O Ciprovi, výkonu posil i střelcích z lavičky | SK Slavia Praha
Více

O Ciprovi, výkonu posil i střelcích z lavičky

Trenér Jindřich Trpišovský mluvil po zápase s Brnem o územní převaze, neproměněných šancích, památce Františka Cipra, silné lavičce, pěti střídáních i výkonech Ondřeje Koláře, Ewertona a Micka van Burena.

„V prvním poločase jsme si vytvořili územní převahu, dostávali jsme se do zajímavých prostorů po naší pravé straně. Měli jsme tam množství centrů a standardních situací. Začali jsme gólovkou Ibry Traorého, pak tam byla i řada dalších zajímavých pozic, vytěžili jsme toho ale málo ve finální části, málo šancí a ohrožení brány. Z kombinačního hlediska to bylo dobré, chyběla nám ale finální a předfinální přihrávka, strašně často jsme centrem trefovali prvního hráče. Nedokázali jsme se gólově prosadit, i přes obrovský počet standardek, které jsme měli. Snad z žádné jsme se nedostali do ohrožení brány, i v pozicích jsme byli druzí. Z velké části to jednoduše odvraceli hráči Brna. Do druhé půle jsme chtěli zvýšit aktivitu, což se nám povedlo, pomohli nám střídající hráči. Dostali jsme se do vedení, potom Brno bylo hodně nebezpečné, my jsme ztráceli hodně míčů v přechodu, nehráli jsme moc dobře na střední záložníky soupeře. Ondra Kolář působil celý zápas jistě, předvedl ale jeden fantastický zákrok a další výborný. Chytil dva jasné góly, tam jsme měli slabou pasáž, hluchou chvilku, uklidnil nás pak až druhý gól. Celkově jsme ale ve druhém poločase měli hodně ztrát, volili jsme některá špatná řešení a měli jsme z protiútoků a volného prostoru, který jsme měli, vytěžit mnohem více. Strašně moc útoků končilo tím, že byl rychlý protiútok do naší otevřené obrany,“ zhodnotil utkání šéf střídačky sešívaných.

Co pro vás a kabinu znamenal František Cipro, který v týdnu zemřel a zápasu předcházelo i uctění jeho památky?
„Určitě to vnímali i hráči. Za sebe jsme to nejvíce cítili z lidí, kteří tu působí delší dobu. Někteří ho zažili jako spoluhráče nebo i trenéra. V klubu a realizačním týmu to bylo ještě hlubší. U hráčů v kabině je to hodně o historii, která v klubu je. Ať už je to muzeum, nebo různé portréty dole, ať už ze zápasů s AS Řím, nebo Bordeaux. Když jsem ještě chodil do starého Edenu, na jedné stěně byly soupisky kádrů s vyobrazením trenérů, něco podobného jsme nechali udělat v kabině. Každý to zaregistroval, byla to samozřejmě smutná zpráva. Hlavně to zasáhlo hodně lidí v klubu, byl to jeden z nejúspěšnějších, možná i nejúspěšnější trenér, ještě to je umocněno tím, že část kariéry jako hráč strávil ve Slavii a nikdy se netajil tím, že je velký slávista. I když jsme věděli o jeho nemoci, tak hlavně pro lidi z jeho okolí je to obrovská rána a strašně smutná zpráva.“

Zpátky k zápasu. Jak moc trenéra uklidňuje, když má silnou lavičku, která je schopná rozhodnout zápas?
„Spíš bych řekl, že se nebojíte do toho sáhnout dříve. V momentě, kdy cítíte, že to někomu úplně nejde, nebo potřebujete nějaký impuls, tak je to jiné než ke konci podzimu. To jsme měli třeba dva nebo tři hráče do ofenzivy. Proto, že je pět střídání, a máme větší prostor na lavičce, dává nám to více možností vstupovat do utkání. Navíc když máte hráče, kteří vypadají dobře v tréninku, jako třeba Mick, který dal v tréninkovém zápase dva góly, tak víte, že na lavičce máte hráče, který je ještě ve větší pohodě, než ten, kterého máte na hřišti. Někdy musíte na hřišti nechat hráče, kterému se třeba úplně nedaří, ale necháváte ho tam, protože víte, že může dát gól. Takhle nad tím tolik nepřemýšlíte a dáte tam hráče co nejdříve, první dvě střídání uděláte dříve. Teď nás trochu mrzelo, že jsme tam nedali dva hráče už o půli, protože pak jsme měli méně pauz na střídání. Možná bychom potom v závěru střídali trochu jinak. Ewerton měl pak problémy s koňarem, pak si to trochu více promýšlíte. Na jednu stranu vás to uklidňuje, na druhou stranu můžete střídání udělat dříve a cítíte sílu týmu, že můžete změnit typologii, jako třeba teď proti Brnu.“

V Anglii se vrátili zpět ke třem střídáním a není to jediná soutěž, která se takto rozhodla. Jak se na to díváte?
„Já bych to spojil s čistým časem hry. Bude rozhodovat, jak ho budeme držet. Teď mě překvapilo, že v prvním poločase se nastavovaly jen dvě minuty, i když se hodně nehrálo. S tím, jak bude stoupat, tak s tím souvisejí i střídání. Silnějším týmům dává pět střídání možnost poslat ofenzivní hráče na hřiště, těm defenzivním, když se jim daří, tak je to pro ně možnost hráče občerstvit. Pět střídání je za mě velký zásah, protože když nepočítám gólmana, tak půlka týmu může jít do druhé půle čerstvá. Všichni víme, že góly padají na konci zápasů, kdy je hra roztrhaná, nahoru dolů a přijde první únava. Bloky pak nejsou tak kompaktní. Nemám na to vyjasněný názor, více hráčů se dostane na hřiště. Pět střídání je fakt velký luxus a nevím, jestli třeba nemít čtyři. Je to otázka vkusu, někdo si myslí, že to pomáhá silnějším týmům, já si zase myslím, že je to lepší pro ty, které hrají pasivně a více v bloku. Mohou tam poslat čtyři nové krajní hráče, nejde si tolik připravit zápas tím, že soupeře unavíte. Pro mě jako trenéra je zásadní, že můžu poslat pět hráčů na hřiště, některé z nich i na podstatnou část. Nemusíme to dělat jako dříve, že třetí střídání se dělá kosmeticky na konci, aby vám nikdo nevypadl. Pět střídání je zajímavější, více hráčů se dostane do hry. Kdybych měl volit já, asi bych to nechal tak, aby se více hráčů dostalo do hry.“

Poprvé nastoupili Igoh Ogbu a Christos Zafeiris, co jste říkal na jejich výkony?
„Myslím si, že Igoh hrál v defenzivní části velice dobře, hlavně perfektně pracoval s prostorem po ztrátě míče. Je silný v běžeckých situacích, dobře je načítal. Bylo vidět to, co se nám na něm líbí a v čem je silný, jednak emočnost, za druhé velký potenciál v osobních soubojích. Ať už hlavičkových nebo do těla. Hlavně bych ocenil jeho defenzivní složku, která byla téměř bezchybná. Samozřejmě si na tým musí zvyknout hlavně v zakládání hry, bylo hodně vidět, že v první půli nám v rozehrávce a podpoře útoku chyběl Aiham Ousou. Není to úplně jeho doména a bude se muset více sladit s týmem, protože v momentě, kdy jsou obsazení střední záložníci, tak je to hodně na stoperovi, aby to vyřešil. To dělal Eduard Santos skvěle ve druhé půli, snad kromě jedné situace. Z defenzivního hlediska byl Igoh skvělý, v rozehrávce a vyvážení míče potřebujeme, aby se zlepšil. Byl to ale jeho první zápas. Christos nastoupil hlavně proto, že nám chybělo hodně středních záložníků a potřebovali jsme v tu chvíli zklidnit hru. Ve středu hřiště jsme se neudrželi na míči, on je v tom hodně silný, když ho má na noze, tak ho neztrácí. Naznačil, v čem je silný, v převzetí, prvním doteku i chuti jít hned nahoru. Teď to, vzhledem k průběhu zápasu, více přidržoval, ukázal ale skvělé ovládání míče a dobré zapojení do defenzivy po ztrátě. Byl to ale samozřejmě krátký časový úsek, takže bych to zatím moc nehodnotil.“

V prvním poločase jste měli třináct rohových kopů, ze kterých jste si nevytvořili žádnou šanci. Nezahrávali jste je příliš stereotypně?
„Zajímavé je, že Brno v minulém zápase s Plzní, všechny standardky ubránilo, kromě jednoho rozehraného kopu na Kopice. Přitom Plzeň má asi nejvyšší kádr v lize. Jsou v tom tedy hodně silní, my jsme ale standardkám hodně věřili, protože po dlouhé době jsme na své poměry měli vysoké komando, letku. Ať už to byl Santos, Ogbu nebo Jurečka, Olayinka a další silní hlavičkáři. Pro mě to bylo hodně nepříjemné, věnovali jsme se tomu i v pátek po konci tréninku, byly čtyři varianty zleva a čtyři zprava. Máte pravdu, že všechno jsme řešili hlavně Ševčíkem a lítalo nám to do jiného prostoru, než by mělo. Měli jsme i varianty na rozehrání kopu na Matěje Juráska do dvou signálů, bohužel jsme se pro to ale na hřišti nerozhodli. Myslím si, že Berky tam na centry chodil dobře, je to pro mě ale strašné zklamání, protože to byla jedna z věcí, u které jsme předpokládali, že v ní budeme silní a budeme mít těch situací hodně. Nedokázali jsme se z toho ale prosadit, bylo to za mě hlavně trajektorií kopu, který nebyla dobrá.“

Pomůže Ewertonovi vstřelená branka? Jaká je jeho pozice v týmu?
„Doufám, že mu to pomůže, má jedna plus jedna. Splnil to, co jsme chtěli, hodně situací bral na sebe, dostával nás do poslední třetiny hřiště. V tom jsme měli problém, překonat zálohu ve středu a dostat se do křídelních prostorů. Trochu ho limitoval koňar, který měl. Jeho pozice je taková, že třeba v Pardubicích nehrál, protože to byl trochu jiný zápas. V tomhle utkání se ale jeho nasazení přímo nabízelo, jinak vypadá skvěle v tréninku, je skvělý v driblinku, silný v situacích jeden na jednoho. Zatím dostali přednost jiní hráči, například Matěj Jurásek, které to měl slíbené za své výkony. V Ewem je ale obrovský potenciál v závěrečné třetině hřiště, chyběly mu ale body, hodně se tím trápil. Věřím tomu, že tohle střídání mu v sebevědomí hodně pomůže.“

Vnímal jste, kolik energie na hřiště přinesl Mick van Buren? Pomohli vás k prvnímu gólu dotlačit i fanoušci, ze kterých po jeho příchodu byla cítit velká energie?
„Jednoznačně. Bylo to velké dilema, rozhodovali jsme se před zápasem mezi Mickem a Vencou Jurečkou. Bylo to velké téma i během pátku, hodně jsme se o tom rozhodovali. Jeden z důvodů byla i schopnost Micka vstoupit na hřiště a vybudit stadion. Bylo to strašně příjemné pro něj i pro nás, pro celý tým. Jeho nástupem vždy stadion hrozně ožije. Nevím, čím to je, když ale nastoupí, dá gól. Když hraje od začátku, hraje skvěle, v Pardubicích hrál skvěle, ale ten gól prostě nedal. Nevím, jestli to nějak přitahuje, ale prostě to byl jeden z důvodů, ten jeho nástup do zápasu. Hned vyhrál první těžký souboj se stoperem, kdy vyhrál míč, který jsme celý první poločas prohrávali. Hned jsme z toho šli do akce. Jeho pohyb za obranu je pro defenzivu soupeře strašně nepříjemný. S každým založením jde okamžitě do náběhu, do prostoru, stahuje na sebe pozornost, získává prostor pro tým a území. Jsem rád, že teď máme spojení útočníka, který plní věci, které jsou pro tým důležité, a zároveň dává góly. Za mě má životní pohodu, rozhoduje se dobře, i v situaci, ve které byl teď, tak kdyby to bylo před třemi lety, letí to do patnácté řady. Teď se před tím skvěle zklidnil a já byl už předem přesvědčený, že to bude gól. Ta řeč těla, jak se naklonil k míči, bylo to vidět. U něj je to o hlavě, a to nastavení, které má, mu dovoluje to zúročit.“

Je patrné, že Ondra Kolář chytil velkou formu. Jak vnímáte jeho vzkříšení, kdy už na podzim vlezl do brány a už z ní nevylezl. Jaká je situace okolo Aleše Mandouse, jak celou situaci vnímá?
„Teď to bylo jednoduché, Mandy je od úterý nemocný, nebyl ani k dispozici. Ondra je momentálně jednička, nejen výkony, ale i výsledky a projevem, který je čím dál lepší. Mandy je taky skvělý gólman, bude to téma do budoucna, které budeme řešit. Vždy je ale příjemnější ty gólmany mít a mít si kam sáhnout. Velký klub to vyžaduje, v zahraničí jsou takové situace běžné. Jsem rád za to, jak na sobě oba pracují, Mandy je extrémně pracovitý, celou svoji kariéru si vydřel. Je ročník, který jsem trénoval v dorostech, pamatuji si ho, že chytal za Most, pak v Žilině, Olomouci, všechno si to vypracoval. To pomáhá i Kolimu, kterého v každém cvičení strhne k výkonu, šlape mu na paty.“

Aktuálně

David Douděra v nominaci na nejhezčí gól Evropské ligy

27. 5. 2024
Nádherný volej Davida Douděry z úvodního osmifinále proti AC Milán byl vybrán mezi deset nejhezčích branek skončeného ročníku Evropské ligy. Slávisti, dejte Doudisovi hlas!

O kvalitě ligy, kvalifikaci LM i přestupech

26. 5. 2024
Jindřich Trpišovský na poslední pozápasové tiskové konferenci v sezoně hovořil s novináři o skalpu Mladé Boleslavi, konci Stanislava Tecla, 39 brankách Václava Jurečky i možném pohybu v kádru během letní přestávky.

Hořký primát, chtěl jsem titul. Žene mě Standa Vlček

26. 5. 2024
Dva roky ve Slavii, 39 ligových branek, dvě koruny pro Krále střelců FORTUNA:LIGY. Exkluzivně pro #SlaviaTV odpovídal Václav Jurečka.

Další články