozřejmě v tu chvíli máte o jednoho hráče méně v zakládání i dostupování. Celé se to v tu chvíli změnilo, řešili jsme hlavně standardky, potom i zakládání, které jsme museli udělat úplně jinak. Chtěli jsme mít nahoře tři náběhové hráče, takhle jsme ale o jednoho přišli. V rámci možností šlo o tyhle věci, pak také o to, jak budete napadat nebo jakým způsobem dostupovat. Všude, ve všech situacích chyběl jeden hráč, vše se změnilo.“
Jak vlastně hodnotíte vyloučení Eduarda Santose? Přišla vám kombinace penalty a červené karty jako adekvátní trest?
„Pro mě je překvapení, že je to dvojí trest. Poslouchali jsme, že dvojí tresty nebudou, že by to mělo být v situacích, kdy hráč nechce hrát. Já si myslím, že tohle je sprinterský souboj v plném běhu, hráč se nemůže zastavit. Chápu to, když někdo někoho stáhne zezadu rukama nebo podkopne bez možnosti hrát míč. Jsem překvapený, i Mosquera se dostal před Santose podobným zákrokem a kontaktem, který měl potom Santos. Samozřejmě byl potom v gólové šanci a šel na zem, i pro rozhodčího je to v té rychlosti strašně těžké vyhodnotit. Ani já si to v tu chvíli netroufl vyhodnotit, nikdo to nevidíme. Byl tam letmý kontakt, Mosquera to udělal chytře, dostal se před hráče. Rozhodnutí nijak nezpochybňuji, překvapením ale pro mě byla ta červená karta, protože si myslím, že to bylo v běžeckém souboji o míč, to se pak ten hráč musí zastavit a s tím druhým neběžet.“
Proč jste se rozhodli postavit Eduarda Santose, a ne Aihama Ousoua? Chtěli jste využít jeho motivaci proti bývalému týmu?
„O motivaci nešlo, spíše o výšku. Víme, že každá standardka Plzně je ohrožení, dostali jsme gól po rohu, byla tam i další situace po kopu ze strany. Plzeň má čtyři nebo pět výtečných hlavičkářů, my mužstvo nemáme moc vysoké. Santos je ve vzduchu strašně silný, předpokládali jsme, že budeme vysoko napadat a poletí na nás spousta míčů směrem na Chorého. Chtěli jsme mít hráče, který je schopný souboje s ním vyhrávat, navíc se znají. Šlo hlavně o Santosovu výšku.“
Jak vnímáte současnou Plzeň a její kvalitu?
„Vnímám ji jako kvalitnější, doplnila se o spoustu, asi čtrnáct, hráčů. Někdo odešel, někdo nehraje, přišla ale spousta kvalitních hráčů jako Jemelka a Vlkanova. Oproti loňské sezoně se kádr doplnil, navíc se jim přes kvalifikace podařilo postoupit do Champions League. Jejich tým je na vrcholu, má spoustu zkušených hráčů a málo slabých míst. V sestavě má i zastupitelnost, široký kádr, různé spektrum hráčů a dobrého trenéra. Za mě určitě sílu mají, ukazují to v evropských zápasech, i loňské vzájemné duely byly hodně vyrovnané. Nikdy jsem je nepodceňoval, ne náhodou jsou teď tam, kde jsou.“
Kde jsou hlavní rozdíly mezi oběma týmy, které určují, že má na vás Plzeň v tabulce tříbodový náskok a zápas k dobru?
„Zvládají svoje venkovní zápasy, my venku třikrát ztratili, to určuje rozdíl. Šest bodů je dost, pro nás to znamená, že nesmíme ztrácet, venkovní zápasy musíme zvládat stejně jako domácí. O postavení v tabulce rozhoduje komplexnost výkonů během sezony, ať už v utkáních doma, venku, na různých terénech, s papírově silnějšími i slabšími týmy. Potřebujeme vyrovnanost výkonů, ne v jednom jednoznačně zvítězit a v druhém ztratit. To se nám zatím nedaří, dostáváme zbytečné góly. Je to věc, ve které se snažíme zlepšovat, teď je další prostor k tomu na tom zapracovat. Musíme být pevnější a neprostupnější v obraně, nevytvářet situace, jako byla třeba ta v první minutě.“
Na lavičce byl i Tomáš Holeš. Byl po zranění připravený nastoupit do zápasu?
„Tomáš byl v civilu, měli jsme jedno volné místo na lavici. Je to kapitán týmu, dohodli jsme se, že s námi bude dole. Netrénuje, je zraněný, šlo jen o to, aby mohl být s týmem, chtěl s ním být.“
Připravovali jste se před zápasem zejména na Mosqueru a Chorého?
„Měli jsme určité úkoly. Mělo být nějaké postavení, když míč směřoval na Chorého, a nějaké, když by šel na Mosqueru. Bylo nám samozřejmě jasné, že na Sykyho tolik těch míčů nepůjde. Už jsem mluvil o tom, že Chorého měl zajišťovat Santos, u červené karty byl náběh Mosquery z levého křídla, u kterého chyběli naši dva praví hráči. Proto říkám, že i když se Santos rozhodl špatně a fauloval, měl lépe vyřešit ten první souboj, primárně se do té situace neměl dostat. Byla to týmová chyba, chybělo tam více hráčů a bohužel to skončilo takhle.“
Jak to vypadá s Ivanem Schranzem, který ve čtvrtek utrpěl poměrně vážné zranění hlavy?
„Ivana pustili, komunikuje, zranění je bohužel mnohočetné. Diagnóza je hrůzostrašná, na druhou stranu není potřeba operace. Ivan se cítí celkem dobře, komunikuje, víme, že minimálně šest týdnů bude bez týmu. To znamená v podstatě celý podzim, teď je ale důležité, že nemusí na operaci a nemělo by ho to limitovat v další kariéře. V první fázi, když jsme se dozvěděli diagnózu, vypadalo to hrůzostrašně, na to, jaká ta poranění jsou, si ale troufnu říct, že je v dobrém stavu. Po telefonu s ním normálně komunikujeme.“