Druhý nejmladší slávista v lize: Životní zážitek!
Běžela 72. minuta, na světelných tabulích svítilo pohodlné vedení 3:0 pro Slavii. Václav Jurečka se činil, do konce utkání ho čekala ještě čtvrtá gólová radost. Konec sezony klepal na dveře.
Ze hřiště za potlesku tribun mířil Christos Zafeiris, u postranní čáry poskakoval mladičký blonďák. Dominik Pech. Za pár sekund poprvé v kariéře nastoupil do ligového utkání. V tu chvíli mu bylo 16 let, 8 měsíců a 23 dnů. Při své ligové premiéře byl v novodobé klubové historii mladší jen Ivo Táborský, o necelé tři měsíce. Pomyslný bronz patří v tomto ohledu Michalu Švecovi.
Marek Suchý, Milan Černý, Matěj Jurásek, Daniel Samek. Ti všichni už za sebou měli sedmnácté narozeniny, když poprvé okusili ligový souboj.
Debuty mladých slávistů v lize
| Ivo Táborský | 16 let, 5 měsíců, 18 dní |
| Dominik Pech | 16 let, 8 měsíců, 23 dní |
| Michal Švec | 16 let, 11 měsíců, 17 dní |
| Filip Herda | 16 let, 11 měsíců, 27 dní |
| Martin Hurka | 17 let a 5 dní |
| Tomáš Necid | 17 let, 1 měsíc, 4 dny |
| Marek Suchý | 17 let, 1 měsíc, 15 dní |
| Milan Černý | 17 let, 1 měsíc, 28 dní |
| Matěj Jurásek | 17 let, 2 měsíce, 22 dní |
| Daniel Samek | 17 let, 3 měsíce, 4 dny |
„Věřil jsem, že šance si zahrát bude. Že když bude příznivý vývoj skóre, možná mě tam trenéři pošlou. Na střídačce jsem byl už proti Bohemce v prvním kole nadstavby. Tehdy to nevyšlo, teď jo. Moc za to trenéru Trpišovskému a jeho asistentům děkuju,“ vyprávěl po utkání šestnáctiletý záložník, který začínal s fotbalem v šesti letech v Admiře, ve Slavii je od sedmi let.
Pro zajímavost, v posledních dvou ligových ročnících nikdo mladší v nejvyšší soutěži nedebutoval.
Aktuální člen sešívané U19 a mládežnický reprezentant v kategorii do sedmnácti let prozradil i rady, které od realizačního týmu dostal. Vzal si je k srdci, vedl si dobře, rozdal několik přesných přihrávek, po jeho patičce 14 771 fanoušků v Edenu tleskalo.
„Trenéři mi říkali, ať hlavně nemám strach, ať hraju svůj fotbal. Ať se nebojím hrát tak, jak jsem zvyklý. Měl jsem hrát dopředu, pomoct v ofenzivě. Snad jsem to splnil. A patička? Takový prostě jsem, snažím se o kreativní řešení. Když je na to vhodná situace, jdu do toho.“
Pechova premiéra čítala i s šedesátisekundovým nastavením 19 minut.
„Neuvěřitelný pocit, poprvé nastoupit za první tým Slavie. Nedokážu moc popsat, jak jsem se cítil, ale bylo to neskutečné. Nikdy na to nezapomenu. Šel jsem na plac s Honzou Bořilem, legendou. Taky mi něco říkal, uklidňoval mě. Ale co přesně to bylo, to si nemůžu za boha vzpomenout. I další kluci mi udíleli rady. Třeba ať se navazuju s hráči, pořád se ohlížím za sebe. Snažím se mít přehled,“ popisuje Pech.
Po závěrečném hvizdu Edenu naposledy zamával Peter Olayinka, absolvoval poslední děkovačku své superúspěšné pětiletky ve Slavii. „Moct u toho být byla čest. Na Petera jsem se vždycky rád koukal. Hrozně šikovný fotbalista, bojovník. Moc jsem si to užil, před tolika lidmi jsem nikdy nehrál.“
Pech každopádně narozdíl od "svých" spoluhráčů letos dobojováno ještě nemá. V sobotu jej čeká derby na Xaverově v kategorii U19 a poslední utkání sezony 9. června na Dukle. „Uděláme všechno, abychom sezonu zakončili vítězně,“ slibuje.
