Ondřej KOLÁŘ

Místo narození: Liberec

Bývalé působiště: Slovan Liberec (leden 2012 – leden 2013, červenec 2013 – září 2016, únor 2017 – leden 2018), Varnsdorf (hostování leden – červen 2013, září 2016 až únor 2017)

Svou fotbalovou kariéru začal v Liberci a probojoval se zde až do A-týmu. Na jaře roku 2013 odešel na půlroční hostování do Varnsdorfu. V Liberci působil spolu s Přemyslem Kovářem. Svůj debut v ligovém zápase si připsal v závěru sezony 2013/14, když stál v brance Liberce proti Olomouci. Podzim roku 2016 hostoval opět ve Varnsdorfu. Nastupoval také za mládežnické reprezentace, poprvé nastoupil za tým U18, postupně pak nastupoval také za týmy U19, U20 a U21.

Ve Slavii je od ledna roku 2018, v sešívaném dresu se stal třikrát vítězem MOL Cupu a dvakrát zvedl nad hlavu pohár pro mistra ligy. Skvělými zákroky se prezentoval v evropských pohárech, obzvláště v Lize mistrů. Připsal si také starty za A-tým národního týmu Česka.

Druhý double oslavil Ondřej Kolář ve Slavii v sezoně 2020/21. Největší stálice sestavy podávala skvělé výkony, sezonu mu zkazilo jen zranění hlavy v osmifinále Evropské ligy proti Rangers. S maskou a helmou ale odchytal i zbytek zápasů, kdy byl v úchvatné formě.

V ročníku 2021/22 začal jako jednička mezi tyčemi, i kvůli nezbytnému doléčení zdravotních problémů ale na podzim vypadl ze sestavy a zpět do brankoviště se postavil až začátkem února. Ve zbytku zápasů se v bráně pravidelně střídal s Alešem Mandousem.

Na začátku sezony 2022/23 Ondřej Kolář především kryl záda právě svému brankářskému kolegovi. Zlom přišel po neúspěšném utkání v Plzni (0:3), od kterého už Aleše Mandouse do brány nepustil a skvělými výkony přispěl k návratu na čelo tabulky. V lize odchytla patnáct utkání, ve kterých udržel deset čistých kont.

Kvůli přetrvávajícím zdravotním komplikacím odehrál v sezoně 2023/2024 pouze šest zápasů. Další dva starty si připsal za B-tým, kde v ročníku 2024/2025 pokračoval jako brankářská jednička.

V uplynulé sezoně odchytal sedm duelů za sešívanou rezervu. Za A-tým nastoupil do jediného duelu, a to proti Sigmě Olomouc na Andrově stadionu. Pro Ondřeje Koláře to bylo počtvrté, kdy získal se Slavií mistrovský titul.