Vybral jsem si všechno špatné. Teď musím makat

Ondřej Kolář se v Algarve ohlédnul za podzimní částí sezony, smolnými góly, které inkasoval proti Teplicím i Ferencvárosi, výkony Aleše Mandouse i svém zdravotním stavu.

24. říjen 2021. Ligový duel na půdě Českých Budějovic, remíza 2:2. Tehdy prozatím naposledy hájil branku sešívaných Ondřej Kolář. Pozici brankářské jedničky pak převzal Aleš Mandous, už ji nepustil. Vedl si znamenitě, stal se velkou oporou…

„Mandy chytal fantasticky, klukům hodně pomohl. Spoustu bodů získal on sám. Jsem za něj rád, je to super kluk a parťák i kvalitní brankář. Mně nezbývá než tvrdě pracovat a zkusit odčinit nepovedený podzim,“ má jasno 27letý gólman, který pro Slavii vychytal tři mistrovské tituly v řadě.

Hlavní téma posledních měsíců bylo vaše zdraví, jak se cítíte?
„Dal jsem se dohromady. Zdravotně jsem zpátky, už mě nic nebolí. Tedy když pominu, že tu je dřina a jsem trochu obouchaný… Zdravotně jsem ale v pořádku, takže už to jen musím doladit po gólmanské stránce.“

Tréninkových jednotek na portugalském soustředění na to bude požehnaně…
„Zatím máme za sebou pět dnů. Zatím to je fyzička, nabíráme kondici, děláme spoustu gólmanských věcí. Já jsem měsíc a půl nespadl na zem, takže trpím (smích).“

Dostáváte do těla, že?
„Bolí mě záda, jak pořád padám a mlátíme sebou o zem. Je to těžké, ale myslím, že brzy budu úplně v pohodě.“

Na tréninku nepoužíváte masku, přibalil jste si ji s sebou do kufru?
„Mám ji s sebou, ale zatím jsem si říkal, že většinu času trénujeme jako gólmani sami a tam nějaký náraz nebo kontakt s hráčem nehrozí. Takže chodím bez ní, protože je tu teplo, je to podle mě zbytečné. Až budu s hráči, tak si ji vezmu, protože mě to víc uklidňuje a mám s ní větší sebevědomí.“

Stala se vaší součástí…
„Přesně tak. Už jsem si na to zvykl, takže není důvod, proč ji sundávat.“

Při pohledu na vaši gólmanskou partu vybočuje mladík Antonín Kinský. Jak na vás působí?
„Tonda je výborný gólman, to každý, kdo ho viděl, ví. Má to v kořenech, jeho táta byl vynikající brankář. On to prokazuje taky, u něj je spíš problém hlava, to ještě není ono, ale je mladý a sám ví, co dělá špatně. Musím říct, že je velice učenlivý, snaží se chyby odbourat, maká na sobě. Všichni jsme byli mladí a tu školu potřebujeme. Myslím, že on si to všechno vezme dobře, maká na sobě.“

Když si všimnete nějakého nedostatku, hned ho upozorníte?
„Takhle to bylo vždycky. Ať už tady byli jakýkoliv mladí gólmani, tak jsem se všem snažil dávat rady, které si myslím, že by jim mohli do budoucna pomoct. Sám jsem byl mladý a vždycky jsem byl rád. Vzhlížel jsem k těm starším gólmanům a vždycky mi poradili, snažili se mi vštípit to nejlepší, takže se to snažím přenášet dál. I Tondovi se snažím radit. On je učenlivý, nechá si to vysvětlit a pak nad tím docela dobře i přemýšlí.“

Vraťme se do startu letošní sezony, bylo to pro vás osobně nejtěžší období, co jste ve Slavii?
„Pro mě určitě, protože já jsem do té sezony nevstoupil dobře. Začalo to, když jsem udělal v Teplicích zbytečnou kličku, která vyústila v laciný gól. To ve finále nic neřešilo, protože jsme vyhráli 5:1.“

Ale pak přišel duel v rámci kvalifikace o Ligu mistrů na Ferencvárosi…
„Tam byla taková chyba, nevím, jestli se to dá nazvat chybou, ale spíš smolný okamžik, kdy mi míč přeskočil nohu. Ten okamžik si každý pamatuje, já si ho budu vždycky pamatovat. Bohužel to byl asi nejhorší moment, kdy se to mohlo stát. Přeskočilo mi to nohu a byl z toho gól. Pro mě začátek nebyl optimální. Pak jsme vypadli s Legií a šli jsme do Konferenční ligy. Všichni jsme si to představovali trošku jinak, ale i tohle fotbal přináší.“

Vyvrcholil pro vás smolný úvod ročníku zápasem v Karviné?
„V Karviné padlo docela dost gólů, ten zápas skončil 3:3. Myslím, že jsme dokonce prohrávali, pak jsme otočili na 3:2. Zbývalo pár minut do konce a těsně před tím gólem mi jejich hráč naletěl do žeber, strašně to bolelo a já moc nemohl zvednout ruce. Pak z toho vyústil gól, když byl centr na zadní a já jsem na to nemohl vylézt, protože mě to bolelo tolik, že jsem nemohl dát ruce nahoru.“

Vyšetření ukázalo zlomené žebro…
„Druhý den jsem šel na vyšetření. Přišel jsem o nároďák a potom už se všechno vezlo. Pak se mi vracely nějaká zranění, měl jsem problém se zády. V téhle sezoně jsem si vybral všechno špatné. Strašně mě to mrzí, ale už to nevrátím. Teď na sobě musím makat, abych všechno odčinil.“

V říjnu jste se vrátil do branky, naskočil jste do tří zápasů. Uspěchal jste podle vás návrat?
„Byly tam takové okolnosti, že Mandy měl nějaké problémy a ta situace byla taková, že jsem do brány musel naskočit. Bylo to v Izraeli, výkon nebyl špatný, pak jsem chytal doma s Libercem, to bylo z mé strany myslím dobré utkání. Ale pak přišel zápas v Budějovicích, kde bylo vidět, že ty dva zápasy, co jsem chytal za sebou, mě stály dost sil.“

Nastoupit bylo chybné rozhodnutí?
„Měl jsem si sám říct, že na to fyzicky nejsem připravený a pustit tam Mandyho, zkušený jsem na to dost, ale chtěl jsem vždycky chytat všechno. Doposud jsem ve Slavii chytal všechny zápasy, takže jsem myslel, že i tenhle odchytám, což ode mne bylo špatné řešení. Ten zápas mi nevyšel, dostal jsem dva góly, i nějaký hloupý. Takový výkon jsem ve Slavii nikdy nepodal, bylo to celkově špatné a budu na to vždycky vzpomínat hrozně špatně.“

Jste rád za Aleše Mandouse? Zvládnul vás skvěle zastoupit a byl pro tým velkou oporou…
„Určitě. Mandy do toho vstoupil velice dobře, je to kvalitní brankář, což jsme věděli už když chytal v Olomouci. Tady to bylo už jen o tom, aby to hlavou ustál. Myslím, že Mandy na to byl připravený, všem to ukázal, chytal fantasticky a skvěle mě zastoupil. Pro mě to byla na jednu stranu i úleva, že jsem se nemusel tlačit zpátky a mohl si odpočinout, protože jsem neměl nejlepší období a trápilo mě to.“

Byl jste z toho hodně rozčarovaný?
„Ano, všichni věděli, že jsem z toho byl špatný. Nespal jsem, věděl jsem, že se mi nedaří. Moc jsem nevěděl, kudy kam. Pak přišla ta zranění, kdy jsem věděl, že si můžu v klidu odpočinout a Mandy mě velice dobře zastoupil. Chytal fantasticky a klukům hodně pomohl. Spoustu bodů získal on sám, takže jsem za něj rád, je to super kluk a parťák i kvalitní brankář.“

Bral jste toto období i z pozitivního úhlu pohledu? Měl jste poprvé ve Slavii čas v klidu potrénovat, nestresovat se z nutnosti chytat všechno…
„Tak my jsme to s trenéry dlouho konzultovali. Pro mě bylo důležité se dát dohromady po fyzické stránce, ale ještě důležitější po psychické. Čtyři sezony v řadě jsem chytal skoro každý zápas. I když jsem netrénoval kvůli zranění, tak jsem do zápasu vždycky šel. Potřeboval jsem si odpočinout a myslím, že teď jsem si odpočinul možná i delší dobu, než jsem sám chtěl (smích). Ale všechno zlé je k něčemu dobré. Teď už budu zpátky, potřebuju jen dotrénovat fyzicky, po psychické stránce jsem si velice dobře odpočinul. Doufám, že to využiju na hřišti.“

Fotogalerie

Aktuálně

Hrát ve Slavii byl můj sen. Tvrdá práce se vyplatila

dnes
Yira Sor v prvním rozhovoru po podpisu smlouvy v Edenu hovořil o svých ambicích, důvodech, proč si vybral Slavii, i inspiraci krajanem a mentorem Peterem Olayinkou.

Yira Sor novou posilou Slavie!

dnes
Další zimní posilou Slavie se stal rychlonohý nigerijský křídelník Yira Sor, který přestupuje z Baníku Ostrava. V Edenu podepsal smlouvu do konce roku 2026. Opačným směrem míří záložník Ubong Ekpai.

Ve zkráceném tréninkovém utkání zazářil Plavšić

včera
Slávisté ve čtvrtek odehráli druhé tréninkové utkání na soustředění v Portugalsku. V šedesátiminutovém duelu se zaskvěl zejména Srdjan Plavšić.

Další články