Vzal jsem to na sebe. Na Řím se neskutečně těším
Jak se narodil vítězný gól?
„Úplně nejdříve jsem měl v plánu brankáře přelobovat, ale přišlo mi, že je to moc technicky náročné. A pokud bych to nedal, tak by mě Houšťa asi zabil (smích). Snažil jsem se zachovat klid a míč nějak propálit, kluci na mě křičeli, že jsou pode mnou, ale vzal jsem to na sebe.“
Snad minutu po vstřelené brance jste zkoušel „zidanovku“ u postranní čáry. Chtěl jste potěšit fanoušky na tribuně?
„Byla za mě úplně zbytečná, ale na efekt asi dobrá (smích).“
Trenéři dnes měli šťastnou ruku, souhlasíte? Společně s Václavem Jurečkou jste vstřelili po brance…
„S Vencou jsme si teď blízcí, jsem moc rád, že nám to tam oběma spadlo. A upřímně mohlo padnout i více gólů.“
Do posledních čtyř ligových utkání jste zasáhl z lavičky v druhém poločase. Jaké má role žolíka specifika?
„Určitě jako výhodu vnímám, že obránci jsou trochu unavení, na hřiště jdu naopak čerstvý, takže dynamicky jsem na tom lépe, než oni, proto se to přes ně snažím tahat.“
Vážíte si vítězství, zvláště po reprezentační pauze a před těžkým evropským utkáním v Římě?
„Jsem moc rád, že jsem se chytl, po kiksu v repre jsem se snažil věci hodit za hlavu, to se mi povedlo. Bylo to těžké mentálně se takto chytit, jsem moc rád, že se to dnes povedlo.“
Na děkovačce jste roztáhli plátno s tématikou příštího evropského utkání. Jak vy osobně se těšíte na zápas proti AS Řím?
„Je to asi nejlepší tým, proti kterému jsem kdy hrál, takže se těším moc, vlastně ani nemohu popsat, jak moc. Doufám, že přijde co nejvíce fanoušků, ať udělají atmosféru, jako dnes, jako každý zápas. Věřím, že to tam můžeme zvládnout.“
