Správný čas i místo. Chodím do vápna dávat góly
Centrovaný míč vás při gólové situaci prakticky trefil. Kterou partií těla jste nakonec skóroval?
„Asi kolenem, ale sám popravdě nevím (smích). Míč mě trefil někde nad kolenem.“
Tušil jste, že tam balon bude?
„Šel jsem do prostoru, kam mám chodit. Říkal jsem si, že buď někoho strhnu s sebou, dá to někdo jiný. Nebo mě to trefí. Vyšla druhá varianta. Byl jsem ve správný okamžik na správném místě. Jsem za to rád.“
Podobné situace se vám dějí často. Pracujete na podobných situacích, je to cílené?
„Vnímám to tak, že do prostoru, kam by se mohl míč odrazit, chodím intuitivně. Snažím se dobíhat každý míč, chodím do vápna dát gól. Může se totiž kdykoliv a jakkoliv odrazit. S touhle mentalitou chodit do vápna je to nejdůležitější.“
Bylo utkání těžší, než jste čekali?
„Kdybychom dali víc branek v prvním poločasu, bylo by to lehčí, určitě. Šancí jsme měli dostatek. Z brejku nám ale Budějovice vyrovnaly. Víceméně jsme je dobývali, soupeř hrozil brejky, mají na to typologicky vhodné hráče. Podařil se nám druhý gól, opět ze standardky, pak už jsme si zápas myslím dobře pohlídali.“
Byl jste jediným členem základní sestavy z reprezentantů, odehrál jste 75 minut. Cítil jste se i po reprezentační pauze fit?
„Cítil jsem se dobře. V Olomouci jsem odehrál nějakých pět, deset minut. Nebyl jsem unavený, přijel jsem v dobré kondici. To, že mě trenér postavil, je spíše otázka na něj. Byla otázka, na koho ukáže, ukázal na mě. Jsem za to samozřejmě rád.“
Otázka trošku mimo zápas, co se stalo trenérovi Trpišovskému?
„Stalo se to v pátek na tréninku, hráli jsme bago. Podruhé to má z baga. Míša Tomič odkopával balon, má velkou ránu, trenér byl v cestě. Velká smůla. Hodně nepříjemná situace, bolestivá, vím to, sám jsem měl dvakrát zlomený nos. Doufám, že bude brzy v pořádku a zase si s námi zahraje.“
Trenér pravděpodobně stojí v dobrých prostorech…
„Byla to velká smůla, okolo trenéra stálo deset lidí, bohužel to trefilo zrovna jeho. Měl zkrátka smůlu...“
