Pauza byla dlouhá. Dokázal jsem si, že na to pořád mám
Jak byste zhodnotil utkání?
„Jsem rád, že jsem se dostal do brány. Bylo to pro mě po takové době hrozně těžké. Ale kluci mi pomohli, hráli vzadu výborně. Bylo to organizované. Brzo jsme vstřelili gól, pak druhý a uklidnili jsme se. Pak následovala penalta. Zápas jsme hráli jistě bez velkých chyb až na tu jednu v závěru, která by nás připravila o nulu. Zvládli jsme to skvěle týmově. Kluci mi neuvěřitelně pomohli.“
Jak jste se vypořádal s dlouhou pauzou?
„Kousal jsem to těžce asi jako každý hráč. Každý chce hrát. Ale věděl jsem, že forma není optimální. Věřil jsem, že po přípravě by to mohlo jít, ale měl jsem zranění a nebylo to ono. Formu jsem pak neměl na to jít do brány, Aleš předváděl skvělé výkony a zasloužil si to. Ve Slavii je obrovská konkurence a já jsem rád za tu šanci, že jsem se mohl podívat do brány.“
Kdy jste se dozvěděl, že nastoupíte?
„Nějaký den jsem to věděl, takže jsem se mohl připravit. Je mi líto, že má Aleš zdravotní problémy, to nikdo nikomu nepřeje. Jsem rád, že jsem v bráně byl, ale nikdy bych to nechtěl na úkor zranění kolegy.“
Jaké pro vás je působit v týmu jako náhradník?
„Vstoupil jsem do sezony jako dvojka. Každý gólman, který někomu kryje záda, chce tu šanci uchopit. Stejně jako Aleš, když kryl záda mně. Já doufám, že se něco podobného podařím mně, že se vrátím mezi tři tyče stabilně. Pro každého je to nepříjemné, když nehraje. Mě to mrzí o to víc, že jsem tu dlouho chytal a o pozici jsem přišel. Teď si toho o to víc chci vážit, makat a zůstat v bráně.“
Jak jste si užil svatbu?
„Vyšlo to se vším všudy. I počasí, to je to jediné, co člověk nemůže ovlivnit. Poštěstilo se nám a bylo krásně. Jediné, co mě mrzelo, že nemohli dorazit někteří kluci, kteří byli na reprezentaci. Jinak to ale bylo perfektní, vydařilo se. Já jsem moc šťastný, že to s mojí ženou všechno klaplo.“
Jste stoprocentně fyzicky připraven?
„Se Štěpánem Kolářem jsem chodil na některé individuální tréninky, abych se mohl vrátit. Kondice nebyla optimální. Jsem rád, že si mě Štěpán vzal pod křídla. Cítím se dobře, v zápase jsem byl až překvapený, že i hru nohama jsem zvládl, že jsem to trefoval. Z toho jsem měl největší strach. Vytížení jsem dlouho neměl, proto jsem se bál rozehrávky. Ale vycházelo to, měl jsem z toho radost. A jsem moc rád, že jsem si i tu nulu mohl vychytat, že jsem si dokázal, že to to ještě mám.“
Bylo pro vás speciální, že návrat vyšel zrovna na utkání s Libercem?
„Jsem odchovanec Liberce, na ten zápas se vždycky těším. Je to pro mě neco speciálního, znám tam všechny, od majitele až po kustoda. Těšil jsem se, ale vlastně mi bylo asi jedno, proti komu bych chytal. Zápasová absence byla dlouhá a já jsem rád, že jsem zase ve Slavii stál mezi třemi tyčemi.“
Jak jste viděl těžký zákrok v nastavení proti střele Kozáka?
„To asi zná většina gólmanů, když celý zápas hraje jen nohama a těžší zákrok nemá, tak udržet se v koncentraci je obtížné. A ještě takhle na závěr zápasu se rychle dostat na zem... Ani sám nevím, jak rychlé to bylo, musím se na to podívat. Jsem rád, že to skončilo s nulou, mrzelo by mě, kdybych po tak dlouhé době vlezl do branky a inkasoval v nastavení.“
