Góly bych vyměnil za výhru. Mrzí to kvůli fanouškům
Výsledek 2:2 znamená, že nejlépe skončíme v tabulce druzí. Soupeř navíc srovnal až v nastaveném čase. Jak si situaci vybavujete?
„Uškodilo nám určitě, že musel být Alex Bah chvíli předtím kvůli zranění střídán. Stáli jsme tam, zbytečně jsme se dohadovali. Asi jsme měli zároveň v hlavách, že zápas už nějak ukopeme. Situaci jsme vyřešili špatně, pokyny jsme měli jiné. Špatně bylo asi především to, že jsme podcenili repressing na kopajícího hráče. Je to velká škoda. Stopeři, celá obrana hrála fantasticky. A my pak uděláme takovou chybu, která nás stojí vítězství. Obrovsky nás to mrzí.“
Dlouho to vypadalo, že váš gól na 2:1 bude vítězný. Byl to takový typický gól Jana Kuchty?
„Nevím, ale asi ano. Mám to prostě v sobě, tyhle góly dávám. Mám je i rád. Vždycky čekám, že se může stát, že brankáři míč vypadne. Je mým úkolem být na to připravený. Strašně mě ale mrzí, že to nebyl gól vítězný, protože takové utkání by si naše vítězství zasloužilo. Kulisa byla totiž skvělá."
Návštěva opět překročila hranici 14 tisíc díváků...
„Diváci dorazili nehledě na všechno v úctyhodném počtu, hnali nás celou dobu dopředu. Chtěl bych jim za to poděkovat o to silněji, protože jsme takovou atmosféru zažili zase na chvíli bohužel naposled. Všichni ví, jak jsou pro nás fanoušci důležití. Teď se budeme muset v tomhle ohledu bohužel obejít bez nich. Chtěli jsme se s nimi rozloučit vítězstvím.“
Jak byste vlastně celé utkání zhodnotil?
„Utkání se vyvíjelo od začátku dobře. Nakoplo nás ještě víc jejich vyloučení. I když měl Rotterdam nějaké zajímavé situace, měli jsme podle mě zápas pod kontrolou. Závěr jsme ale nezvládli, což nás ohromně mrzí.“
Byla to už vaše třetí branka v Evropské konferenční lize. Dá se říct, že vám tato soutěž sedí?
„Možná ano, ale určitě bych byl šťastnější, kdybychom byli například první v tabulce a měli jistý postup. Za góly jsem samozřejmě rád, branky v evropských pohárech jsou pro mě nesmírně cenné, ale vyměnil bych je za týmový úspěch.“
Dotaz nemůže nepadnout na situaci, kdy jste běžel sám na bránu a po kontaktu s obráncem jste spadl na zem. Dožadoval jste se penalty, ale viděl jste jen žlutou kartu. Jak jste to viděl?
„V první půli jsem seděl na lavici a viděl metr rozhodčího. Nechci vypadat, že se na něco vymlouvám, ale musím to říct. Stojím si za tím, že ten stoper si na mě počkal, viděl jsem, jak chodí do soubojů. Řekněme, že jsem čekal jiné rozhodnutí. Měl jsem to každopádně nehledě na rozhodnutí rozhodčího vyřešit lépe, nebo míč nahrát lépe postavenému spoluhráči.“
Mrzí vás to o to víc, že kvůli žluté kartě nebudete hrát v Berlíně?
„Samozřejmě mě to mrzí, bude to rozhodující zápas, u kterého chce být každý hráč. Teď na to ale ještě nemám myšlenky, jsem stále hlavou v zápase s Feyenoordem.“
Motivace pro výjezd do Berlína je ale asi jasná. Zajištění druhého místa…
„Nepochybně. Nehledě na to, jestli můžu hrát nebo ne, do Berlína určitě pojedu. Chci být u toho, chci kluky podpořit. Pro úspěch v Berlíně uděláme maximum, jedeme si tam pro účast v jarní Evropě.“
Před utkáním mluvil Jindřich Trpišovský o jednom hráči s virózou, jehož start je nejistý. Prozraďte, byl jste to vy? Pokud ano, jak se nyní cítíte?
„Ano, můžu potvrdit, že jsem to byl já. Už jsem byl mírně nemocný na reprezentačním srazu, potom to trochu zesílilo. Dal jsem si ale dva dny volna a ty mě daly dohromady. Trenér se mě před zápasem ptal, jestli budu k dispozici na nějakou porci minut. Neváhal jsem, chtěl jsem týmu pomoct. Už jsem v pořádku.“
